Americký Kongres zvýšil limit státního dluhu, zabránil tak platební neschopnosti

Obě komory amerického Kongresu v noci z úterý na středu středoevropského času schválily zákon o zvýšení limitu státního dluhu o 2,5 bilionu dolarů (56 bilionů korun) a odvrátily tak hrozící platební neschopnost americké vlády. Zákon nyní putuje k prezidentu Joeu Bidenovi, který jej musí podepsat, píše AP.

Kongres o opatření hlasoval pouhý den před uplynutím lhůty stanovené ministryní financí Janet Yellenovou. Ta nedávno varovala, že jí dochází manévrovací prostor, aby se vyhnula historicky první platební neschopnosti země.

O návrhu nejprve rozhodoval Senát, kde se pro vyslovilo všech padesát demokratů, proti bylo 49 republikánských zákonodárců. Sněmovna zakončila hlasováním o dluhovém stropu svůj velmi dlouhý jednací den, návrh tam prošel po půlnoci místního času poměrem 221 ku 209 hlasům. S demokraty hlasoval jediný republikán Adam Kinzinger. „Plná důvěryhodnost a pověst Spojených států by nikdy neměla být zpochybňována,“ řekla demokratická předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová těsně před hlasováním.

Pokud by zákonodárci zvýšení dluhového stropu neschválili, hrozilo by vládě, že si nebude moci půjčovat další peníze na svůj provoz. Přišla by tím o možnost splácet některé dluhy nebo financovat sociální programy a důchody, což by podle expertů mělo vážné následky pro americkou i světovou ekonomiku.

Nový strop vládního dluhu je čerstvě schváleným opatřením zvýšen na 31,4 bilionu dolarů (706 bilionů korun). Limit podle médií bude stačit na financování vládních operací až do roku 2023. To by znamenalo, že se o této politicky citlivé otázce velmi pravděpodobně nebude muset znovu hlasovat před volbami do Kongresu v listopadu příštího roku.

Trump kritizuje republikány, kteří spolupracují s demokraty

Politické pře o zvýšení dluhového stropu se v USA táhnou již delší dobu. Kongres se v říjnu po dlouhým třenicích mezi demokraty a republikány dohodl na zvýšení o 480 miliard dolarů, aby poskytl více času na dlouhodobější řešení.

Republikáni nechtěli na zvýšení dluhového stropu spolupracovat, protože chtěli demokraty donutit, aby nové výdaje umožnili jen vlastními hlasy. Toho podle pozorovatelů hodlají republikáni využít v nadcházející kampani před kongresovými volbami.

Nejmocnější republikán v Kongresu Mitch McConnell nakonec uzavřel dohodu s šéfem demokratů v Senátu Chuckem Schumerem, která demokratům umožnila zvýšení schválit jen 50 hlasy místo 60, které jsou třeba k překonání obstrukčních pravidel horní komory.

Republikán Mitch McConnell
Zdroj: Evelyn Hockstein/Reuters

Řadu McConnellových spolustraníků však jeho postup popudil, protože chtěli vůči demokratům postupovat tvrději. Jedním z nich byl i exprezident Donald Trump, který má ve straně nadále zásadní vliv. McConnell podle Trumpova víkendového vyjádření „neměl žaludek na to, aby hrál kartu dluhového stropu, která by umožnila republikánům naprosté vítězství v podstatě ve všem“. „Zbavte se Mitche,“ napsal Trump, který se dostává do sporu s McConnellem v poslední době poměrně často. Umírněnější republikáni nicméně varovali, že se jedná o riskantní hru, která by mohla mít vážné následky pro všechny Američany.

Nynější zadlužení Spojených států vznikalo po řadu desetiletí. K dluhu přispěly zejména sociální programy, jako důchody nebo program zdravotního pojištění Medicare pro Američany starší 65 let. Dále jej zvyšují úroky a nedávné obří vládní programy na pomoc ekonomice zasažené pandemií covidu-19.

Zadlužení nicméně zvyšuje i propad příjmů z daní, které v minulosti většinou snižovali republikánští prezidenti. Za Trumpovy vlády přibylo Spojeným státům podle ministerstva financí 7,8 bilionu dolarů (174,8 bilionu korun) dluhů. Snížení daní z roku 2017, které republikáni označují za za jeden z největších úspěchů Trumpova prezidentství, vytvořilo mezi bilionem a dvěma (22,4 až 44,8 bilionu korun) nových dluhů, uvádí nevládní organizace Tax Policy Center.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
12:17Aktualizovánopřed 5 mminutami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, věří jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 11 mminutami

Lockheed bude vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot

Americký zbrojní koncern Lockheed Martin začne vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Firma to v pondělí oznámila na aerosalonu ve Farnborough u Londýna. Armády nyní hledají cenově dostupnější způsoby, jak čelit dronům a raketám, zatímco zavedení výrobci zbraní čelí rostoucí konkurenci start-upů, které vyvíjejí levné zbraně vyráběné ve velkých sériích.
před 1 hhodinou

Tréninkové centrum v Chang-čou simuluje tajfun i povodně

Tréninkové centrum na východě Číny v Chang-čou připravuje na přírodní katastrofy neobvyklým způsobem, píše agentura Reuters. Za 1599 jüanů (zhruba pět tisíc korun) mohou lidé podstoupit jednodenní výcvik pro případ tajfunu – simulátor dokáže vygenerovat přívalové deště s rychlostí větru až 165 kilometrů v hodině. Součástí výcviku je také simulace povodní. Centrum uvádí, že je prvním zařízením svého druhu na světě. Vědci upozorňují, že klimatické změny zvyšují náchylnost Číny k extrémnímu a ničivému počasí, doplňuje Reuters.
před 1 hhodinou

Na Moskevskou oblast letěly stovky ukrajinských dronů, tvrdí úřady

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na pondělí sestřelilo 381 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Černým mořem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin dříve na telegramu uvedl, že k Moskevské oblasti v noci mířilo přes 400 ukrajinských dronů a většinu z nich prý zneškodnila protivzdušná obrana ještě daleko od regionu. Kyjev se k tvrzení nevyjádřil. Také ruská strana v noci na pondělí zaútočila, na Ukrajinu vyslala celkem 94 bezpilotních letounů.
09:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od stíhačů po kulomety. Takto ukrajinské jednotky cvičí sestřelování ruských dronů

Výcviková hala jednotky protivzdušné obrany „Oberih“ Luhanské pohraniční stráže, pohraničního oddílu brigády „Pomsta“. Vojáci zde nacvičují sestřelování útočných bezpilotních letounů, jako jsou „Šáhed“ a „Gerbera“, vysokorychlostních dronů „Molnija“ a dronů typu FPV. Cvičí zde také operátoři stíhacích dronů. Jak byl do virtuálního výcvikového programu začleněn těžký kulomet Browning „Kanik-2“ a proč operátoři stíhacích dronů typu FPV potřebují sto hodin výcviku na simulátoru – to se dozvíte v této reportáži stanice Suspilne Donbas.
před 2 hhodinami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA opět zaútočily na Írán, ten podnikl odvetu

Americké ozbrojené síly oznámily novou vlnu vzdušných útoků proti Íránu, a to devátou noc po sobě, upozornily tiskové agentury s odvoláním na velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM. Íránská média mezitím hlásila útoky na Tabríz, Bandar Máhšahr a další města, připojila agentura Reuters. Americký prezident Donald Trump hovořil o pomstě za zabité americké vojáky. Írán zase v odvetě útočil na Bahrajn a Kuvajt.
03:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.