Alžběta II. podepsala brexitový zákon. Jeho schválení doporučil i ústavní výbor europarlamentu

Britský prováděcí zákon k brexitové dohodě vstoupil v platnost. Po schválení oběma komorami britského parlamentu jej podepsala i královna Alžběta II., informovala o tom agentura AP. S „rozvodovou“ dohodou musí ještě souhlas vyjádřit Evropský parlament. Spojené královstí má Evropskou unii opustit 31. ledna, tedy za osm dní.

Dolní sněmovna britského parlamentu schválila návrh zákona o brexitové dohodě již 9. ledna. Horní komora, kde mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků. Poslanci dolní komory ve středu všechny zamítli.

Sněmovna lordů následně své snahy o změny vzdala a rovněž návrh zákona schválila. Souhlas královny byl posledním krokem, který uzavřel britský legislativní proces.

Ve Velké Británii se musí mezinárodní smlouvy ratifikovat tak, že se převedou do domácího práva v podobě zákona. Samotnou dohodu by měl premiér Boris Johnson podepsat podle agentury Reuters v nejbližších dnech. „Občas se zdálo, že nikdy brexitovou cílovou pásku nepřetrhneme, ale zvládli jsme to,“ řekl už ve středu Johnson. Podle něj je nyní třeba zapomenout na staré spory a soustředit se na budoucnost.

Ústavní výbor EP doporučil dohodu ke schválení

Po udělení královského souhlasu je nyní při schvalování „rozvodové“ dohody na řadě EU. Ústavní výbor Evropského parlamentu (EP) ve čtvrtek doporučil europoslancům dohodu schválit. K dohodě se vyjádřil jako poslední z jedenácti dotčených europarlamentních výborů.

Brexitový koordinátor europarlamentu Guy Verhofstadt konstatoval, že dohoda splňuje podmínky Unie. „Je to smutná chvíle. Kdybychom měli na výběr, zda Británie zůstane, nebo odejde, byl bych první, kdo by doporučil hlasovat proti (odchodu). Máme ale na výběr mezi spořádaným a neřízeným brexitem,“ zdůvodnil liberál Verhofstadt, proč se  vyslovil pro podporu dohody.

Také zástupci dalších politických skupin ve výboru doporučili smlouvu schválit. Pro bylo při hlasování 23 poslanců, proti tři.

Podle Verhofstadta dohoda zabrání vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem, ochrání ekonomiku celého irského ostrova a zajistí integritu jednotného trhu EU. To byly tři hlavní podmínky, s nimiž Brusel smlouvu s Londýnem vyjednával.

Očekává se, že parlament ve středu dohodu podpoří. Aby vstoupila v platnost, musí ji poté ještě formálně kvalifikovanou většinou schválit zástupci členských zemí EU. Už v pátek podepíšou dohodu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel.

Brexitem začne přechodné období

Spojené království na konci ledna Evropskou unii opustí na základě dohody, kterou Johnson dojednal v Bruselu loni v říjnu. Prvního února pak Spojené království vstoupí do takzvaného přechodného období, během něhož bude s EU jednat o budoucích vztazích.

Budoucí dohodu by měly Brusel a Londýn vyjednat podle současného plánu do konce roku. Plně odloučit od unijních pravidel by se tak Britové měli až čtyři a půl roku po referendu, ve kterém o odchodu z EU rozhodli. Pro brexit se v červnu 2016 vyjádřilo 51,9 procenta hlasujících. Účast tehdy dosáhla 72 procent. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 23 mminutami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 34 mminutami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 1 hhodinou

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...