Analýza: Globální vzpoura? Trumpův triumf nahrává nacionálně-populistickým stranám

Nacionálně-populistické strany si mnou ruce – v čele mocných Spojených států stane muž, který jim rozumí. Evropské partaje, jež bojují proti ilegální imigraci, globalizaci a hlavně zavedeným zřízením, doufají, že Trumpovo vítězství posílí jejich už tak rostoucí preference. Stoupenci tohoto proudu by mohli v blízké budoucnosti stanout v čele Francie a Rakouska. Důležité volby se ale na rok 2017 chystají i v dalších evropských zemích.

Kampaň před prezidentskými volbami byla asi nejvyhrocenější v historii USA. Trumpovi kritici zdůrazňovali jeho sexistické, rasistické i xenofobní poznámky. Miliardář běžně urážel ženy, Hispánce, muslimy i válečné hrdiny. Napadal své politické odpůrce i média.

Osobních útoků, lží a demagogie byly plné i prezidentské televizní duely. Trump nazýval svou soupeřku „odpornou ženskou“ a ona jeho zase „Putinovou loutkou“. 

„Jde tu o překročená tabu (z dob druhé světové války), rozsah politického konfliktu a agrese, které jsme viděli u Trumpa, mohou rozšířit škálu věcí, které v naší politické kultuře považujeme za myslitelné,“ varovala ředitelka výzkumu německé Rady pro zahraniční vztahy Daniela Schwarzerová.

S Trumpovým triumfem se stává skutečností populistická tsunami, která se ještě před pár měsíci zdála být něčím bizarním. Důsledky pro evropské politické prostředí budou nesmírné.
Agentura Reuters

Trump stanul v čele jakéhosi protestního hnutí, když těžil z nenávisti Američanů nespokojených se současným zřízením.

Hrál také na nacionalistickou notu, když sliboval, že udělá z Ameriky opět skvělou zemi a vrátí běžným lidem „ukradená pracovní místa“. I když miliardář po svém zvolení ujišťoval Američany, že bude prezidentem všech, a vyzval lidi, aby se sjednotili, panují obavy, že se tak v dohledné době nestane.

Nacionalistické síly přitom nebují jen v USA. Jde o fenomén, který zná i Evropa zasažená nejprve hospodářskou a nyní i uprchlickou krizí.

V Evropě sílí odpor vůči migrantům i Bruselu

Orbánovo Maďarsko proti běžencům staví ploty a na jejich přijímání se moc netváří ani Polsko, kde vládne jednobarevná konzervativní vláda Kaczyńského strany Právo a spravedlnost. Povinné přijímání běženců odmítá Ficovo Slovensko, ale i česká vláda, která prosazuje princip dobrovolnosti.

Ozývají se hlasy pro uzavření hranic a obnovují se kontroly. Řadě Evropanů navíc dlouhodobě vadí způsob, jakým funguje – a často i nefunguje – Evropská unie. Je to pouhých pár měsíců, co uštědřilo společnému evropskému projektu tvrdou ránu referendum, v němž si Britové odsouhlasili odchod z EU.

Migrační krize a odpor proti takzvanému „bruselskému diktátu“ v posledních letech posílily krajně pravicová populistická hnutí napříč celou Evropou. Ta se nyní radují z Trumpova triumfu nejvíce. „Američani si vzali svou zemi zpět. Vaše vítězství je historické pro nás všechny,“ pogratuloval Trumpovi předseda populistické nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders.

Farage: Rok 2016 je rokem velkých politických revolucí

„Zdá se, že rok 2016 bude rokem dvou velkých politických revolucí,“ reagoval na americké prezidentské volby bývalý předseda Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage, který byl před červnovým referendem jedním z hlavních příznivců brexitu.

Trumpovi ke zvolení blahopřála i belgická krajně pravicová opoziční strana Vlaams Belang. Podle této vlámské parlamentní formace se nečekané vítězství podobného typu může opakovat i v Evropě.

„Volby v USA opět ukázaly, jak daleko jsou politici vzdáleni od lidí. Postup Trumpa není izolovaný jev. Také v Evropě chce stále více voličů skutečnou změnu,“ uvedl šéf strany Tom Van Grieken na Twitteru.

Konzervativní Vlaams Belang (Vlámský zájem) prosazuje nezávislost Vlámska na Belgii. Je proti přistěhovalectví a multikulturalismu. V poslední době se zvýšil počet voličů této strany, stejně tak je tomu u krajní pravice v sousední Francii a Nizozemsku.

