Bělorusové vyšli do ulic v menších skupinkách místo pochodu, policie jich stovky zadržela

Tisíce Bělorusů v neděli znovu vyšly do ulic, aby požadovaly odchod Alexandra Lukašenka, který vládne bývalé sovětské republice již více než čtvrt století. Opozice ve snaze ztížit policii zásahy pořádá decentralizované protesty v jednotlivých čtvrtích hlavního města namísto jednoho velkého pochodu. Policie v Minsku nicméně podle nezávislého serveru Tut.by potvrdila zatčení přibližně 250 demonstrantů. V celé zemi se počet zadržených vyšplhal přes tři stovky, uvádí nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna, která vede neustále aktualizované seznamy zatčených. Policisté podle médií použili proti demonstrantům také slzný plyn i ochromující granáty.

V Minsku se podle místních médií koná asi 25 demonstrací, každá s účastí několika stovek až tisíců demonstrantů, přestože je teplota skoro na nule a sněží.

„Naším cílem jsou nové svobodné volby, odstoupení Lukašenka a osvobození politických vězňů,“ řekl agentuře AFP dvacetiletý Dmitrij Golubjov, který na demonstraci na severu metropole přišel s bílo-červeno-bílou vlajkou opozice. „Nejsme špatní lidé či cizí agenti, jak tvrdí Lukašenko a (ruský ministr zahraničí Sergej) Lavrov, ale běloruští občané, kteří chtějí mír, klid a respektování lidských práv,“ dodal mladý student.

Policie v běloruské metropoli byla nedělními protesty opět uvedena do pohotovosti. Podle médií byly v ulicích Minsku připraveny zásahové oddíly, vyjela speciální technika, automobily pro převoz zatčených i vodní děla. Ve snaze ztížit demonstrantům shromažďování bylo v centru města uzavřeno několik stanic metra a omezen byl i přístup na internet, místy nefungovala elektřina.

Bělorusko čelí od prezidentských voleb z 9. srpna vážné vnitropolitické krizi. Úřady po volbách opět vyhlásily vítězem 66letého Lukašenka, který podle nich získal více než 80 procent hlasů. Evropská unie odmítla výsledky voleb uznat a zavedla sankce na Lukašenka a jeho spolupracovníky zodpovědné za falšování voleb a porušování lidských práv při potlačování protestů, které propukly prakticky hned po volbách a pokračují již déle než 100 dnů.

Na pravidelné nedělní demonstrace přicházelo i více než 100 tisíc lidí, v posledních týdnech ale účast klesala, zatímco režim odmítá jakékoliv ústupky. Od začátku protestů policisté podle ochránců lidských práv zadrželi už více než 19 tisíc lidí. Tisíce demonstrantů zbili, přičemž několik lidí na následky policejních zákroků zemřelo.

V pátek Lukašenko prohlásil, že po přijetí nového základního zákona už nebude funkci prezidenta zastávat. Odpůrci mu ale nevěří, podezírají ho z protahovací taktiky a žádají jeho rezignaci ještě před ústavní reformou. Opoziční představitelé také poukazují na to, že Lukašenko zatím žádné konkrétní reformy nenavrhl a není jasný ani žádný časový termín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 39 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 48 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...