Evropská unie v pondělí dokončila své přípravy na dvouletá vyjednávání s Londýnem o odchodu Británie z bloku. Unijní vyjednávač pro brexit Michel Barnier by chtěl první kolo jednání uskutečnit v týdnu od 19. června. Ostatních 27 členských zemí Evropské unie Barniera v pondělí formálně potvrdilo ve funkci a schválilo mu konkrétní vyjednávací mandát. Britové by se mimo EU měli ocitnout na jaře 2019.
Barnier chce o brexitu začít jednat v týdnu od 19. června
„Rád bych naše britské partnery viděl u jednacího stolu co nejdříve,“ poznamenal hlavní unijní vyjednávač. Rozhovory samotné ale mohou začít až po britských parlamentních volbách 8. června. Start okolo 19. června by Barnierovi umožnil informovat o začátku jednání summit EU, který se v Bruselu sejde 22. a 23. června. „Je to přesně rok po referendu,“ připomněl Barnier. Český velvyslanec při EU Martin Povejšil upozornil, že k začátku jednání je vždy třeba obou stran.
Podle Luise Grecha, který jako vicepremiér předsednické Malty jednání řídil, byl rychlý průběh pondělní debaty dokladem trvající jednoty 27 zemí EU. „Jednání teď mohou začít. Nemáme iluze o tom, že nebudou komplexní a složitá. A také je na ně velmi omezený čas,“ připomněl.
Nejprve finance a práva občanů, pak vztahy
Barnier může s britskou stranou vyjednávat jen o podobě „rozvodu“ tak, jak předpokládá příslušný článek 50 unijní smlouvy. EU prosazuje vyjednávání ve dvou fázích, kdy by rozhovory o nových vztazích - včetně spolupráce v obraně, bezpečnosti či obchodu - začaly až po jasném pokroku v diskusích o tom, jak zrušit více než čtyři desetiletí trvající svazek.
Předpokladem je, že dosažení „významného pokroku“ a posun k druhé fázi rozhovorů potvrdí summit letos na podzim. Se začátkem debat o budoucnosti Barnier počítal „na konec letošního a začátek příštího roku“.
„Předpokládám, že Britové chápou, že bráníme evropské občany, když oni brání Británii,“ poznamenal při příchodu na schůzku například nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders.
V první fázi je pro Unii základní prioritou dohoda na zachování stávajících práv občanů EU v Británii a Britů v Unii i po brexitu, dále vyrovnání finančních závazků, které Británie vůči Unii má, nejčastěji se hovoří o částce 60 miliard eur (1,6 bilionu korun), objevují se ale i jiné odhady.
EU navíc klade důraz na udržení právní kontinuity, kdy v otázkách souvisejících právě se zachováním práv občanů EU prosazuje trvání rozhodovacích pravomocí Soudního dvora EU. To ale britský ministr pro brexit David Davis označil za nepřijatelné a za „ideologickou posedlost“ Bruselu.
Klíčové je pro Unii také dojednání situace na hranicích mezi Severním Irskem a Irskou republikou.
Barnier nepředpokládá, že by rozhovory s Brity mohly skončit krachem. „Budou složité a těžké, to ano. Ale je podle mne daleko důležitější vytvořit nové partnerství, na tuto perspektivu by se nemělo zapomínat,“ poznamenal s tím, že k tomu je potřeba dosáhnout úspěchu v první fázi rozhovorů.
Tusk představil první plány vyjednávání na konci března
Poté, co na konci března Britové devět měsíců po referendu o setrvání v EU oficiálně oznámili záměr z bloku vystoupit, zformulovalo ostatních 27 členských zemí svou představu o podobě rozhovorů na základě dokumentu předloženého předsedou unijních summitů Donaldem Tuskem.
Poté, co s těmito „politickými pokyny“ souhlasil mimořádný unijní summit, rozpracovala je Evropská komise do v pondělí schválené konkrétní podoby vyjednávacího mandátu pro Barniera.
Barnier také před novináři potvrdil, že EU hodlá „v zájmu transparentnosti“ zveřejňovat své vyjednávací pozice a dokumenty k jednání.