Balkánské povodně měsíc poté: Leckde se začíná uklízet, možná i na celé roky

Obrenovac – Srbsko, Bosna a část Chorvatska si připomínají měsíc od ničivých povodní. Desítky lidí voda připravila o život, další desetitisíce pak natrvalo o jejich domovy. Během několika dnů stihly vydatné deště spolu se zvednutými hladinami řek vyplavit těla obětí či nevybuchlé miny z občanské války v 90. letech. Podle názorů místních si přitom živel samotný s válečnými škodami v ničem nezadal.

Stoletá voda smetla před měsícem desítky vesnic v Bosně a Hercegovině i Srbsku. Zatopila domovy dvou milionů lidí. Podle některých zdrojů připravila o život přes 60 lidí. Podle hydrologů napršelo za několik dní tolik vody jako obvykle během tří měsíců. Velká voda se nevyhnula ani hlavním městům – Dunaj napáchal výrazné škody v srbské metropoli Bělehradu.

Mezi nejhůře postižená místa patřil jen několik kilometrů vzdálený Obrenovac, kam se po měsíci od rozvodnění Sávy vydal natáčet také štáb ČT. Některé ze stovek zatopených domů zde byly pod vodou ještě před několika dny. Většina zdejších obyvatel začala vyklízet teprve po měsíci. „Zachránili jsme celou rodinu, to je nejdůležitější. Ale ztratili jsme všechno, co jsme budovali my i naši rodiče,“ uvedla Vesna Babičová. Její dům i veškeré vybavení voda zničila. Málem se přitom nezastavila ani před nedalekou elektrárnou – svého druhu největší v zemi.

V tamní vodě se stále nacházejí fekálie a kolem se povalují mrtvoly zvířat. Právě hygienické potřeby jsou vedle pomoci s odklízením škod pro místní nejdůležitější. Pomoci se Srbové dočkali i z Česka. V Srbsku působili dva týmy českých hasičů, první z nich byl nasazen u zmíněné elektrárny ve městě Kostolac, druhý několik dní odčerpával lagunu u města Lazarevac. Rovněž v sousední Bosně čeští hasiči pracovali – na starosti měli pumpování vody z laguny u města Orašje.

Zatímco však jejich mise skončila, humanitární pracovnice Adriana Markeševičová je v nezištné pomoci místním teprve na začátku. Lidem z Obrenovace vozí z Česka pomoc. Kromě hygienických potřeb jim dává deky, polštáře – a vedle toho i trochu naděje. Nejednoho místního v slzách zde musí Adriana utěšovat. „Vy máte tady dát trochu energie a nevím, co si mám o sobě myslet. Mně se chce brečet, tady je to šílené,“ svěřuje se Markeševičová.

Obdobná situace je v sousední Bosně a Hercegovině. Ta podle místních zažila nejsilnější přeháňky za posledních 120 let. Ve zdejších kopcovitých oblastech se navíc nacucaná půda pod svou vlastní tíhou trhala. Jiné sesuvy půdy dokonce rozpůlily dům a jednu jeho část odnesly o dvacet metrů dál.

Velká voda rovněž odhalila některá dosud nezlikvidovaná minová pole a často došlo k posunu nevybuchlých náloží, což zkomplikovalo odklízecí práce. „Voda smetla miny z míst, kde se bojovalo, a z minových polí, odnesla je a jsou teď někde v okolí koryta řeky,“ uvedl místní obyvatel Rade Stošič. Bosenské úřady také musely exhumovat těla obětí válečných zločinů, která byla vyplavena. Lidské ostatky se objevily v oblasti kolem řeky Usora na severu balkánské země.

Evropská unie přislíbila Srbsku pomoc ve výši 30 milionů eur. Zhruba stejnou částku poskytla sama srbská vláda. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Alexandra Vučiče jsou celkové ztráty odhadovány na 1,5 miliardy eur (přes 41 miliard korun). Stopy po velké vodě jsou stále v zemích západního Balkánu vidět na každém kroku, jejich odstranění zřejmě potrvá roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl ve čtvrtečním rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
před 13 mminutami

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 30 mminutami

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 35 mminutami

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 46 mminutami

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 53 mminutami

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 1 hhodinou

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku. Libanonský prezident Joseph Aún zdůraznil, že přímým jednáním s Izraelem by mělo předcházet příměří.
před 1 hhodinou

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 54 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...