Problém otěhotnět má stále více žen a do velmi intimní otázky tak stále častěji vstupuje byznys, konkrétně kliniky asistované reprodukce. Roční tržby za umělá oplodnění a související zákroky dosahují odhadem zhruba tří miliard korun. Počít dítě přirozenou cestou se nedaří každé sedmé dvojici v zemi, většinou proto, že rodičovství oddalují.
Asistované reprodukce jako byznys: Problém otěhotnět má stále více žen
Asistovaná reprodukce je v Česku podle zjištění projektu Česko v datech dostupnější a častější než dříve. Mezi roky 2007 až 2013 stoupl počet umělých oplodnění ze 17 tisíc na více než 27 tisíc případů. K nárůstu přispívá stále vyšší věk prvorodiček, největší zájem o asistovanou reprodukci mají ženy mezi 30. až 39. rokem věku.
Velmi slušný byznys
S poptávkou stoupl také počet center, před 15 lety jich bylo 26, v roce 2013 už 41. Cena za provedení jednoho reprodukčního cyklu dosahuje desítek tisíc korun. Roční tržby klinik asistované reprodukce se odhadem blíží ke třem miliardám korun. Reprodukční medicína tak patří ve zdravotnictví mezi nejziskovější obory.
Páry, které mají problém počít dítě, jsou připraveny vynaložit desítky tisíc korun za doplatky na léky a laboratorní vyšetření. Tento fakt, spolu se stále rostoucím počtem prováděných výkonů, dělají z umělého oplodnění perspektivní byznys.
„V uplynulých letech jsme v oboru asistované reprodukce byli svědky rozsáhlé akviziční vlny. Mimořádný zájem o obor přičítáme velmi slušné výnosnosti tohoto typu zdravotnických zařízení a dalšímu růstovému potenciálu taženému zejména pokračujícím přílivem zahraniční klientely,“ komentoval statistiky Miroslav Svoboda ze společnosti Deloitte. V oboru podniká například i vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Západní služby za východní ceny
Velký podíl klientů tvoří „medicínští turisté“ ze zahraničí. Česko patří v asistované reprodukci ke světové špičce. Je to dáno vysokým, v podstatě západním standardem služeb, které jsou však poskytované za východní ceny, navíc v Česku je legislativa pro oblast oplodnění ve zkumavce oproti jiným zemím liberálnější. Některé kliniky mají ze zahraničí většinu pacientů, hlavně z Německa, Velké Británie nebo Irska.
6 minut
Události: Asistované reprodukce jako byznys
Podle lékaře pražského Centra reprodukční medicíny GEST Miloše Čekala roste zájem o asistovanou reprodukci i proto, že neplodnost přestává být pro veřejnost tabu. „Téma není v Česku veřejností stigmatizováno, takže se lidé nestydí mluvit o svých potížích a vyhledat lékaře,“ řekl. Roste zájem o umělé oplodnění z vlastních i darovaných vajíček.
Darovat možnost mít děti
Dárkyně vajíček musí podstoupit řadu vyšetření, například testy na HIV nebo na dědičné choroby, dále ji čeká sezení s psychologem. Když je všechno v pořádku, upraví lékaři menstruační cyklus dárkyně i příjemkyně pomocí hormonální antikoncepce.
„Je to pro mě zajímavé, dát někomu možnost mít děti, protože sama dítě mám,“ říká dárkyně vajíček Kateřina Třešňáková. Osmadvacetiletá instruktorka jezdectví ale dodává, že důležitá je také finanční odměna, podle kliniky získá zhruba od 17 do 25 tisíc korun.
Věk prvorodiček stále roste
Nejlepší čas na početí dítěte je podle lékařů pro většinu žen kolem 25 let. Přesto věk prvorodiček stále roste. Dnešní ženy se rozhodují pro mateřství později než jejich matky, věnují se nejprve budování kariéry. Průměrný věk, v němž mají první dítě, vzrostl od roku 1989 o více než pět let. „Momentálně se pohybujeme na hranici 28 let. K největšímu zestárnutí došlo mezi roky 1993 až 2008, průměrný věk prvorodiček se zvyšoval o více než čtyři měsíce za každý rok,“ říká Zuzana Lhotáková ze SAS Institute.
Nejvíce cyklů asistované reprodukce podstupují ženy mezi 30. a 39. rokem věku. Propad zájmu nastává mezi 39. a 40. rokem, zčásti k tomu přispívá věková hranice pro úhradu ze zdravotního pojištění. Po uplynutí 39 let věku si totiž žena hradí léčbu sama.
Ceny umělého oplodnění
Na to už reaguje ministerstvo zdravotnictví, které chce, aby zdravotní pojišťovny už příští rok hradily víc pokusů o umělé oplodnění a péči poskytovaly i starším ženám než dosud. „Úprava podmínek pro umělé oplodnění bude předmětem nejbližší novely zákona o zdravotním pojištění,“ uvedla mluvčí ministerstva Dana Šalamunová.
Šance na otěhotnění klesá s věkem
Zástupci zdravotních pojišťoven ale pochybují, že to bude přínosné. Šance na otěhotnění totiž s věkem výrazně klesá a pro pojišťovny by to znamenalo náklady navíc. „Lékaři stanovili tu hranici na 39 let. A to právě proto, že s přibývajícím věkem se zdravotní rizika zvyšují,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Úspěšnost cyklů umělého oplodnění meziročně stoupá, výrazněji u mladších pacientek. Efektivita však klesá s věkem ženy. Do 34 let věku má žena šanci na početí při jednom cyklu 23,5 procenta, ve věku 35 až 39 let 16,8 procenta a po čtyřicítce pouze 5,6 procenta.
V roce 2013, ze kdy jsou poslední dostupné analýzy, se v Česku narodilo po umělém oplodnění IVF (in vitro fertilizace, tedy oplodnění ve zkumavce) celkem 2393 dětí, z toho 1857 matkám do 34 let věku, 976 matkám ve věku 35 až 39 let a 106 dětí matkám starším.