„Všude po světě se lidé probouzejí, probouzejí se národy, probouzí se myšlenka vlasti. Skutečnost, že to prošlo v USA, je silným symbolem,“ řekl jeden z francouzských přívrženců Trumpa. Podle 24letého Marka je Trump „zachránce, který probudí celý svět“.

Le Penová má nakročeno do Elysejského paláce

Krajně pravicová parlamentní Národní fronta posílila ve Francii natolik, že její šéfka Marine Le Penová nejspíš vyhraje první kolo prezidentských voleb na jaře 2017, ukazují průzkumy. „Jejich svět kolabuje, náš se buduje,“ napsal na Twitteru spolupracovník Le Penové Florian Philippot.

Marine Le Penová
Zdroj: PASCAL ROSSIGNOL/Reuters

„Demokracie je pořád naživu,“ okomentoval dění v USA maďarský premiér Viktor Orbán. Trumpovo vítězství přivítala rovněž Alternativa pro Německo (AfD), která letos uspěla v řadě zemských voleb a v celostátních průzkumech si drží patnáctiprocentní preference.

„Zatímco 93 procent voličů ve Washingtonu hlasovalo pro Clintonovou, a tím pro zachování stávajících mocenských struktur, většina voličů po celé zemi chce nový politický začátek, ekonomické zotavení zasažené střední třídy a konec rozkolu v tamní společnosti,“ upozornila šéfka AfD Frauke Petryová.

Tento výsledek voleb je povzbudivý pro Německo i pro Evropu, protože Trump má opravdu v ruce karty schopné uvést do pohybu politické změny.
Frauke Petryová
šéfka německé populistické strany AfD

Italští populisté už se těší na pád vlády

V Itálii povzbudilo Trumpovo vítězství protivníky premiéra Mattea Renziho. Země je těsně před hlasováním v klíčovém referendu o změně ústavy, jež by vedla k omezení moci Senátu. Šéf vlády spojil s tímto plebiscitem svou budoucnost.

Protestní strana Hnutí pěti hvězdiček a pravicově populistická Liga severu předpovídají, že se Renzi stane 4. prosince další obětí globální vzpoury. I Renziho středolevicová Demokratická strana očekává, že se někteří Italové budou snažit touto cestou zúčtovat s jeho dvouletou vládou, protože ekonomika stále nevzkvétá a nezaměstnanost mladých se pohybuje kolem 40 procent.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pokud Renziho vláda padne, šanci má právě protisystémové Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla, které v červnových komunálních volbách získalo třeba radnice Říma či Turína. A bez šancí není ani Liga severu.

O začátku „velké globální změny“ mluví rovněž řečtí neonacisté ze Zlatého úsvitu – v současné době třetí nejsilnější strany v řeckém parlamentu, která těžila z nespokojenosti lidí s tvrdými úspornými opatřeními. „Je to vítězství sil, které brojí proti globalizaci, ilegální imigraci a jež si přejí etnicky čisté státy,“ uvedla partaj v prohlášení.

Lídr rakouských Svobodných Heinz-Christian Strache podotkl, že „voliči kousek po kousku trestají levici a politiky odtržené od reality a připravují je o moc“. Rakouští Svobodní jsou třetí nejsilnější stranou v tamním parlamentu a jejich kandidát Norbert Hofer by se začátkem prosince mohl stát dokonce hlavou státu.

Šéf českých Svobodných Petr Mach se na Twitteru pochlubil, že vsadil úspěšně na Trumpa, jehož vítězství si přál prezident Miloš Zeman. „Souhlasím s jeho názory jak na migraci, tak na boj proti islámskému terorismu,“ řekl český prezident, který Trumpa letos v září podpořil. Ze světových státníků vyjádřil podobnou podporu miliardáři jen ruský prezident Vladimir Putin.

„Vážím si i způsobu vystupování Donalda Trumpa, který mluví jasně, někdy drsně, ale srozumitelně. Vyhýbá se tomu, čemu se někdy říká politická korektnost, která je podle mého názoru spíše sbírkou nicneříkajících frází,“ prohlásil Zeman.

Pozitivně výsledky amerických voleb hodnotil rovněž jeho předchůdce Václav Klaus. Trump podle něj porazil svět přetvářky a potlačování svobody projevu.

„Americké prezidentské volby vyhráli normální, obyčejní, zdravý rozum používající lidé. Vyhráli nad politickými elitami, vyhráli nad politickým establishmentem, vyhráli nad manipulací jednotné mediální fronty, vyhráli nad nejvlivnějšími a nejmocnějšími zájmovými skupinami,“ uvedl Klaus. Věří, že nedávný brexit a revoluční vítězství Trumpa vyvolá řetězovou reakci v evropských zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 9 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 16 mminutami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 25 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 3 hhodinami
Načítání...