Arménie oficiálně požádala Rusko o pomoc v konfliktu o Náhorní Karabach

Arménie požádala Rusko o pomoc v bojích proti Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Moskva ale dala najevo, že se v Náhorním Karabachu vojensky angažovat nebude, zasáhla by pouze v případě, že by se boje přenesly na arménské území. Jerevan tvrdí, že se konflikt k jeho hranici opravdu blíží. Zároveň Arménie podle agentury TASS obvinila Ázerbájdžán z použití zakázaných zbraní s bílým fosforem. To vláda v Baku odmítla.

„Premiér Arménie požádal ruského prezidenta o neodkladné zahájení konzultací, jejichž cílem bude určit povahu a rozsah pomoci, kterou může Ruská federace poskytnout Arménii pro zajištění její bezpečnosti,“ citovala AFP z komuniké arménského ministerstva zahraničí.

Rusko ale odmítá zasáhnout do bojů v Náhorním Karabachu. V konfliktu se zatím angažovalo pouze diplomaticky. S Arménií má sice bezpečnostní dohodu a v zemi svoji vojenskou základnu, tvrdí však, že se smlouva na oblast Náhorního Karabachu nevztahuje. Na tom žádost arménského premiéra Nikola Pašinjana nic nezměnila.

Moskva uvedla, že případnou pomoc poskytne na základě dřívější dohody o spolupráci, tedy pouze v případě, že se boje přenesou na arménské území.

Konflikt v Náhorním Karabachu trvá přibližně měsíc, obě strany se od jeho vypuknutí již třikrát dohodly na příměří, pokaždé se ale vzápětí po jeho vyhlášení začaly navzájem obviňovat z porušování a boje záhy pokračovaly. Z pátečního ženevského jednání ministrů zahraničí obou zemí žádné příměří nevzešlo, ačkoli se Arménie a Ázerbájdžán dohodly, že nebudou záměrně útočit na civilní obyvatelstvo.

Arménie obvinila Ázerbájdžán také z údajného použití zbraní s bílým fosforem. „Nepřítel použil zbraně obsahující chemické látky zakázané Ženevskými úmluvami,“ oznámila Arménie s odkazem na armádu Náhorního Karabachu. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany prohlásilo obvinění za nepodložené a odmítlo ho. Ázerbájdžánská armáda podle něj nepoužívá zbraně a prostředky, jejichž použití je v rozporu s mezinárodním právem.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem původně vypukl v roce 1988. Boje si v dalších šesti letech vyžádaly na 30 tisíc obětí. Výsledkem byla faktická nezávislost Náhorního Karabachu na Baku. Enkláva s převážně arménským obyvatelstvem a přilehlé území se nyní nachází pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.

Současné boje o Náhorní Karabach jsou nejkrvavější za více než 25 let. Mrtvých jsou nejméně stovky a podle některých zdrojů až tisíce. AFP v sobotu psala nejméně o 1250 obětech konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...