Belgie chce do Konga vrátit umělecká díla ukradená v koloniální době za vlády krále Leopolda II., oznámil při své středeční návštěvě v africké zemi stávající belgický král Philippe. Jako první z více než 80 tisíc artefaktů odevzdal tradiční konžskou masku. Král Philippe se během návštěvy v Kongu také omluvil za krutosti, kterých se tam jeho země v minulosti dopouštěla. Jde o vůbec první oficiální vyjádření lítosti z úst belgického panovníka této africké zemi.
Belgický král masku národa Suku nabídl konžskému národnímu muzeu jako zápůjčku na dobu neurčitou. Artefakt byl po desetiletí majetkem belgického Královského muzea pro střední Afriku. „Jsem zde, abych vám vrátil toto výjimečné dílo, aby ho Konžané mohli obdivovat. Je to symbolický začátek posílení kulturní spolupráce mezi Belgií a Kongem,“ poznamenal Philippe v projevu po boku konžského prezidenta Felixe Tshisekediho.
Belgický panovník se také znovu omluvil za krutosti, kterých se jeho země během nadvlády v Kongu dopouštěla na místních obyvatelích. Před dvěma lety, u příležitosti šedesátého výročí nezávislosti Konžské demokratické republiky, Philippe poprvé vyjádřil nejhlubší lítost v dopise konžskému prezidentovi nad tím, jaké utrpení belgická kolonizace přinesla. Mnozí očekávali osobní omluvu, které se nakonec dočkali ve středu. „Rád bych znovu potvrdil svou nejhlubší lítost nad těmito ranami z minulosti,“ uvedl belgický král v projevu.
Návštěva belgického krále, kterou musel panovník dvakrát odložit kvůli covidové pandemii a vypuknutí války na Ukrajině, je prvním návratem královské rodiny do této země od roku 2010, kdy Kongo navštívil jeho otec Albert II. Cesta má tedy velký symbolický význam, podotkla agentura Reuters.
Středeční program v Kinshase je navíc plný připomínek koloniální minulosti a usmíření mezi Belgií a Kongem, uvedla agentura AFP. Král Philippe v doprovodu své manželky, královny Mathilde a členů belgické vlády přiletěl v úterý odpoledne do Kinshasy na pozvání konžského prezidenta na oficiální šestidenní návštěvu.
Osobní majetek Leopolda II.
Příslušník německé sasko-koburské dynastie Leopold II. byl belgickým králem v letech 1865 až 1909 a za jeho vlády zřídili kolonisté v Kongu ve jménu „civilizační mise“ brutální režim stojící na vykořisťování a nucené práci dělníků na kaučukovníkových plantážích. Podle odhadů historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů.
Vztahy mezi Bruselem a Kinshasou byly i kvůli tomu do nedávné doby složité. Chladné diplomatické poměry panovaly například na konci prezidentství Josepha Kabily (2001 až 2018), který byl kritizován za to, že zůstal u moci i po svém druhém funkčním období, a zlepšily se až po nástupu Tshisekediho do úřadu.
V Belgii navíc zintenzivnila veřejná debata o koloniální minulosti v roce 2020 v souvislosti s hnutím Black Lives Matter, které souviselo s vraždou Afroameričana George Floyda v USA. Po rozhořčených demonstracích zřídil parlament zvláštní komisi, která má tuto minulost v zemi objasnit a několik měst odstranilo sochy Leopolda II., mezi nimi třeba Antverpy.
Právě Antverpy získaly své jméno podle místní legendy, kdy město terorizoval obr, který sekal lidem ruce a házel je do řeky – z vlámštiny „hand te werpen“, házení rukou. Useknutá ruka má však v nedávné belgické minulosti ještě jeden význam, mnohem temnější. Právě sekání rukou, za neplnění pracovních povinností, bylo jedním z nejkrutějších a nejběžnějších trestů během belgické nadvlády v Kongu.
