Až čtvrt století za mřížemi. Třináct separatistů včetně Puigdemonta čelí obžalobě ze vzpoury

Vyšetřující soudce v Madridu obžaloval třináct katalánských politiků ze vzpoury. Jsou mezi nimi expremiér Carles Puigdemont, kandidát na nového premiéra regionu Jordi Turull i bývalá šéfka parlamentu Carme Forcadellová. Dotyčným v případě uznání viny hrozí až 25 let vězení. V reakci na obžalobu svolalo několik katalánských organizací na večer do Barcelony demonstraci. Při potyčkách mezi policií a demonstranty bylo lehce zraněno pět lidí.

Nejvyšší soud večer podle očekávání uvalil procesní vazbu na pět separatistických činitelů, kteří se k jednání u něj dostavili. Jsou mezi nimi i Turull a Forcadellová. Ostatní obžalovaní jsou buď už ve vazbě, nebo na útěku. 

V separatistické kauze bývalého vedení Katalánska bylo obviněno 28 lidí, kromě tří z nich byli všichni v pátek obžalováni. Obžaloba nebyla vznesena proti generální tajemnici strany Evropské demokratické strany Katalánska (PDeCat) Martě Pascalové, expremiérovi Katalánska Arturu Masovi a bývalé šéfce Sdružení obcí za nezávislost (AMI) Neus Lloverasové. 

Ze vzpoury a zpronevěry veřejných peněz (kvůli uspořádání referenda) jsou obžalováni expremiér Puigdemont, který pobývá v Belgii, místopředseda bývalé katalánské vlády Oriol Junqueras (od loňského listopadu je ve vazbě) a sedm exministrů Joaquim Forn (ve vazbě od listopadu), Jordi Turull, Raül Romeva, Josep Rull, Dolors Bassaová, Antoni Comín a Clara Ponsatíová (oba posledně zmínění jsou také v cizině).

Ze vzpoury jsou obžalováni i Forcadellová, členka vedení strany Republikánská levice Katalánska (ERC), Marta Roviraová, která nepřišla k soudu a odjela do ciziny, a dva separatističtí lídři Jordi Sánchez a Jordi Cuixart, kteří jsou oba ve vazbě už od poloviny loňského října.

Katalánské bezvládí

Katalánští separatisté získali v nedávných předčasných volbách většinu křesel v parlamentu, poslanci se ale zatím neshodli na tom, kdo by se měl stát příštím premiérem. Puigdemont je stále na útěku v Belgii, kam uprchl s několika členy své vlády. Madrid ji koncem října sesadil kvůli nezákonnému referendu o odtržení a následné deklaraci nezávislosti.

Dokud Katalánci nesestaví novou vládu, bude trvat přímá správa Madridu. Puigdemontovu kandidaturu přitom zablokoval ústavní soud. Druhým kandidátem měl být separatistický lídr Jordi Sánchez, který je ale od poloviny loňského října ve vazbě za to, že v září svolal v Barceloně demonstraci na protest proti razii španělské policie na úřadech katalánské vlády.

Tento čtvrtek se poslanci neshodli na zvolení exministra Jordiho Turulla. Ten sice dostal hlasy dvou hlavních separatistických uskupení - Společně pro Katalánsko (JXCat) a Republikánské levice Katalánska (ERC), čtyři poslanci krajně levicové Kandidátky lidové jednoty (CUP), jejichž hlasy potřeboval Turull k získání absolutní většiny 68 ze 135, se však hlasování neúčastnili.

Katalánsko
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 15 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 47 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 8 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...