Arizonské omezení možností volby je dle nejvyššího soudu v pořádku. Dopadne na menšiny, varují kritici

Americký nejvyšší soud rozhodl, že omezení hlasování, která prosadili republikáni v Arizoně, neporušují zákon o volebním právu z roku 1965. Podle amerických médií tím usnadnil i dalším státům přijímání podobných opatření, která podle demokratů a řady nevládních organizací nepoměrně více zasahují příslušníky etnických menšin. Republikáni argumentují tím, že je potřeba zasáhnout proti případným volebním podvodům, které jsou však podle expertů v USA velice vzácné.

Republikáni v Arizoně přijali zákony, které omezily možnost třetích stran vybírat hlasovací lístky s předstihem před volbami a pak je hromadně doručit v den voleb. Zmenšily také okruh míst, kde lze lístek odevzdat.

Taková opatření podle soudu nižší instance odporovala významnému zákonu z roku 1965, který zakazuje volební diskriminaci na základě barvy pleti. Nejvyšší soud nicméně ve čtvrtek rozhodl v poměru šesti ku třem, přičemž většinu tvořili soudci považovaní za konzervativní a menšinu soudci z liberálního křídla, že jsou v pořádku.

Význam kauzy přitom sahá za hranice Arizony, protože republikáni v řadě států začali přijímat různá omezení dosavadních pravidel hlasování. Tvrdí přitom, že se snaží ochránit integritu voleb, čímž však podle řady pozorovatelů navazují na lži exprezidenta Donalda Trumpa o podvodech v prezidentských volbách. Demokraté tvrdí, že omezení jsou cíleně navržena tak, aby zasáhla především určité vrstvy obyvatelstva, zejména příslušníky menšin nebo chudé, kteří se častěji kloní k demokratům.

Žádné občerstvení ve frontě

Prezident Joe Biden a další demokraté rozhodnutí nejvyšší instance rychle zkritizovali. „Ačkoliv tento zjevný útok na volební práva bohužel není ojedinělý, nabírá nové podoby. Nejde již jen o souboj o volební právo a o ulehčení hlasování všem právoplatným voličům. Jde také o to, kdo ty hlasy počítá, a zda se váš hlas vůbec započítá,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Po rozhodnutí nejvyššího soudu bude podle agentury Reuters těžší prokázat porušení zákona o volebních právech. To by mohlo zkomplikovat žalobu Bidenovy administrativy, která právě tímto způsobem napadá nové zákony přijaté republikány v Georgii. Jedno ze schválených opatření tam například zakazuje poskytovat občerstvení lidem stojícím ve frontě před volebními místnostmi.

Liberální soudkyně Elena Kaganová popsala ve vyjádření menšiny rozhodnutí jako tragické s tím, že jde o nové způsoby volební diskriminace, jakými byly dříve například testy gramotnosti.

„Dnešek je vítězstvím pro mechanismy na zajištění integrity voleb v Arizoně i napříč celou zemí,“ je přesvědčen republikánský generální prokurátor Arizony Mark Brnovich, který se k nejvyššímu soudu odvolával. „Jedním ze silných a naprosto legitimních zájmů států je zabránit podvodům. Podvody mohou poznamenat výsledek těsných voleb,“ napsal v odůvodnění rozsudku konzervativní soudce Samuel Alito.

Biden v Arizoně těsně vyhrál, Trump podvody nedokázal

Nové volební zákony schválily republikáni v Arizoně poté, co se na veřejnost dostalo video, jež údajně zachytilo volební podvody. Soud ale dospěl k závěru, že na záznamu není vidět žádná nelegální aktivita.

Arizona byla jedním z rozhodujících států v listopadových volbách. Po desetiletích nadvlády republikánů tam těsně zvítězil Biden, načež Trump a další republikáni začali hovořit o podvodech. Ty se jim však nepodařilo dokázat a místní volební činitelé se proti podobným tvrzením opakovaně ohrazují.

Biden po čtvrtečním rozhodnutí soudu rovněž prohlásil, že je „ještě jasnější, že pro zajištění bijícího srdce naší demokracie potřebujeme další zákony“. Demokraté navrhli rozsáhlou federální volební reformu, která by rozšířila možnosti hlasování ve všech státech a nastavila jednotné standardy napříč USA. Republikáni proti ní ale protestují s tím, že jde o nepatřičné zasahování federální vlády do záležitostí, jež tradičně přísluší úřadům jednotlivých států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...