Soud v Londýně začal projednávat, zda Velká Británie může na americkou žádost vydat do Spojených států zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Australského občana Assange, který je po vypovězení z ekvádorské ambasády v britském vězení, Američané viní z průniku do počítačů amerického ministerstva obrany. Assange ve videopřenosu z vězení, kde si odpykává trest za porušení podmínek kauce, řekl, že se extradici do USA nepodvolí.
Assange se odmítá podvolit případnému vydání do USA. Jeho případ začal řešit londýnský soud
„Nechci se podřizovat extradici za to, že jsem dělal novinařinu, která získala mnohá, mnohá ocenění,“ řekl podle americké televize CNN Assange soudu o obvinění z neoprávněného přístupu k informacím americké armády. Šéfredaktor WikiLeaks Kristinn Hrafnsson uvedl, že zabránit vydání do USA je pro zakladatele serveru otázka života a smrti.
Podle soudce Michaela Snowa tak proces o tom, zda Británie může Assange vydat, zabere mnoho měsíců. Termín dalšího procedurálního stání stanovil na 30. května, informovala agentura AP. „Zásadnější“ pokračování procesu by pak mělo přijít 12. června.
Úvodního stání se Assange účastnil prostřednictvím telemostu z vězení Belmarsh na okraji Londýna, kam jej ve středu poslal soud na 50 týdnů. Uznal jej vinným z porušení podmínek kauce, na základě kterých byl v roce 2012 propuštěn z vazby. Tehdy Australan čelil vydání do Švédska, kde byl obviněn ze znásilnění, což považoval za zástěrku, aby mohl být poté předán americkým úřadům.
Assange před Braniborskou bránou v Berlíně u velvyslanectví USA a Británie podpořila demonstrace, kterou zorganizovalo hnutí DiEM25. Členem poradního sboru tohoto hnutí, které varuje před úpadkem demokracie v EU, je i Assange. Protest se konal pod heslem Wir alle sind Julian Assange (Všichni jsme Julian Assange). Také před londýnským soudem se konala manifestace Assangeových příznivců, kteří se dožadovali propuštění Australana a svobody projevu.
Spolupracovník ČT Kytka: Assange ztratil v Británii mnoho příznivců (zdroj: ČT24)
Assange strávil sedm let na ekvádorské ambasádě
Trestní stíhání zakladatele WikiLeaks nabralo spád, když mu 11. dubna Ekvádor odebral azyl a pozval britskou policii na svou ambasádu v Londýně, kde se Assange ukrýval od propuštění v roce 2012. Assange se obává, že v USA po případném vydání bude vystaven špatnému zacházení. V minulosti mimo jiné uvedl, že by mohl být poslán do amerického internačního tábora Guantánamo pro osoby podezřelé z terorismu.
Podle americké prokuratury Assange získal od nyní již bývalého specialisty vojenské tajné služby Bradleyho Manninga v roce 2010 heslo pro přístup k vládním počítačům. Agentura Reuters označuje následné zveřejnění armádních materiálů za jeden z nejzávažnějších případů úniku utajených informací v dějinách. Obvinění ze „spiknutí s cílem vniknout do počítačů“ se pojí s maximálním trestem pěti let odnětí svobody.
Manning, který po změně pohlaví vystupuje jako Chelsea Manningová, byl v roce 2013 odsouzen na 35 let vězení za to, že serveru WikiLeaks poskytl v letech 2009 a 2010 více než 700 tisíc utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí. Z vězení Manningová vyšla po zkrácení trestu po sedmi letech v roce 2017. Nyní je ve vězení znovu, neboť odmítla svědčit před velkou porotou.