Táta, máma a máma. Američtí lékaři přivedli na svět dítě se třemi rodiči

Časopis New Scientist přinesl převratnou zprávu. Před pěti měsíci spatřilo světlo světa dítě, jehož genetická informace pochází od tří lidí. O jeho jordánskou matku se v Mexiku, kde kontroverzní procedura mitochondriálního oplodnění není povolena ani zakázána, staral tým amerických lékařů. Syn se třemi rodiči je zdráv a vědci událost popisují jako „revoluční“.

Jordánská matka má genetickou dispozici k extrémně vzácnému Leighovu syndromu. Jedná se o závažné onemocnění postihující centrální nervový systém, které je dědičné. Přestože je žena sama zdravá, již dvě její děti nemoc zabila. Díky speciálnímu typu oplodnění je nyní její pětiměsíční syn zdráv.

Geny pro nemoc sídlí v deoxyribonukleové kyselině (DNA) v mitochondriích, které poskytují energii buňkám. Nesou jen 37 genů, které po matce její dítě zdědí, což je rozdíl oproti většině lidské DNA, která je přítomná v jádře každé buňky.

Lékaři proto odebrali jádro z vajíčka jordánské matky a vložili je do vajíčka dárkyně. Výsledné vajíčko tak obsahovalo většinu DNA matky a mitochondriální DNA dárkyně. Následně bylo oplodněno spermatem otce. Pětiměsíční syn tak má genetickou informaci od tří lidí, i když od dárkyně je to jen jedna desetina procenta jeho celkové DNA.

Početí z DNA tří lidí
Zdroj: ČT24
  • Mitochondriální dárcovství je speciální forma oplodnění in vitro. DNA budoucího potomka nepochází jen od jeho rodičů, ale také od dárce. Využití procedury má smysl, pokud je matka nositelkou genetického onemocnění, jemuž se konvenčními způsoby nelze vyhnout a přeneslo by se na dítě. Mitochondriální dárcovství je legální ve Velké Británii a jeho výzkum je povolený také ve Spojených státech.

„Je to revoluce,“ shodla se odborná veřejnost, když se zprávu dozvěděla. Jedná se totiž o vůbec první úspěšnou aplikaci tohoto typu mitochodriálního oplodnění. Vědci se domnívají, že urychlí jeho rozšíření a využití. Pomoci může stovkám žen, které trpí vzácnými genetickými odchylkami.

Plodění dětí se třemi rodiči však má své odpůrce. Genetické změny, ke kterým při procesu dochází, se v některých případech přenesou na další generace. Kritici lékařům vyčítají, že si „hrají na Boha“ a umožňují cestu k „designování“ dětí „na míru“. „Chránit život je etická věc,“ je však přesvědčen doktor John Zhang, který lékařský tým vedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 1 hhodinou

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 15 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 18 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 19 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 22 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026
Načítání...