Běloruští novináři nemohou informovat o akcích venku, protože je na ulici ihned zadrží, říká Cyhankou

Zadržení protirežimního novináře Ramana Prataseviče, kterého běloruská policie vyvedla z letadla po nuceném přistání v Minsku, upozorňuje na vztah autoritářů ke svobodě tisku. Vital Cyhankou, novinář Svobodné Evropy, který stále žije v Bělorusku, incident interpretuje jako vzkaz všem novinářům, že na všechny režim dosáhne. Pro pořad Newsroom ČT24 přiblížil také to, jak fungují kanály na sociální síti Telegram a proč úřadům tak vadí.

Jak na vás působí způsob zadržení běloruského novináře žijícího v exilu Ramana Prataseviče?

Je očividné, že to byla plánovaná speciální operace běloruských bezpečnostních složek k jeho zadržení. Také je možné, že řešení bylo přijato na poslední chvíli, protože kdyby se úřady připravovaly předem, stíhačku k civilnímu letadlu by vyslaly mnohem dřív. Takhle začaly jednat, až když se letadlo blížilo za hranice Běloruska.

Co znamená osoba Ramana Prataseviče pro Lukašenkův režim?

Pro úřady nepředstavuje žádný radikální zájem. Je redaktorem kanálů na Telegramu, které pracují i bez něj, tam se nic nezmění. Je to pouze psychologický a politický akt, aby režim mohl ukázat: „Ano, i my umíme dělat takové věci.“ Především jde o to ukázat Bělorusům a lidem na Západě, kteří byli nuceni opustit Bělorusko a pokračovat ve své práci proti režimu za hranicemi, že se ke každému z nich mohou dostat.

Co teď Prataseviče nejspíš čeká?

Hrozí mu odnětí svobody. Většina lidí, kteří ho viděli na videu, které vláda publikovala, si jsou jistí, že ho zbili a že na něm vidí stopy fyzického násilí. Je samozřejmé, že by bez donucení neučinil taková přiznání. Tímto gestem nám vláda ukazuje, že může dělat vše, co chce, že ji nepřivádí do rozpaků srovnání s gestapem nebo gulagem. Bití a fyzické násilí je pro ně samozřejmostí.

Policisté člověka zbijí, aby se dostali do jeho telefonu

Jak v Bělorusku fungují kanály na sociální síti Telegram? A jakou roli v nich měl Pratasevičův kanál Nexta?

Nexta je hlavní kanál Telegramu v Bělorusku. Na vrcholu své popularity měl skoro dva miliony sledujících, přitom v Bělorusku žije devět a půl milionu lidí. Raman Pratasevič spolupracoval s Nextou, ale v momentě svého zatčení už nebyl v jejím týmu, byl redaktorem jiného kanálu.

Běloruské úřady označily kanál Nexta za extrémistický. Poté se jeho masovost trochu snížila, protože když například v Minsku policisté někoho zatýkali, nejdřív mu vzali telefon. Když se člověk bránil a nedal jim přístupový kód, tak ho zbili, aby telefon otevřel a mohli se podívat, jaké Telegram kanály daný člověk čte, kde je aktivní. Nahlížejí také do konverzací, když je člověk členem nějaké skupinové konverzace, kde se diskutují různé akce, může to sloužit jako předmět obvinění.

Tyto kanály tedy pro Bělorusko znamenají totéž, co oficiální nezávislá tradiční média?

Bělorusko nezávislá média pronásleduje. Podívejte se na nedávný útok na nejdůležitější zpravodajský portál Tut.by, kde pracovalo kolem dvaceti lidí, nejen novináři. Vládní složky se zmocnily jak portálu, tak jeho zaměstnanců.

V Bělorusku fungoval jako Google, je na něm nejenom zpravodajství, ale i e-mailová schránka, zprávy o byznysu, články pro muže a ženy, auta a tak dále. Proto je tak populární, každý den ho četly tři až čtyři miliony lidí. Je to monopolní portál, který teď vláda drží za mřížemi. Proto Telegram kanály, které běloruské úřady nemohou zavřít, mají tak velký a osobitý význam. Proto je tak důležitý Raman Pratasevič.

Pod neustálým tlakem

V jaké situaci se teď nachází nezávislá žurnalistika v Bělorusku?

Běloruská žurnalistika je pod neustálým tlakem, zvlášť poslední rok po volbách. Proto je
v tomto smyslu zatčení Prataseviče spíš politickým aktem, psychologicky zaměřeným na celou populaci Běloruska. Myslím si, že hlavním motivem nebylo zastrašení novinářů, protože nezávislí novináři už pod tlakem žijí nějakou dobu.

Osobně můžu říct, že když se probudím, tak si říkám: „Díky Bohu jsem se vzbudil sám, dnes nepřišli.“ Protože obvykle přichází mezi sedmou a osmou ráno, takže když se vzbudím v osm, v devět a nikdo ke mně domů ještě nepřišel, je nepravděpodobné, že mě dnes zadrží.

Jak se s tímto vědomím dá pracovat?

Novináři, kteří ještě zůstali v Bělorusku, přišli o akreditace a všichni fakticky pracují na nějaké napůl legální bázi. Vzdávají se svého příjmení, pracují bez něj, nemohou informovat o akcích venku, protože je ihned na ulici zadrží. Dokonce i při veřejných soudních procesech, které probíhají v Minsku každý den, když novináři k soudu přijdou jen si promluvit se svými příbuznými, ani ne v samotné soudní budově, ale někde poblíž, policie je neustále dopadá a jsou odsouzeni na patnáct dní. Protože pokud je policie zadržela, soud a policie v Bělorusku jsou zajedno. Uvězní je a jako důvod uvedou, že člověk vzdoroval, byl sprostý nebo agresivní. Na tom už nezáleží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 8 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 14 mminutami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 24 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...