Stát je mizerný hospodář. Nevydělává; jen přerozděluje peníze lidí. Ani ty však neumí využít lépe než oni sami. Řešením je masivní redukce veřejných rozpočtů.
NE Urza k tématu Státní finance
Nakupuje-li někdo pro sebe za vlastní peníze, řeší kvalitu i cenu. Nakupuje-li pro cizí lidi za vlastní peníze, typicky řeší především cenu. Nakupuje-li pro sebe za cizí peníze, typicky řeší především kvalitu. Nakupuje-li pro cizí lidi za cizí peníze, nemusí ho zajímat kvalita ani cena; a to je případ státních úředníků.
Ekonomická věda nám už minimálně sto let od dob ekonoma Ludwiga von Misese jasně ukazuje, že stát není efektivní v rozhodování o penězích svých občanů. Jednak nemůže nikdy rozumět jejich potřebám tak dobře jako oni sami; a i kdyby rozuměl, není schopen je efektivně naplňovat, jelikož oproti trhu selhává v alokaci zdrojů.
Celý proces plnění státního rozpočtu je navíc zatížen etickým problémem: Daňovým poplatníkům je jednostranně určeno, kolik peněz mají státu odvést; bez ohledu na to, jaké služby využívají a jak jsou s nimi spokojeni. Odmítnou-li zaplatit, jsou k tomu přinuceni (v krajním případě i násilím).
Kdyby tímto způsobem jednal jiný subjekt než stát, považovali bychom to za zavrženíhodné. Nikdo nemá právo ostatní jednostranně nutit k jakékoliv nedobrovolné platbě; a to ani v případě, že jim poskytl nějaké služby. Ani stát by v tomto neměl být výjimkou.