Americký Kongres zvýšil limit státního dluhu, zabránil tak platební neschopnosti

Obě komory amerického Kongresu v noci z úterý na středu středoevropského času schválily zákon o zvýšení limitu státního dluhu o 2,5 bilionu dolarů (56 bilionů korun) a odvrátily tak hrozící platební neschopnost americké vlády. Zákon nyní putuje k prezidentu Joeu Bidenovi, který jej musí podepsat, píše AP.

Kongres o opatření hlasoval pouhý den před uplynutím lhůty stanovené ministryní financí Janet Yellenovou. Ta nedávno varovala, že jí dochází manévrovací prostor, aby se vyhnula historicky první platební neschopnosti země.

O návrhu nejprve rozhodoval Senát, kde se pro vyslovilo všech padesát demokratů, proti bylo 49 republikánských zákonodárců. Sněmovna zakončila hlasováním o dluhovém stropu svůj velmi dlouhý jednací den, návrh tam prošel po půlnoci místního času poměrem 221 ku 209 hlasům. S demokraty hlasoval jediný republikán Adam Kinzinger. „Plná důvěryhodnost a pověst Spojených států by nikdy neměla být zpochybňována,“ řekla demokratická předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová těsně před hlasováním.

Pokud by zákonodárci zvýšení dluhového stropu neschválili, hrozilo by vládě, že si nebude moci půjčovat další peníze na svůj provoz. Přišla by tím o možnost splácet některé dluhy nebo financovat sociální programy a důchody, což by podle expertů mělo vážné následky pro americkou i světovou ekonomiku.

Nový strop vládního dluhu je čerstvě schváleným opatřením zvýšen na 31,4 bilionu dolarů (706 bilionů korun). Limit podle médií bude stačit na financování vládních operací až do roku 2023. To by znamenalo, že se o této politicky citlivé otázce velmi pravděpodobně nebude muset znovu hlasovat před volbami do Kongresu v listopadu příštího roku.

Trump kritizuje republikány, kteří spolupracují s demokraty

Politické pře o zvýšení dluhového stropu se v USA táhnou již delší dobu. Kongres se v říjnu po dlouhým třenicích mezi demokraty a republikány dohodl na zvýšení o 480 miliard dolarů, aby poskytl více času na dlouhodobější řešení.

Republikáni nechtěli na zvýšení dluhového stropu spolupracovat, protože chtěli demokraty donutit, aby nové výdaje umožnili jen vlastními hlasy. Toho podle pozorovatelů hodlají republikáni využít v nadcházející kampani před kongresovými volbami.

Nejmocnější republikán v Kongresu Mitch McConnell nakonec uzavřel dohodu s šéfem demokratů v Senátu Chuckem Schumerem, která demokratům umožnila zvýšení schválit jen 50 hlasy místo 60, které jsou třeba k překonání obstrukčních pravidel horní komory.

Republikán Mitch McConnell
Zdroj: Evelyn Hockstein/Reuters

Řadu McConnellových spolustraníků však jeho postup popudil, protože chtěli vůči demokratům postupovat tvrději. Jedním z nich byl i exprezident Donald Trump, který má ve straně nadále zásadní vliv. McConnell podle Trumpova víkendového vyjádření „neměl žaludek na to, aby hrál kartu dluhového stropu, která by umožnila republikánům naprosté vítězství v podstatě ve všem“. „Zbavte se Mitche,“ napsal Trump, který se dostává do sporu s McConnellem v poslední době poměrně často. Umírněnější republikáni nicméně varovali, že se jedná o riskantní hru, která by mohla mít vážné následky pro všechny Američany.

Nynější zadlužení Spojených států vznikalo po řadu desetiletí. K dluhu přispěly zejména sociální programy, jako důchody nebo program zdravotního pojištění Medicare pro Američany starší 65 let. Dále jej zvyšují úroky a nedávné obří vládní programy na pomoc ekonomice zasažené pandemií covidu-19.

Zadlužení nicméně zvyšuje i propad příjmů z daní, které v minulosti většinou snižovali republikánští prezidenti. Za Trumpovy vlády přibylo Spojeným státům podle ministerstva financí 7,8 bilionu dolarů (174,8 bilionu korun) dluhů. Snížení daní z roku 2017, které republikáni označují za za jeden z největších úspěchů Trumpova prezidentství, vytvořilo mezi bilionem a dvěma (22,4 až 44,8 bilionu korun) nových dluhů, uvádí nevládní organizace Tax Policy Center.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Herní platforma Roblox usiluje o návrat na ruský trh. Slíbila větší kontrolu

Rusko počátkem měsíce zablokovalo přístup k americké internetové herní platformě pro děti Roblox. Oznámil to tehdy ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Platforma podle něj šíří „extremistické materiály a LGBT propagandu“. V zemi tento krok vyvolal protest v Tomsku. Úřad nyní zvažuje odblokování služby: její vedení totiž uvedlo, že zvýší moderaci svých her a chatů v Rusku.
před 59 mminutami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.
před 2 hhodinami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 7 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 13 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...