Americký Kongres zvýšil limit státního dluhu, zabránil tak platební neschopnosti

Obě komory amerického Kongresu v noci z úterý na středu středoevropského času schválily zákon o zvýšení limitu státního dluhu o 2,5 bilionu dolarů (56 bilionů korun) a odvrátily tak hrozící platební neschopnost americké vlády. Zákon nyní putuje k prezidentu Joeu Bidenovi, který jej musí podepsat, píše AP.

Kongres o opatření hlasoval pouhý den před uplynutím lhůty stanovené ministryní financí Janet Yellenovou. Ta nedávno varovala, že jí dochází manévrovací prostor, aby se vyhnula historicky první platební neschopnosti země.

O návrhu nejprve rozhodoval Senát, kde se pro vyslovilo všech padesát demokratů, proti bylo 49 republikánských zákonodárců. Sněmovna zakončila hlasováním o dluhovém stropu svůj velmi dlouhý jednací den, návrh tam prošel po půlnoci místního času poměrem 221 ku 209 hlasům. S demokraty hlasoval jediný republikán Adam Kinzinger. „Plná důvěryhodnost a pověst Spojených států by nikdy neměla být zpochybňována,“ řekla demokratická předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová těsně před hlasováním.

Pokud by zákonodárci zvýšení dluhového stropu neschválili, hrozilo by vládě, že si nebude moci půjčovat další peníze na svůj provoz. Přišla by tím o možnost splácet některé dluhy nebo financovat sociální programy a důchody, což by podle expertů mělo vážné následky pro americkou i světovou ekonomiku.

Nový strop vládního dluhu je čerstvě schváleným opatřením zvýšen na 31,4 bilionu dolarů (706 bilionů korun). Limit podle médií bude stačit na financování vládních operací až do roku 2023. To by znamenalo, že se o této politicky citlivé otázce velmi pravděpodobně nebude muset znovu hlasovat před volbami do Kongresu v listopadu příštího roku.

Trump kritizuje republikány, kteří spolupracují s demokraty

Politické pře o zvýšení dluhového stropu se v USA táhnou již delší dobu. Kongres se v říjnu po dlouhým třenicích mezi demokraty a republikány dohodl na zvýšení o 480 miliard dolarů, aby poskytl více času na dlouhodobější řešení.

Republikáni nechtěli na zvýšení dluhového stropu spolupracovat, protože chtěli demokraty donutit, aby nové výdaje umožnili jen vlastními hlasy. Toho podle pozorovatelů hodlají republikáni využít v nadcházející kampani před kongresovými volbami.

Nejmocnější republikán v Kongresu Mitch McConnell nakonec uzavřel dohodu s šéfem demokratů v Senátu Chuckem Schumerem, která demokratům umožnila zvýšení schválit jen 50 hlasy místo 60, které jsou třeba k překonání obstrukčních pravidel horní komory.

Republikán Mitch McConnell
Zdroj: Evelyn Hockstein/Reuters

Řadu McConnellových spolustraníků však jeho postup popudil, protože chtěli vůči demokratům postupovat tvrději. Jedním z nich byl i exprezident Donald Trump, který má ve straně nadále zásadní vliv. McConnell podle Trumpova víkendového vyjádření „neměl žaludek na to, aby hrál kartu dluhového stropu, která by umožnila republikánům naprosté vítězství v podstatě ve všem“. „Zbavte se Mitche,“ napsal Trump, který se dostává do sporu s McConnellem v poslední době poměrně často. Umírněnější republikáni nicméně varovali, že se jedná o riskantní hru, která by mohla mít vážné následky pro všechny Američany.

Nynější zadlužení Spojených států vznikalo po řadu desetiletí. K dluhu přispěly zejména sociální programy, jako důchody nebo program zdravotního pojištění Medicare pro Američany starší 65 let. Dále jej zvyšují úroky a nedávné obří vládní programy na pomoc ekonomice zasažené pandemií covidu-19.

Zadlužení nicméně zvyšuje i propad příjmů z daní, které v minulosti většinou snižovali republikánští prezidenti. Za Trumpovy vlády přibylo Spojeným státům podle ministerstva financí 7,8 bilionu dolarů (174,8 bilionu korun) dluhů. Snížení daní z roku 2017, které republikáni označují za za jeden z největších úspěchů Trumpova prezidentství, vytvořilo mezi bilionem a dvěma (22,4 až 44,8 bilionu korun) nových dluhů, uvádí nevládní organizace Tax Policy Center.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 22 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...