Běloruští novináři nemohou informovat o akcích venku, protože je na ulici ihned zadrží, říká Cyhankou

Zadržení protirežimního novináře Ramana Prataseviče, kterého běloruská policie vyvedla z letadla po nuceném přistání v Minsku, upozorňuje na vztah autoritářů ke svobodě tisku. Vital Cyhankou, novinář Svobodné Evropy, který stále žije v Bělorusku, incident interpretuje jako vzkaz všem novinářům, že na všechny režim dosáhne. Pro pořad Newsroom ČT24 přiblížil také to, jak fungují kanály na sociální síti Telegram a proč úřadům tak vadí.

Jak na vás působí způsob zadržení běloruského novináře žijícího v exilu Ramana Prataseviče?

Je očividné, že to byla plánovaná speciální operace běloruských bezpečnostních složek k jeho zadržení. Také je možné, že řešení bylo přijato na poslední chvíli, protože kdyby se úřady připravovaly předem, stíhačku k civilnímu letadlu by vyslaly mnohem dřív. Takhle začaly jednat, až když se letadlo blížilo za hranice Běloruska.

Co znamená osoba Ramana Prataseviče pro Lukašenkův režim?

Pro úřady nepředstavuje žádný radikální zájem. Je redaktorem kanálů na Telegramu, které pracují i bez něj, tam se nic nezmění. Je to pouze psychologický a politický akt, aby režim mohl ukázat: „Ano, i my umíme dělat takové věci.“ Především jde o to ukázat Bělorusům a lidem na Západě, kteří byli nuceni opustit Bělorusko a pokračovat ve své práci proti režimu za hranicemi, že se ke každému z nich mohou dostat.

Co teď Prataseviče nejspíš čeká?

Hrozí mu odnětí svobody. Většina lidí, kteří ho viděli na videu, které vláda publikovala, si jsou jistí, že ho zbili a že na něm vidí stopy fyzického násilí. Je samozřejmé, že by bez donucení neučinil taková přiznání. Tímto gestem nám vláda ukazuje, že může dělat vše, co chce, že ji nepřivádí do rozpaků srovnání s gestapem nebo gulagem. Bití a fyzické násilí je pro ně samozřejmostí.

Policisté člověka zbijí, aby se dostali do jeho telefonu

Jak v Bělorusku fungují kanály na sociální síti Telegram? A jakou roli v nich měl Pratasevičův kanál Nexta?

Nexta je hlavní kanál Telegramu v Bělorusku. Na vrcholu své popularity měl skoro dva miliony sledujících, přitom v Bělorusku žije devět a půl milionu lidí. Raman Pratasevič spolupracoval s Nextou, ale v momentě svého zatčení už nebyl v jejím týmu, byl redaktorem jiného kanálu.

Běloruské úřady označily kanál Nexta za extrémistický. Poté se jeho masovost trochu snížila, protože když například v Minsku policisté někoho zatýkali, nejdřív mu vzali telefon. Když se člověk bránil a nedal jim přístupový kód, tak ho zbili, aby telefon otevřel a mohli se podívat, jaké Telegram kanály daný člověk čte, kde je aktivní. Nahlížejí také do konverzací, když je člověk členem nějaké skupinové konverzace, kde se diskutují různé akce, může to sloužit jako předmět obvinění.

Tyto kanály tedy pro Bělorusko znamenají totéž, co oficiální nezávislá tradiční média?

Bělorusko nezávislá média pronásleduje. Podívejte se na nedávný útok na nejdůležitější zpravodajský portál Tut.by, kde pracovalo kolem dvaceti lidí, nejen novináři. Vládní složky se zmocnily jak portálu, tak jeho zaměstnanců.

V Bělorusku fungoval jako Google, je na něm nejenom zpravodajství, ale i e-mailová schránka, zprávy o byznysu, články pro muže a ženy, auta a tak dále. Proto je tak populární, každý den ho četly tři až čtyři miliony lidí. Je to monopolní portál, který teď vláda drží za mřížemi. Proto Telegram kanály, které běloruské úřady nemohou zavřít, mají tak velký a osobitý význam. Proto je tak důležitý Raman Pratasevič.

Pod neustálým tlakem

V jaké situaci se teď nachází nezávislá žurnalistika v Bělorusku?

Běloruská žurnalistika je pod neustálým tlakem, zvlášť poslední rok po volbách. Proto je
v tomto smyslu zatčení Prataseviče spíš politickým aktem, psychologicky zaměřeným na celou populaci Běloruska. Myslím si, že hlavním motivem nebylo zastrašení novinářů, protože nezávislí novináři už pod tlakem žijí nějakou dobu.

Osobně můžu říct, že když se probudím, tak si říkám: „Díky Bohu jsem se vzbudil sám, dnes nepřišli.“ Protože obvykle přichází mezi sedmou a osmou ráno, takže když se vzbudím v osm, v devět a nikdo ke mně domů ještě nepřišel, je nepravděpodobné, že mě dnes zadrží.

Jak se s tímto vědomím dá pracovat?

Novináři, kteří ještě zůstali v Bělorusku, přišli o akreditace a všichni fakticky pracují na nějaké napůl legální bázi. Vzdávají se svého příjmení, pracují bez něj, nemohou informovat o akcích venku, protože je ihned na ulici zadrží. Dokonce i při veřejných soudních procesech, které probíhají v Minsku každý den, když novináři k soudu přijdou jen si promluvit se svými příbuznými, ani ne v samotné soudní budově, ale někde poblíž, policie je neustále dopadá a jsou odsouzeni na patnáct dní. Protože pokud je policie zadržela, soud a policie v Bělorusku jsou zajedno. Uvězní je a jako důvod uvedou, že člověk vzdoroval, byl sprostý nebo agresivní. Na tom už nezáleží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...