Americký Kongres zvýšil limit státního dluhu, zabránil tak platební neschopnosti

Obě komory amerického Kongresu v noci z úterý na středu středoevropského času schválily zákon o zvýšení limitu státního dluhu o 2,5 bilionu dolarů (56 bilionů korun) a odvrátily tak hrozící platební neschopnost americké vlády. Zákon nyní putuje k prezidentu Joeu Bidenovi, který jej musí podepsat, píše AP.

Kongres o opatření hlasoval pouhý den před uplynutím lhůty stanovené ministryní financí Janet Yellenovou. Ta nedávno varovala, že jí dochází manévrovací prostor, aby se vyhnula historicky první platební neschopnosti země.

O návrhu nejprve rozhodoval Senát, kde se pro vyslovilo všech padesát demokratů, proti bylo 49 republikánských zákonodárců. Sněmovna zakončila hlasováním o dluhovém stropu svůj velmi dlouhý jednací den, návrh tam prošel po půlnoci místního času poměrem 221 ku 209 hlasům. S demokraty hlasoval jediný republikán Adam Kinzinger. „Plná důvěryhodnost a pověst Spojených států by nikdy neměla být zpochybňována,“ řekla demokratická předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová těsně před hlasováním.

Pokud by zákonodárci zvýšení dluhového stropu neschválili, hrozilo by vládě, že si nebude moci půjčovat další peníze na svůj provoz. Přišla by tím o možnost splácet některé dluhy nebo financovat sociální programy a důchody, což by podle expertů mělo vážné následky pro americkou i světovou ekonomiku.

Nový strop vládního dluhu je čerstvě schváleným opatřením zvýšen na 31,4 bilionu dolarů (706 bilionů korun). Limit podle médií bude stačit na financování vládních operací až do roku 2023. To by znamenalo, že se o této politicky citlivé otázce velmi pravděpodobně nebude muset znovu hlasovat před volbami do Kongresu v listopadu příštího roku.

Trump kritizuje republikány, kteří spolupracují s demokraty

Politické pře o zvýšení dluhového stropu se v USA táhnou již delší dobu. Kongres se v říjnu po dlouhým třenicích mezi demokraty a republikány dohodl na zvýšení o 480 miliard dolarů, aby poskytl více času na dlouhodobější řešení.

Republikáni nechtěli na zvýšení dluhového stropu spolupracovat, protože chtěli demokraty donutit, aby nové výdaje umožnili jen vlastními hlasy. Toho podle pozorovatelů hodlají republikáni využít v nadcházející kampani před kongresovými volbami.

Nejmocnější republikán v Kongresu Mitch McConnell nakonec uzavřel dohodu s šéfem demokratů v Senátu Chuckem Schumerem, která demokratům umožnila zvýšení schválit jen 50 hlasy místo 60, které jsou třeba k překonání obstrukčních pravidel horní komory.

Republikán Mitch McConnell
Zdroj: Evelyn Hockstein/Reuters

Řadu McConnellových spolustraníků však jeho postup popudil, protože chtěli vůči demokratům postupovat tvrději. Jedním z nich byl i exprezident Donald Trump, který má ve straně nadále zásadní vliv. McConnell podle Trumpova víkendového vyjádření „neměl žaludek na to, aby hrál kartu dluhového stropu, která by umožnila republikánům naprosté vítězství v podstatě ve všem“. „Zbavte se Mitche,“ napsal Trump, který se dostává do sporu s McConnellem v poslední době poměrně často. Umírněnější republikáni nicméně varovali, že se jedná o riskantní hru, která by mohla mít vážné následky pro všechny Američany.

Nynější zadlužení Spojených států vznikalo po řadu desetiletí. K dluhu přispěly zejména sociální programy, jako důchody nebo program zdravotního pojištění Medicare pro Američany starší 65 let. Dále jej zvyšují úroky a nedávné obří vládní programy na pomoc ekonomice zasažené pandemií covidu-19.

Zadlužení nicméně zvyšuje i propad příjmů z daní, které v minulosti většinou snižovali republikánští prezidenti. Za Trumpovy vlády přibylo Spojeným státům podle ministerstva financí 7,8 bilionu dolarů (174,8 bilionu korun) dluhů. Snížení daní z roku 2017, které republikáni označují za za jeden z největších úspěchů Trumpova prezidentství, vytvořilo mezi bilionem a dvěma (22,4 až 44,8 bilionu korun) nových dluhů, uvádí nevládní organizace Tax Policy Center.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli uskutečnily pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánského Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele pákistánské vlády.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 4 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 10 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 12 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...