Lordi přidali do brexitového zákonu další dodatky. Normu o dětských uprchlících předložilo jedno z Wintonových dětí

Nahrávám video
Ivan Kytka o připomínkách lordů k brexitové dohodě
Zdroj: ČT24

Vláda britského premiéra Borise Johnsona utrpěla sérii porážek ve Sněmovně lordů, když tato komora parlamentu schválila další dodatek k prováděcímu zákonu k brexitové dohodě. Na jeho základě budou moci i po brexitu dětští uprchlíci přicházet za svými rodiči žijícími ve Velké Británii. Horní komora britského parlamentu, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté než vládní konzervativci, však zabránit schválení zákonů nemůže.

Sněmovna lordů dodatek o uprchlících bez doprovodu schválila v poměru 300 hlasů pro a 220 proti. Toto opatření slíbila Theresa Mayová, Johnsonova předchůdkyně v premiérské funkci, současná vláda ho však po prosincových volbách z návrhu zákona vyjmula.

Dodatek předložil Alfred Dubs, rodák z Prahy, který je jedním z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem před nacisty. V debatě vyzýval vládu, aby „nezavírala dveře“ před dětmi uprchlíků, a tvrdil, že když jim zajistí bezpečnou, legální cestu do Británie, překazí práci pašerákům lidí.

Už v pondělí Sněmovna lordů schválila tři dodatky. Jeden z nich požaduje zjednodušit získání trvalého pobytu ve Spojeném království pro občany členských zemí EU, kteří splňují podmínky. Současný návrh žádá po občanech unijních zemí, aby o trvalý pobyt zažádali příslušný úřad, horní komora však chce, aby to bylo automatické. Zároveň Sněmovna lordů chce, aby tito lidé měli fyzický doklad potvrzující jejich právo žít ve Spojeném království.

Nahrávám video
Události: Byl Wintonovým dítětem, dnes ve Sněmovně lordů porazil Johnsonovu vládu
Zdroj: ČT24

Legislativní ping-pong

Mluvčí Johnsonovy vlády uvedl, že kabinet nehodlá přijmout žádný z dodatků k prováděcímu zákonu k brexitu, které Sněmovna lordů schválila. Dokument tak bude opět předmětem hlasování v Dolní sněmovně, které se očekává v příštích dnech. Pak zákon znovu poputuje do Sněmovny lordů.

V případě brexitové dohody to tak může způsobit legislativní „ping-pong“ mezi oběma komorami parlamentu, což by mohlo zdržet přijetí zákona k brexitové dohodě. Odchod Británie z EU je naplánován na 31. ledna, tedy za deset dní.

Dolní komora britského parlamentu schválila prováděcí zákon k brexitové dohodě 9. ledna. Na straně EU bude muset ratifikovat brexitovou dohodu Evropský parlament. Hlasovat by o ní měl 29. ledna v Bruselu.

Po brexitu, jehož datum je stanoveno na 31. ledna, začne takzvané přechodné období, které by mělo trvat do konce roku. Během něj by se měly dojednat podmínky partnerství a obchodních vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 5 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu. Další jsou na cestě

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 9 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 10 hhodinami
Načítání...