Americký Kongres zvýšil limit státního dluhu, zabránil tak platební neschopnosti

Obě komory amerického Kongresu v noci z úterý na středu středoevropského času schválily zákon o zvýšení limitu státního dluhu o 2,5 bilionu dolarů (56 bilionů korun) a odvrátily tak hrozící platební neschopnost americké vlády. Zákon nyní putuje k prezidentu Joeu Bidenovi, který jej musí podepsat, píše AP.

Kongres o opatření hlasoval pouhý den před uplynutím lhůty stanovené ministryní financí Janet Yellenovou. Ta nedávno varovala, že jí dochází manévrovací prostor, aby se vyhnula historicky první platební neschopnosti země.

O návrhu nejprve rozhodoval Senát, kde se pro vyslovilo všech padesát demokratů, proti bylo 49 republikánských zákonodárců. Sněmovna zakončila hlasováním o dluhovém stropu svůj velmi dlouhý jednací den, návrh tam prošel po půlnoci místního času poměrem 221 ku 209 hlasům. S demokraty hlasoval jediný republikán Adam Kinzinger. „Plná důvěryhodnost a pověst Spojených států by nikdy neměla být zpochybňována,“ řekla demokratická předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová těsně před hlasováním.

Pokud by zákonodárci zvýšení dluhového stropu neschválili, hrozilo by vládě, že si nebude moci půjčovat další peníze na svůj provoz. Přišla by tím o možnost splácet některé dluhy nebo financovat sociální programy a důchody, což by podle expertů mělo vážné následky pro americkou i světovou ekonomiku.

Nový strop vládního dluhu je čerstvě schváleným opatřením zvýšen na 31,4 bilionu dolarů (706 bilionů korun). Limit podle médií bude stačit na financování vládních operací až do roku 2023. To by znamenalo, že se o této politicky citlivé otázce velmi pravděpodobně nebude muset znovu hlasovat před volbami do Kongresu v listopadu příštího roku.

Trump kritizuje republikány, kteří spolupracují s demokraty

Politické pře o zvýšení dluhového stropu se v USA táhnou již delší dobu. Kongres se v říjnu po dlouhým třenicích mezi demokraty a republikány dohodl na zvýšení o 480 miliard dolarů, aby poskytl více času na dlouhodobější řešení.

Republikáni nechtěli na zvýšení dluhového stropu spolupracovat, protože chtěli demokraty donutit, aby nové výdaje umožnili jen vlastními hlasy. Toho podle pozorovatelů hodlají republikáni využít v nadcházející kampani před kongresovými volbami.

Nejmocnější republikán v Kongresu Mitch McConnell nakonec uzavřel dohodu s šéfem demokratů v Senátu Chuckem Schumerem, která demokratům umožnila zvýšení schválit jen 50 hlasy místo 60, které jsou třeba k překonání obstrukčních pravidel horní komory.

Republikán Mitch McConnell
Zdroj: Evelyn Hockstein/Reuters

Řadu McConnellových spolustraníků však jeho postup popudil, protože chtěli vůči demokratům postupovat tvrději. Jedním z nich byl i exprezident Donald Trump, který má ve straně nadále zásadní vliv. McConnell podle Trumpova víkendového vyjádření „neměl žaludek na to, aby hrál kartu dluhového stropu, která by umožnila republikánům naprosté vítězství v podstatě ve všem“. „Zbavte se Mitche,“ napsal Trump, který se dostává do sporu s McConnellem v poslední době poměrně často. Umírněnější republikáni nicméně varovali, že se jedná o riskantní hru, která by mohla mít vážné následky pro všechny Američany.

Nynější zadlužení Spojených států vznikalo po řadu desetiletí. K dluhu přispěly zejména sociální programy, jako důchody nebo program zdravotního pojištění Medicare pro Američany starší 65 let. Dále jej zvyšují úroky a nedávné obří vládní programy na pomoc ekonomice zasažené pandemií covidu-19.

Zadlužení nicméně zvyšuje i propad příjmů z daní, které v minulosti většinou snižovali republikánští prezidenti. Za Trumpovy vlády přibylo Spojeným státům podle ministerstva financí 7,8 bilionu dolarů (174,8 bilionu korun) dluhů. Snížení daní z roku 2017, které republikáni označují za za jeden z největších úspěchů Trumpova prezidentství, vytvořilo mezi bilionem a dvěma (22,4 až 44,8 bilionu korun) nových dluhů, uvádí nevládní organizace Tax Policy Center.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 55 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...