Biden prohlásil, že chce znovu kandidovat na prezidenta

Americký prezident Joe Biden v pondělí řekl, že plánuje znovu kandidovat a chystá se na tvrdý boj o znovuzvolení. Oficiálně chce své plány oznámit v úterý, píše Reuters. „Řekl jsem vám, že plánuji znovu kandidovat. Dám vám brzy vědět,“ řekl Biden.

Osmdesátiletý Biden opakovaně uvedl, že se hodlá o druhé funkční období ucházet. S oficiálním oznámením ale podle poradců nespěchal, protože v rámci své strany nečelí žádné výrazné opozici. Do primárek Demokratické strany se dosud přihlásili Robert Kennedy, synovec bývalého prezidenta Johna F. Kennedyho, a spisovatelka Marianne Williamsonová.

Pokud bude Biden skutečně kandidovat a demokraté jej navzdory pochybám zvolí za svého kandidáta, mohl by se v rozhodující fázi opět utkat s republikánem Donaldem Trumpem, který po neúspěšné obhajobě prezidentské funkce v roce 2020 opět usiluje o nominaci Republikánské strany. Dalším možným republikánským kandidátem je floridský guvernér Ron DeSantis, který sice zatím kandidaturu oficiálně neoznámil, v průzkumech ale má značnou podporu. Volby se budou konat na začátku listopadu roku 2024.

Bidena při studiu politologie oslovil JFK

Joseph Robinette Biden se narodil 20. listopadu v roce 1942 ve Scrantonu, jenž leží v severovýchodní Pensylvánii. Jeho otec Joseph Biden pracoval jako prodejce ojetých aut, matka se jmenovala Catherine Eugenia Finneganová. Po absolvování základní školy se třináctiletý Joe s rodinou přestěhoval do Mayfieldu v Delaware, kde dokončil i své střední vzdělání. Následně zamířil na University of Delaware v Newarku, aby zde studoval historii a politologii.

Zhruba v této době začínal poprvé projevovat vážný zájem o americkou politiku, podněcovaný zejména inaugurací tehdejšího amerického prezidenta J.F. Kennedyho v roce 1961. Během prvních let na univerzitě se také setkal se svou budoucí manželkou – Neilií Hunterovou.

Joe Biden byl v roce 1965 po dokončení studií následně přijat na Syracuse University, aby zde studoval právo. O rok později se Biden s Hunterovou vzali, budoucí americký viceprezident poté dostudoval školu v roce 1968 a společně se přestěhovali do Wilmingtonu, kde Joe získal stáž v jedné z právnických firem.

V této době se také stal aktivním členem Demokratické strany, za kterou byl v roce 1970 zvolen do okresní rady v New Castle. O rok později si Biden založil vlastní právnickou firmu. Společně s jeho profesním životem se přitom vyvíjel i ten osobní, s Neilií se mu narodily tři děti – Joseph R. Beau, Robert Hunter a Naomi Christina. „Všechno se dělo rychleji, než jsem čekal,“ okomentoval tehdy události Biden.

Joe Biden ve věku 23 let
Zdroj: University of Delaware

V roce 1972 pomohla Demokratická strana Bidenovi získat senátorské křeslo za jeho domovský stát Delaware. Po vítězství nad republikánem J. Calebem Boggsem se tak ve třiceti letech stal jedním z nejmladších amerických senátorů.

Kariéra ve stínu tragédií

Krátce poté se v Bidenově životě odehrála rodinná tragédie. Jeho manželka Neilia jela s dětmi na vánoční nákupy, cestou se ale její auto srazilo s nákladním vozem. Při dopravní nehodě zahynula ona společně s dvouletou dcerou, dva synové, Joseph R. Beau a Hunter, vyvázli se zraněními.

Biden, který byl celou situací zdrcený, zvažoval svou rezignaci, aby se mohl věnovat rodině. Stranické vedení ho však přesvědčilo, aby v úřadu setrval. Inaugurační přísahu přitom složil v kapli nemocnice, kde leželi jeho zranění synové. V Senátu poté strávil dlouhých 36 let, od roku 1973 až do roku 2009.

Několik let také působil ve funkci předsedy americké komise pro zahraniční vztahy. Ve své politice se zabýval americko-sovětským odzbrojováním, prosazováním míru a stability v balkánském regionu a po roce 1989 i rozšiřováním vlivu NATO do bývalých států východního bloku. V dalších letech kritizoval tehdejšího prezidenta George W. Bushe za jeho vedení války v Iráku

Biden v polovině sedmdesátých letech poznal svou budoucí druhou ženu – Jill Tracy Jacobsovou, která v Delaware pracovala v místní škole jako učitelka. V roce 1977 se spolu vzali a o čtyři roky později z manželství vzešlo Bidenovo v pořadí čtvrté dítě – dcera Ashley Blazerová.

Biden poprvé do Bílého domu kandidoval v roce 1988, musel ale odstoupit kvůli obviněním z plagiátorství. Údajně totiž v jednom ze svých prohlášení použil část projevu prezidenta Kennedyho. O úřad se ucházel i v roce 2008, v demokratických primárkách ho ale porazil Barack Obama.

Ten později demokratické primárky vyhrál a nakonec se stal prezidentem USA. Bidena si přitom v roce 2008 vybral jako zkušeného politika na post svého viceprezidenta. Mezi Bidenem a Obamou se během společného působení v Bílém domě vyvinul přátelský vztah, hlava státu nového viceprezidenta často oslovovala jako svého bratra, uvádí zpravodajský server BBC. Duo politiků společně strávilo v Bílém domě i druhé funkční období.

Biden chtěl kandidovat i v dalších prezidentských volbách, v květnu roku 2015 ho ale potkala další rodinná tragédie. Jeho syn Joseph R. Beau zemřel na rakovinu. Po synově smrti oznámil, že „nemá myšlenky“ na vlastní prezidentskou kandidaturu a jako nominant odstoupil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou.
06:21Aktualizovánopřed 19 mminutami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí. Úřad to ve středu oznámil na webu. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu zahraničí šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém.
10:43Aktualizovánopřed 29 mminutami

Izraelští vojáci stříleli do davu Palestinců, kteří chtěli potraviny

Nejméně jeden Palestinec v úterý zemřel a 48 dalších bylo zraněno, když izraelská armáda začala střílet na dav v Pásmu Gazy, který vtrhl do střediska rozdělujícího humanitární pomoc. S odvoláním na tamní úřady to ve středu napsala agentura AP.
před 34 mminutami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 1 hhodinou

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 1 hhodinou

Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.
před 2 hhodinami

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 4 hhodinami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 5 hhodinami
Načítání...