Vlastimil Sehnal: Pro sport chceme padesát miliard, za prezidenta Jágra

12 minut
Vlastimil Sehnal hostem Událostí, komentářů
Zdroj: ČT24

Hnutí Sportovci pro společnost kandidující v nadcházejících sněmovních volbách požaduje roční podporu sportu ve výši pětadvaceti až padesáti miliard. V interview pro Události, komentáře to řekl předseda hnutí Vlastimil Sehnal. Na Pražském hradě by rád viděl Dominika Haška nebo Jaromíra Jágra. Uskupení hodlá zavést sektorovou daň a odmítá euro.

Jste pro přijetí eura?

Jedním z atributů státu, státnosti a suverenity je vlastní měna. Jsem pro vlastní měnu. A pokud by se (o přijetí eura) mělo rozhodovat, tak by se mělo rozhodovat v referendu. Pokud by rozhodli občané, tak je to něco jiného.

Má Česká republika přijímat uprchlíky z muslimských zemí?

Česká republika uprchlíkům pomáhá a pomáhat by měla. Něco jiného jsou ekonomičtí migranti nebo kvóty, které nám chystá kancléřka Merkelová. To nikoliv.

Jste v zájmu vyšší obranyschopnosti země pro znovuzavedení povinné vojenské služby?

Ne, nejsem.

Je nějaký politický subjekt, se kterým byste za žádnou cenu nešli do vlády?

Každopádně s komunisty a s ANO a panem Babišem určitě také ne.

Víte, koho podpoříte v prezidentské volbě?

Z kandidátů, kteří se nabízí, zatím nikoliv. Dokážeme si představit Dominika Haška nebo Jaromíra Jágra.

Jaromír Jágr
Zdroj: ČT24/isifa/LN

Pojďme na program a na otázky kolem vašeho hnutí. Víte, kolik peněz máte v tuto chvíli na transparentním účtu?

Na jednom je minus a na druhém je malé plus.

Minus 235 korun 52 haléřů. S tím se dělá kampaň velmi těžko. Myslíte kandidaturu skutečně vážně?

Úplně vážně. Žádné velké peníze zatím nebyly potřeba, protože kandidáti, jednotliví lídři, si to platí sami.

V programu mě zaujala zmínka, že chcete do sportu prosadit dvě procenta HDP. Opravdu jste si tím jistý?

Samozřejmě. Dvě procenta HDP jsou v celé Evropě a ve vyspělých zemích běžná. K dnešnímu dni Česká republika dává na sport 0,25 procenta, což je asi 3,6 miliardy. Ani dnes to nebude víc. Když vezmeme, že za posledních patnáct let je ta částka soustavně stejná, tak kdybychom dostali jedno až dvě procenta, tak je to nějakých padesát miliard korun.

Dvě procenta HDP je sto miliard korun. Dvě procenta nemá ani ministerstvo obrany. Opravdu chcete do sportu sto miliard?

Dobře, uvedli jsme částku čtyřicet až padesát miliard.

Ve svém programu dokonce máte dvacet čtyři miliard. Sto miliard korun je obrovská částka.

Tak dobře. Berme částku mezi pětadvaceti až padesáti miliardami, abychom si to upřesnili.

Padesát miliard je, pokud se nemýlím, pětkrát víc než kolik má ministerstvo kultury. Proč by to mělo být tolik?

Sport je popelkou. Za posledních dvacet sedm let od revoluce se to nezvyšovalo. Je zde obrovský dluh v revitalizaci sportovišť a ve výstavbě nových, v podpoře sportu. v České unii sportu je zhruba čtyřiasedmdesát svazů, které mají milion a 150 tisíc registrovaných členů. K tomu sportuje ještě půl druhého milionu zástupců veřejnosti, což je velký balík: 2,6 milionu lidí, kteří se věnují sportu. A je potřeba jim nabízet něco, co se nenabízí. Veřejná sportoviště a haly nejsou, od září do března se nemá kde sportovat – nebo je to drahé. Je potřeba, aby se veřejnost mohla zapojit. Čtyři sta tisíc dětí denně vůbec nesportuje, buď z toho důvodu, že je rodiče sportovat neposílají nebo že nejsou trenéři a nabídka.

Když přistoupíme na to, že vaším požadavkem je padesát miliard korun na sport – polovina toho, co by mělo mít v ideálním případě ministerstvo obrany – kde ty peníze vezmete? Vezmete to učitelům, lékařům? Protože ty peníze někde chybět budou.

