Jednašedesátiletá Američanka nedávno porodila zdravou dívku, která je současně i její vnučkou. Podle přednosty Ústavu etiky Marka Váchy se dítě narodí do zmatku, kdy má najednou několik matek. A v Událostech, komentářích kritizoval případy náhradního mateřství, kdy se z žen stávají stroje.
Cecile Eledgeová ze státu Nebraska chtěla pomoci svému homosexuálnímu synovi Mathewovi k rodičovství. Kvůli nízkým platům si spolu s partnerem Elliotem nemohl finančně dovolit najmout náhradní matku ani zaplatit dárcovství vajíček. Navíc jim to přišlo neosobní. Nechali proto vajíčka Elliotovy sestry oplodnit Mathewovým spermatem a spolehli se na Mathewovu matku, která jim sama nabídla možnost využít svou dělohu.
„Dobrou zprávou je to, že se děťátko narodilo. Dítě sem přistane jako astronaut a vůbec netuší, jaké jsou okolnosti jeho narození. Bude ale nějak vyrůstat, bude nějak vychováváno a teď jen můžeme všichni doufat, že to dopadne dobře,“ uvedl Vácha.
Podle socioložky Lenky Slepičkové má případ více pozitivních rovin. „Náhradní maminka-babička toužila po vnoučeti, udělala to z lásky, určitě nebyla vykořisťována,“ poznamenala socioložka.
„Připadalo mi to přirozené,“ říká novinářka, která darovala vajíčko bratrovi
Třeba novinářka Aktuálně.cz Radka Zítková zažila podobný příběh na vlastní kůži, když darovala vajíčko svému bratrovi, jenž žije v homosexuálním svazku. Proces proběhl v Kanadě a dítě už je na světě.
„Dlouho nevěděli, jestli budou chtít adoptovat. Žijí v New Yorku, kde to je legální. Když začali směřovat k náhradnímu mateřství, tak mi to připadalo poměrně přirozené, a tak jsem jim to nabídla. Pak jsme měli ještě spoustu času na další rozmýšlení, protože tam byla spousta zdravotních testů a právních věcí,“ vzpomíná novinářka.
K dítěti se chová jako teta. „Nedokážu porovnat, jestli by ten vztah byl jiný, kdybych nedarovala vajíčka, protože sama nemám děti, můj bratr nemá žádné jiné dítě a já jsem ještě nikdy předtím nebyla teta,“ konstatovala Zítková.
„Nikdo se na to nedívá z pozice dítěte,“ varuje Vácha
Podle experta na medicínskou etiku Váchy je především špatně to, že se dítě narodí do „strašlivého zmatku“.
„Podle českého práva je matkou ta, která dítě porodila. To znamená, že dítě se narodí a jeho matka je zároveň jeho babička. Potom tam je sestra jednoho partnera, která je zároveň matka a zároveň teta. A pak je tam sociální matka, která je vlastně partner (homosexuálního muže). To znamená, že dítě má najednou tři matky,“ upozornil etik. „Mluvíme o právech dospělých, to je výborné, ale nikdo se na to nedívá z pozice toho dítěte.“
Podle Slepičkové je zásadní, aby si účastníci jasně rozdělili role, kdo bude matka, kdo otec, kdo teta. „Chtěla bych zdůraznit, že české právo neumožňuje tento typ náhradního mateřství, na druhou stranu i u nás žije celá řada dětí v rodinách, kde je vychovávají dva muži, dvě ženy, případně mají náhradního tatínka, nevlastního tatínka, maminku. Myslím si, že situace není úplně výjimečná,“ podotkla socioložka.
Podle Zítkové v případě jejího bratra a švagra (o páru mluví souhrně jako o „bratrech“) dítě zjistí pravdu ve správný čas. „Není to na mně. Ale bude to v momentě, kdy si budou jistí, že to zvládne pochopit. Má dva otce, každému říká jinak. Slovo matka momentálně v jeho rodině není,“ vysvětluje novinářka.
„Věřím, že mu to vysvětlíme dobře. Bratři to probírali s psychologem, takže věřím, že jsou na to připraveni. Na druhou stranu je to v New Yorku, kde dítě pravděpodobně nebude jediné z takové rodiny, bude mít další děti kolem sebe, které vyrůstají v podobné situaci. Samozřejmě je to výjimečné, ale ne tolik, jako by to bylo třeba v Česku,“ zdůraznila Zítková.
Podle Váchy jsou případy, kdy se dítě ocitne v babyboxu, nebo mu zahyne rodina – a potom jsou všechny možnosti takzvaně na stole. Případ z Nebrasky ale kritizuje. „Přijde mi nezodpovědné, když dítě schválně vrhneme do této naprosto zmatečné konstelace. Doufejme, že se ty tři matky nepohádají. To dítě by doslova nevědělo, čí je,“ upozornil odborník.
„Základní otázka je, zda smíme to, co můžeme. Existuje rozdíl mezi technickou nemožností a morální nemožností. Smíme to, co umíme udělat technicky, udělat i morálně?“ poznamenal Vácha.
Zítková ale obdobný krok své rodiny hájí. „Přistupovali jsme k tomu tak, že oni chtějí mít dítě a že je to stejné, jako když jiný pár nemůže mít dítě. Dívali jsme se na to touto optikou,“ říká novinářka.
Kritici varují před přístupem k dítěti jako ke zboží
Kritici náhradního mateřství argumentují, že tento způsob léčby neplodnosti přemění dítě v něco, co je možné koupit. „Stojí zhruba pět set tisíc. Je tu strašlivá komercionalizace, z ženy děláme stroj. Dostane peníze, porodí, umyje se a zase jde dál,“ tvrdí Vácha.
Zítková se tak necítí. „Nepřipadám (si jako stroj) a můžu říct, že si tak nepřipadá ani naše náhradní matka Sarah, se kterou se stále vídáme,“ konstatovala novinářka.
Socioložka Slepičková zdůraznila, že prodej dětí je protiprávní. „Oficiálně nic takového není možné, český zákon zakazuje prodávání dětí. To, co náhradní matky dostávají, to je kompenzace jejich nákladů. Pokud by došlo k situaci, že někdo dítě prodá, tak je to situace, která je samozřejmě trestná,“ zdůraznila v této souvislosti Slepičková.
