Milovice – Přesně před 23 lety sovětská armáda ukončila svůj třiadvacet let trvající „dočasný“ pobyt na území České republiky. Poslední sovětský voják opustil území Československa 27. června 1991. Jeho odletem z kbelského letiště do Kyjeva byl završen odchod sovětské armády, který začal 20. února 1990, kdy sovětská strana a nová československá reprezentace podepsaly v Moskvě dokument o návratu 73 tisíc sovětských vojáků domů.
Po pádu komunistického režimu československé Federální shromáždění prohlásilo v prosinci 1989 smlouvu o pobytu sovětských vojsk za neplatnou, a stát požadoval urychlený odchod vojsk. Sovětská strana nejdříve chtěla řešit otázku stažení svých vojsk v rámci evropského procesu, což československá vláda s premiérem Mariánem Čalfou odmítla. Již 26. února 1990 pak ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze v Moskvě podepsali dohodu o odchodu vojsk. Dohody a následně fyzický odsun kontrolovala komise vedená zpěvákem, skladatelem a také poslancem Federálního shromáždění ČSFR Michaelem Kocábem.
A co Rusy podle Kocába přesvědčilo? Zejména vůle Gorbačova a naprosto neochvějný přístup generála Vorobjova. Proti se postavili pouze členové zahraničního a branně-bezpečnostního výboru Nejvyššího sovětu, kteří tehdy chtěli odsun sovětských vojsk oddálit o dalších pět let, vzpomínal Kocáb.
Michael Kocáb, tehdejší poslanec a bývalý hlavní vyjednavač odsunu sovětských vojsk, skladatel a zpěvák
„Říkal jsem si, že jediné téma, kterého se můžu (po příchodu do parlamentu) ujmout, je odchod sovětských vojsk.“
V Milovicích měla sovětská armáda své ústředí
Svého času bydlelo v Milovicích až 80 tisíc sovětských vojáků s rodinnými příslušníky. Poslední odešli v červnu 1991 a přísně střežený prostor se postupně změnil v území nikoho. „Naváželi sem tehdy textil z Německa, několikrát tady hořelo, byli tady bezdomovci,“ popsal situaci starosta Milovic Lukáš Pilc.
Pozemky v majetku Středočeského kraje prochází už několik let dekontaminací podzemních vod, v oblasti kolem letiště byly provedeny i pyrotechnické průzkumy. K zemi postupně půjde většina z 330 budov, které tu stojí. Po demolici by zde mohla vzniknout průmyslová zóna. Uvažovalo se o tom, že tady bude mezinárodní letiště, testovací okruh pro automobilku nebo sluneční elektrárna. Žádný z těchto plánů se ale neuskutečnil. V bývalém vojenském prostoru se ale buduje zázemí pro menší sportovní letiště. Práce by měly být dokončeny během letošního roku. Z jednoho hangáru, který zůstane zachován, bude kulturní památka.
V Libavé je stále munice
Vojenský prostor Libavá je druhým největším v České republice. Po srpnu 1968 se stal jedním z domovů sovětských okupantů na dalších dvacet let. Usadili se v domech, které dříve obývali místní, a přistavěli domy další – obchod, školu, kino i celou vesnici. Spolu s rodinnými příslušníky ztrojnásobili počet dosavadních obyvatel. V lesích poblíž vyhlazených obcí po německých odsunech skladovali v přísně střeženém pásmu ničivé rakety schopné vést jaderný úder.
Lidé žijící v okolí prý stále na polích a v lesích často nacházejí ostrou munici. Část prostoru má přejít od armády pod správu obcí, ty se ale obávají, že na vyčištění od munice nebudou mít peníze.
Přežije brdská příroda i bez vojenského prostoru?
Velké otazníky visí nad vojenským újezdem v Brdech. Zatímco ministr obrany Martin Stropnický (ANO) trvá na jeho zrušení, podle starostů okolních obcí by měl být buď zachován, nebo by se měl zakonzervovat. Armáda rušení prosazuje z úsporných důvodů, plocha využitelná pro výcvik vojska je podle ní v Brdech malá. V souvislosti se zrušením újezdu se mluvilo o vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Brdy. V Brdech je ale nejen zachovalá příroda, ale také velké zásoby pitné vody, které ani vznik CHKO neochrání.
Sovětská armáda byla i v Ralsku
Sovětská armáda byla i na dalších místech republiky, například v Ralsku. Po jejím odsunu vláda tento vojenský újezd zrušila a otevřela turistům. Další využití prostoru zatím Liberecký kraj hledá. Tisíce hektarů prošlo pyrotechnickou očistou, ovšem v okolí šesti střelnic je stále ještě munice a pyrotechnici tam dosud pracují. Půda je silně kontaminovaná ropou a těžkými kovy i na letišti v Hradčanech, kde byly největší sklady pohonných hmot v České republice.