HDP roste a přitom je, přitom je nachystán rozpočet s deficitem zhruba šedesát miliard. Bavíme se o sto deseti, sto dvaceti miliardách, které jsou navíc, s kterýma se musí začít umět hospodařit.

No, a ty tam v tuhletu chvíli nejsou, když je deficit.

To je relativní deficit. Rozpočet je nachystán jako deficitní, přitom by mohl být nachystán minimálně jako plusový. Finanční vzory jsou, je potřeba s nimi pracovat, je potřeba je dávat do sportu, který si to zaslouží. Někde je potřeba ubrat, někde přidat.

A to byla moje otázka. Tak mi, prosím, odpovězte, komu chcete ubrat, aby byl naplněn váš cíl.

Tak jestli tam bude (v rozpočtu) třeba padesát miliard navíc, tak to je přesně ten moment (pro podporu sportu).

V tuhletu chvíli ale padesát miliard není. Rozpočet je sestaven tak, že aby se naplnila jeho vize, tak se ještě musí šedesát miliard někde vzít.

Rozpočet je postaven špatně. Je potřeba šetřit a hospodařit tak, aby byl rozpočet minimálně vyrovnaný a aby se každá zájmová skupina občanů dostala, k čemu je potřeba.

Takže jaká je odpověď na otázku, odkud vezmete miliardy pro sport?

Správným postavením rozpočtu.

Jak veřejnost přesvědčíte, že by mělo jít více peněz do sportu, když největší nezisková organizace, což je Fotbalová asociace České republiky, čelila v poslední době několika kauzám. Například Miroslav Pelta (někdejší šéf FAČR), i když samozřejmě ctíme presumpci neviny, strávil měsíc ve vazbě. 

To se může stát. Velká chyba je, že je to (podpora sportu) formou dotací, které jsou neprůhledné a veřejností neovlivnitelné. I pro nás jako pro sportovní veřejnost byl systém neprůhledný. Dotace jsou rakovinou této společnosti, a dokud nebyly, všechno fungovalo. My říkáme, že když půjdou peníze do sportu, tak pouze rozpočtem, a nikoliv dotacemi na vypsané projekty. 

Miroslav Pelta
Zdroj: David Taneček/ČTK

Ale mluvíme o padesáti miliardách do sportu, které by do něj šly také dotacemi. Tak jaký je tam rozdíl?

Nešly. Zavedli bychom při vládě agenturu rozvoje sportu, ve které by seděli politici a zájmové skupiny. Zde by se finance rozdělovaly formou rozpočtu, ne formou dotací. Z rozpočtu by si každý žádal o nějakou částku – příspěvek.

Dobrá. Sportovní svazy po bankrotu Sazky a po ekonomické krizi nejsou schopny sport samy financovat. Je vám líto, že už sport nemá Sazku?

Ano.

Čí to je vina?

Je tam víc chyb. Bylo špatně, jak se řídila Sazka, a do dnešních dnů nebyla vymezena žádná zodpovědnost. Zákon o zřízení Sazky se nezměnil a nový subjekt, který přišel, by měl podporovat sport.

Sazku vlastnili sportovci, byli hlavní akcionáři. Kdo tedy může za to, že už ji v tuto chvíli nemají?

Sportovci přes sportovní svazy předali řízení společnosti panu Aleši Hušákovi, sami seděli v představenstvech, jezdili po světě.

Chcete zjednodušit daně, zavést progresivní daň z obratu pro velké korporace. Není to moment, který může některé firmy donutit k tomu, aby buď přestaly mít tak velký zisk, anebo přesunuly své podnikání někam jinam?

Bavme se o korporátní dani. Jsou pro banky, velké operátory… a už vidím, jak od nás nějaká veliká banka odchází a jak nepřichází jiná. Dnes si všichni daně optimalizují, i ony velké banky, a my říkáme: Zaplatí se stejná patnáctiprocentní daň a potom korporátní daň třeba ve výši tří procent na doplnění rozpočtu. A jestli by nějaká firma odcházela kvůli dvěma, třem nebo čtyřem procentům, když u nás generuje zisk desítky miliard, tak ať taková firma odejde.

Takže je to sektorová daň.

Ano.

Chcete zavést jednokolový většinový systém ve volbách obecních, krajských i parlamentních. Co myslíte těmi parlamentními?

Parlamentní volby. Do parlamentu.

Parlament má dvě komory, Senát a Poslaneckou sněmovnu. Kterou myslíte?

Pro obě chceme většinový systém, kde vítěz bere vše.

