La Paz – Bolívie zvažuje snížit minimální věk ke vstupu do zaměstnání ze čtrnácti let na dvanáct. Požadují to i některé asociace nezletilých. V jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky musí pracovat stovky tisíc dětí, aby uživily sebe a své rodiny. Prezident Evo Morales změnu podporuje – sám v dětství dělal prodavače. Návrh ale narušuje úmluvu Mezinárodní organizace práce, kterou Bolívie podepsala.
Děti už několikrát volaly v ulicích La Pazu po snížení věkové hranice. Prezident jim sice nevyhověl, ale zastal se jich. Za určitých okolností podle něj děti prostě pracovat musí. „Bohužel tady jsou mezinárodní konvence - některé děti si stěžují na nařízení Mezinárodní organizace práce. Chtěl bych jí připomenout, že nerozlišuje dětskou práci, vynucenou například rodinnými důvody. Mnohé z těch dětí jsou sirotci,“ konstatoval Morales.
Prezident na setkání se zástupci hnutí připomněl, že on sám pracoval jako pouliční prodejce zmrzliny už od sedmi let. Teď smějí legálně do zaměstnání až dvakrát tak staří. Sociální organizace požadují snížení minimální hranice o dva roky. Vláda by podle nich ale musela hlídat pracovní podmínky. „Pokud to, co navrhujeme, projde, tak budeme chráněni. Nebudeme moci být nuceni k práci a budeme ji vykonávat dobrovolně - ani naše rodiče by nás k ní nemohli nutit,“ podotkl zástupce Unie dětských pracovníků Rodrigo Medrano.
Mezinárodní organizace práce varuje před vykořisťováním
Podle poslední studie Bolivijského národního statistického úřadu mělo v jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky zaměstnání třicet procent lidí mezi pěti a sedmnácti lety. Celkem jde o číslo přesahující 850 tisíc. A drtivá většina jich vykonávala takové práce, které ohrožovaly jejich psychické nebo fyzické zdraví. Právě na špatné podmínky a vykořisťování se odvolává Mezinárodní organizace práce, která minimální hranici stanovila. Prezident Morales už za svá slova sklidil její kritiku.
