Debata o kolonialismu, rasismu a otrokářské minulosti se po Spojených státech naplno rozpoutala i ve Velké Británii. Velké společnosti se hromadně omlouvají za svůj podíl na otrokářství a z měst mizí sochy osobností, které se během koloniálních dob do obchodu s lidmi zapojily.
Inventura soch, omluvy bank i anglikánské církve. Británii dohnala koloniální minulost
Události: Inventura soch ve Velké Británii (zdroj: ČT24)
Velká Británie, která ještě před sto lety spravovala největší impérium v dějinách, se ponořila do zkoumání své koloniální historie. Města ohlásila inventuru soch, některé z nich zamíří do muzea.
Oxfordská univerzita se po čtyřech letech protestů rozhodla odstranit skulpturu Cecila Rhodese, který zde založil stipendijní program pro studenty z kolonií. Zároveň patřil k tvůrcům apartheidu na jihu Afriky. Zimbabwe a Zambie za britské nadvlády po něm nesly jméno Rhodésie.
„Komunity, které byly zotročené a kolonizované, byly jistě proti kolonizaci a otrokářství. To není žádné nové převyprávění historie. Žádáme o spravedlivé zobrazení mezinárodních dějin,“ říká aktivistka a studentka Oxfordské univerzity Siphiwe Stewartová.
obrázek
V Bristolu nechala radnice vylovit z přístavu sochu filantropa a obchodníka s otroky Edwarda Colstona. Demonstranti ji vhodili do řeky v místě, odkud odplouvaly jeho otrokářské lodě. Colstonovo jméno zmizelo i z místního nákupního centra.
„Historické osobnosti, které si formou soch připomínáme v britských městech, jsou součástí naší historie. Toto vše je součást přepisování dějin, což opravdu považuji za smutné,“ uvedl kurátor a spisovatel Peter Cannon-Brookes. Slavný umělec Banksy už navrhl, aby k soše otrokáře přibyly bronzové postavy demonstrantů, kteří ji strhávají. Podle něj tak budou spokojené obě strany.
Na oplátku někdo polil kyselinou bustu jamajského dramatika Alfreda Fagona, takže zbělela. Cílem vandalského útoku se stal i náhrobek osmnáctiletého černošského otroka, který před třemi sty lety sloužil anglickému hraběti.
Socha Winstona Churchilla v Londýně byla z bezpečnostních důvodů několik dní zakryta
Kaje se anglikánská církev i Bank of England
Za historickou roli svých institucí v obchodování s otroky se už omluvila i anglikánská církev. Fakt, že vysoce postavení duchovní profitovali z otrokářství i z jeho zrušení, označila církevní mluvčí za „zdroj hanby“.
„Oceňujeme vedoucí roli, kterou duchovní a aktivní členové anglikánské církve sehráli na cestě ke zrušení otroctví, zároveň je ale pro nás zdrojem hanby, že jiní lidé z naší církve se do obchodování s otroky aktivně zapojili a profitovali z něj,“ uvedla mluvčí anglikánů, k nimž se hlásí asi 25 milionů lidí.
Z obchodování s otroky profitovalo také nejméně jedenáct bývalých guvernérů britské centrální banky a šestnáct členů její bankovní rady. „Není pochyb, že obchodování s otroky v 18. a 19. století je nepřijatelnou součástí anglické historie,“ prohlásila mluvčí Bank of England. Zároveň zdůraznila, že jako instituce se banka přímo do obchodování nikdy nezapojila.
Instituce už nebude ve svých prostorách vystavovat obrazy představitelů, kteří se do obchodování s otroky zapojili.
Za historické vazby na obchod s otroky se omluvily také řetězec hospod Greene King, pojišťovací společnost Lloyd či banka Barclays.
Řada britských institucí a společností zbohatla nejen na přímých výnosech z otrocké práce, ale i na vládních kompenzacích, které dostaly po zrušení otroctví v roce 1833. Odškodné vláda totiž nevyplácela otrokům, ale otrokářům za „ztrátu lidského majetku“.
Debata o kolonialismu, rasismu a otrokářské minulosti se v Británii rozproudila v souvislosti s demonstracemi po smrti Afroameričana George Floyda, který na konci května zemřel v Minneapolisu při zatýkání bělošským policistou.