V tu chvíli bude systém volby stejný v Senátu i v Poslanecké sněmovně.

A čemu to vadí? Senát je pojistkou parlamentní demokracie a ničemu nevadí, že bude systém volby stejný. Vítěz zkrátka bere vše a všichni by si zvykli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Speciály

Допомога з поверненням українських біженців додому

На початку російського вторгнення 14 мільйонів людей покинули Україну, шість мільйонів досі залишаються за кордоном, а близько 400 тисяч українців зараз проживають у Чехії. Згідно з останніми опитуваннями, близько 65 відсотків українських біженців планують повернутися додому. Серед іншого, з поверненням їм допомагає некомерційна організація "Повертайся додому". Журналістка Чеського телебачення Вікторія Церкуник поспілкувалася з його директоркою Наталією Саркісян.
19. 4. 2024

Безпілотники у війні в Україні

На думку деяких експертів, російсько-український конфлікт започаткував нову еру у сфері нових технологій. Україна заперечує основну увагу до дронів. Вони наводять артилерію, ведуть розвідку, носять вибухівку. ((Про використання дронів, виробничі потужності та їхню збірку журналістка Чеського телебачення Вікторія Церкуник розмовляла з українським бізнесменом та експертом у сфері робототехніки та безпілотних технологій Валерієм Яковенком.
15. 4. 2024

Життя в Оріхові на лінії українського воєнного фронту

В українському прифронтовому містечку Оріхів у Запорізькій області залишилося 930 людей із початкових 14 тисяч жителів. Більшість старші за шістдесят років. За даними української військової адміністрації, тут люди живуть на пенсії та гуманітарну допомогу, у підвалах, які служать бомбосховищами. За даними української адміністрації, місто зруйноване на 90 відсотків. Про це повідомив журналістці Чеського телебачення Вікторії Церкуник голова муніципальної військової адміністрації Оріхова Микола Вініченко.
10. 4. 2024

Нові центри комплектування Збройних Сил України

У 108-му окремому механізованому батальйоні Збройних Сил України, відомому як батальйон «Вовки Да Вінчі», з цього року працюють два пункти комплектування. В українській столиці - Києві та у Львові, що на західній Україні також приймають добровольців з числа жінок та іноземців. Центр пропонує їм різні військові професії, яким їх також навчає. Найбільший інтерес у добровольців викликає професія оператора дрона. Редакторці Чеського телебачення про це розповів представник Київського рекрутингового центру Євген Григор’єв.
5. 4. 2024

Пошкоджена енергетична інфраструктура України

У ніч на четвер, за даними Міненерго України, Росія знову атакувала енергетичну інфраструктуру Харківської та Дніпропетровської областей. Вже наприкінці березня атаки пошкодили п'ять із шести електростанцій найбільшої приватної енергетичної компанії України ДТЕК. Компанія покриває близько чверті потреб країни. Редактор Чеського телебачення Віталія Токарчук поспілкувалася з виконавчим директором компанії Дмитром Сахаруком.
4. 4. 2024

Російські атаки на українську енергетичну інфраструктуру

За словами місцевих чиновників, протягом березня енергетична інфраструктура України зазнала масованих російських атак. Чи не найбільші атаки на енергосистему другого за величиною міста України – Харкова. За словами військового аналітика, експерта Українського інституту майбутнього, Харків страждає насамперед через своє розташування, місто знаходиться поблизу російського кордону. Про це Іван Ступак сказав редактору Чеського телебачення Віталії Токарчук.
4. 4. 2024

Медики на українському фронті

За словами члена батальйону «Госпітальєри», атаки російських безпілотників становлять фундаментальну загрозу для медиків на українському фронті. Однак, вони не лише несуть загрозу для медичних працівників, а й унеможливлюють транспортування поранених для лікування. Про це бойовий медик-волонтер Микита Завілінський сказав редакторці Чеського телебачення Віталії Токарчук.
2. 4. 2024

Українська агропромисловість та експорт до ЄС

У середу представники країн-членів Європейського Союзу підтримали новий компроміс у зв'язку з продовженням угоди про вільну торгівлю з Україною. Нові обмеження на український експорт мають бути повторно схвалені Європарламентом. Протести колег з ЄС та експорт з України цього тижня обговорювали представники українських аграріїв у Варшаві. Генеральний директор асоціації «Український клуб аграрного бізнесу» Олег Хоменко поспілкувався з редактором Чеського телебачення Віталією Токарчук.
28. 3. 2024
Načítání...