Betrand se natahuje po Elysejském paláci. Regionální volby ve Francii předestřely favority těch prezidentských, píše tisk

3 minuty
Horizont ČT24: Volby ve Francii
Zdroj: ČT24

Ve Francii se během neděle konalo druhé kolo voleb vedení regionů a departementů, jeho výsledky ale na místní úrovni v podstatě nic nezměnily. V pondělí to konstatovala francouzská média. Dosavadní šéfové obhájili své posty ve všech třinácti regionech metropolitní Francie, z toho sedm jich mají pravicoví Republikáni (LR) a jejich spojenečtí socialisté (PS), kteří obhájili pět pozic. V jedné oblasti je také široká koalice. Volby podle francouzského tisku posloužily jako předkolo prezidentských voleb, jež se mají odehrát v dubnu 2022. Svým výrazným úspěchem ve druhém kole totiž zaujali zejména Valérie Pécresseová a Xavier Bertrand.

Média se o Pécresseové nejčastěji zmiňují jako o pracovité, rázné a schopné ženě. Po víkendových volbách se o ní stále častěji zmiňují také jako o možné pravicové kandidátce v prezidentských volbách. Staronová předsedkyně regionální rady Île-de-France totiž získala zhruba 45 procent hlasů, a zajistila si tak pohodlnou většinu k vládnutí v regionu.

Politička v průběhu koronavirové pandemie podle médií velmi obratně komunikovala o zaváděných opatřeních a dovedla veřejnost přesvědčit, že dobré výsledky jsou právě její zásluhou. Popularitu jí zvýšila i omezení, jako třeba zmrazení růstu cen za karty na veřejnou dopravu nebo počítače pro střední školy. Opozice nicméně její počínání označovala za „drzé“ a tvrdila, že vydává za svůj úspěch i již dříve zavedená opatření. 

Dlouholetý zkušený politik Xavier Bertrand se k výsledkům nynějších voleb vyjádřil jako první. Využil tak pozornosti francouzské veřejnosti, než se přesunula před obrazovky s přenosem zápasů z fotbalového mistrovství Evropy, konstatuje server Politico. Z regionu Hauts-de-France se ziskem přes 52 procent hlasů míří Bertrand rychlými kroky k prezidentským volbám. Svou kandidaturu bývalý republikán oznámil již dříve.

Regionální volby mohou předpovědět favority těch prezidentských

Regionální hlasování podle zahraničního zpravodaje Jana Šmída pomohlo nastínit, jak budou zhruba probíhat prezidentské volby v roce 2022. Z předběžných výsledků to totiž vypadá, že jedním z favoritů je, kromě dosavadního prezidenta Emmanuela Macrona a předsedkyně Národní fronty Marine Le Penové, právě Bertrand.

„Poslední průzkumy ukazují, že kdyby se prezidentské kolo konalo teď, Macron by získal 26 procent, Le Penovou by volilo 24 procent voličů a Betrama dvacet. To znamená, že zatímco dříve se očekávalo, že by to mohl být souboj mezi Le Penovou a Macronem, teď toho velmi zřetelně vstupuje Bertrand,“ popisuje Šmíd.

Marine Le Penová u voleb
Zdroj: Michel Spingler/ČTK/AP

Šmíd zároveň dodal, že v současnosti se hlavně u republikánů mluví o společné prezidentské kandidatuře. „Ve prospěch Bertranda by se ale svých vlastních volebních ambicí musela vzdát Pécresseová i další republikánský lídr Laurent Wauquiez,“ uvedl Šmíd.

Nejvýznamnějším ponaučením z výsledků voleb pro současné francouzské politiky je podle tisku rekordně nízká účast voličů. Ve druhém kole totiž přišlo k urnám podle průzkumu agentur Ipsos a Sopra Steria 34,3 procenta voličů. Oficiální údaj zatím není k dispozici. Nezájem veřejnosti by nicméně mohl poznamenat i výsledky prezidentských voleb.

Na Réunionu zvítězila bývalá komunistka

Součástí Francie jsou také zámořská území, ta volební výsledky ohlásila v pondělí ráno. Jedna z mála oblastí, která změnila vedení, je Réunion. Zvítězila zde Huguette Bellová, jež za sebou má čtyřicetiletou politickou kariéru, a to včetně začátků v Komunistické straně Francie. Bellová je známá bojem proti nerovnostem a za práva žen, v posledních letech na Réunionu vyhrávala ankety popularity politiků.

Zajímavá změna nastala také na Martiniku, kde se po jednom volebním období do čela územní samosprávy vrací geograf a urbanista Serge Letchimy. Zatímco ve většině Francie voliči potvrdili stávající uspořádání a odmítli jakékoliv změny, na Martiniku se rozhodli pro změnu a návrat k dřívějšímu vedení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU se dohodl na prodloužení sankcí proti Rusku o dalšího půl roku

Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael údajně omezil humanitární pomoc pro Gazu, Netanjahu chce plán proti rozkrádání

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael sčítá škody po íránských útocích

S následky krátké války s Íránem se potýká také Izrael, který boje zahájil útokem na íránské nukleární provozy, aby co nejvíce narušil jaderný program Teheránu. Například nad městem Bat Jam, jižně od Tel Avivu, se tyčí torzo výškového domu, na který Íránci útočili. Zemřelo zde devět lidí. Zničené fasády jsou navíc vidět v okruhu dvou set metrů, kde fungovaly například pizzerie či malé kadeřnictví. Celkem při raketovém ostřelování Izraele zemřelo dle úřadů 29 lidí a stovky byly středně nebo těžce zraněny. Na bilanci se projevilo i to, že 56 procent Izraelců nemá k dispozici domácí kryt a často nemají přístup ani k tomu veřejnému. Zhruba deset tisíc lidí pak přišlo v Izraeli o své domovy.
před 5 hhodinami

Silné bouře ve Francii zabily dva lidi, voda zaplavila pařížské ulice

Dva lidské životy si vyžádaly silné bouře, které se ve středu přehnaly nad Francií a vystřídaly vlnu vedra. V Paříži voda večer zaplavila ulice i mnoho stanic metra, jehož provoz musel být přerušen, píše agentura DPA. Natekla také do budovy parlamentu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Americká ekonomika klesla víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu snížil o 0,5 procenta. Pokles tak byl větší, než se původně očekávalo. HDP se snížil poprvé za tři roky, bylo to především výsledkem silného nárůstu dovozu kvůli zavádění cel.
před 7 hhodinami

Cestování v době nejistot. Jak se připravit na dovolenou na Blízkém východě?

Vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se zapojily i Spojené státy, je sice dočasně přerušený, ale vyvolal už napětí na celém Blízkém východě. A to právě v době, kdy do regionu zamíří na začátku letních prázdnin turisté. Jak cestovat v době nejistot?
před 9 hhodinami

Trump volá po zrušení Netanjahuova korupčního procesu

Americký prezident Donald Trump naléhá na izraelskou justici, aby okamžitě zastavila proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli korupci. Podle Trumpa si to Netanjahu zaslouží po operaci Spojených států a Izraele proti Íránu. Izraelský opoziční lídr Jair Lapid a poslanec izraelské vládní koalice Simcha Rothman Trumpovi vzkázali, aby se nepletl do izraelského soudnictví.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Bílý dům vědcům utnul předplatné odborných časopisů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila milionové financování německého vědeckého vydavatelství Springer Nature, které dlouhodobě dostávalo platby za předplatné prestižních vědeckých žurnálů od několika federálních agentur, zjistil web Axios.
před 12 hhodinami
Načítání...