Bělorusové vyšli do ulic v menších skupinkách místo pochodu, policie jich stovky zadržela

Tisíce Bělorusů v neděli znovu vyšly do ulic, aby požadovaly odchod Alexandra Lukašenka, který vládne bývalé sovětské republice již více než čtvrt století. Opozice ve snaze ztížit policii zásahy pořádá decentralizované protesty v jednotlivých čtvrtích hlavního města namísto jednoho velkého pochodu. Policie v Minsku nicméně podle nezávislého serveru Tut.by potvrdila zatčení přibližně 250 demonstrantů. V celé zemi se počet zadržených vyšplhal přes tři stovky, uvádí nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna, která vede neustále aktualizované seznamy zatčených. Policisté podle médií použili proti demonstrantům také slzný plyn i ochromující granáty.

V Minsku se podle místních médií koná asi 25 demonstrací, každá s účastí několika stovek až tisíců demonstrantů, přestože je teplota skoro na nule a sněží.

„Naším cílem jsou nové svobodné volby, odstoupení Lukašenka a osvobození politických vězňů,“ řekl agentuře AFP dvacetiletý Dmitrij Golubjov, který na demonstraci na severu metropole přišel s bílo-červeno-bílou vlajkou opozice. „Nejsme špatní lidé či cizí agenti, jak tvrdí Lukašenko a (ruský ministr zahraničí Sergej) Lavrov, ale běloruští občané, kteří chtějí mír, klid a respektování lidských práv,“ dodal mladý student.

Policie v běloruské metropoli byla nedělními protesty opět uvedena do pohotovosti. Podle médií byly v ulicích Minsku připraveny zásahové oddíly, vyjela speciální technika, automobily pro převoz zatčených i vodní děla. Ve snaze ztížit demonstrantům shromažďování bylo v centru města uzavřeno několik stanic metra a omezen byl i přístup na internet, místy nefungovala elektřina.

Bělorusko čelí od prezidentských voleb z 9. srpna vážné vnitropolitické krizi. Úřady po volbách opět vyhlásily vítězem 66letého Lukašenka, který podle nich získal více než 80 procent hlasů. Evropská unie odmítla výsledky voleb uznat a zavedla sankce na Lukašenka a jeho spolupracovníky zodpovědné za falšování voleb a porušování lidských práv při potlačování protestů, které propukly prakticky hned po volbách a pokračují již déle než 100 dnů.

Na pravidelné nedělní demonstrace přicházelo i více než 100 tisíc lidí, v posledních týdnech ale účast klesala, zatímco režim odmítá jakékoliv ústupky. Od začátku protestů policisté podle ochránců lidských práv zadrželi už více než 19 tisíc lidí. Tisíce demonstrantů zbili, přičemž několik lidí na následky policejních zákroků zemřelo.

V pátek Lukašenko prohlásil, že po přijetí nového základního zákona už nebude funkci prezidenta zastávat. Odpůrci mu ale nevěří, podezírají ho z protahovací taktiky a žádají jeho rezignaci ještě před ústavní reformou. Opoziční představitelé také poukazují na to, že Lukašenko zatím žádné konkrétní reformy nenavrhl a není jasný ani žádný časový termín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 12 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 2 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 5 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 6 hhodinami
Načítání...