Australskou pedagožku odsouzenou v Íránu za špionáž přesunuli do pouštní věznice Karčak

Íránské úřady přesunuly zadržovanou australskou vysokoškolskou učitelku Kylie Mooreovou-Gilbertovou do nechvalně proslulé izolované věznice Karčak. Podle serveru stanice BBC to uvedli íránští lidskoprávní aktivisté. Specialistka na Blízký východ z univerzity v Melbourne byla zadržena v září roku 2018 a odsouzena k deseti letům za špionáž. Mooreová-Gilbertová však veškerá obvinění popírá.

Podle jednoho z jejích přátel byla vysokoškolská pedagožka téměř dva roky ve vězení v metropoli Teheránu, kde však musela spát na zemi. Část trestu strávila na samotce a držela několik protestních hladovek.

Podle některých zpráv ji také strážci bili kvůli tomu, že se snažila povzbudit své spoluvězeňkyně tím, že jim posílala lístky se zprávami a psala jim vzkazy na zdi.

Podle zpravodajky BBC Caroline Hawleyové je přesun do věznice Karčak místními úřady často používán jako forma trestu pro íránské politické vězně.

Věznice Karčak je podle lidskoprávních organizací pro ženy tou vůbec nejnebezpečnější v celém Íránu. Stojí v poušti východně od Teheránu a navzdory své poměrně malé velikosti je v ní umístěno několik tisíc vězeňkyň. Nejsou zde rozděleny podle činů, za které si odpykávají tresty, což často vede k násilnostem. Podle stanice Al-Arabíja jsou v Karčaku vězeňkyně bity a znásilňovány, dostávají málo jídla a zdravotní péče je zde téměř nedosažitelná.

Vězeňkyně v zařízení Evín
Zdroj: Reuters

Jediný telefonát za dva roky

Mooreové-Gilbertové se zatím od jejího zadržení podařilo jen jednou zavolat ven z vězení, místním aktivistům tehdy řekla, že je ve velmi špatném stavu, trpí depresemi a nemůže jíst.

V dopisech propašovaných z věznice Evín letos v lednu odmítla, že by pracovala pro západní tajné služby, a vyjádřila obavy o svoje psychické zdraví. Odmítla rovněž údajně nabídku stát se íránským špehem.

Pedagožku se vzděláním z Cambridgeské univerzity zadržela íránská policie na letišti v Teheránu v roce 2018, když chtěla odjet ze země po návštěvě odborné konference.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu.
03:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 3 hhodinami

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 7 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 13 hhodinami
Načítání...