Hnutí Žít Brno patřilo před čtyřmi lety mezi politické komety. Krátce po tehdejších volbách nejenže proniklo na brněnskou „velkou“ radnici, ale získalo například křeslo starosty v nejlidnatější čtvrti Brno-střed. Letos stojí ve frontě poražených: stran, které nebudou ani v zastupitelstvu. Žít Brno ovšem nevzniklo s ambicí městu vládnout a – jak nyní podotýkají komentátoři – teď se zase „může vrátit k legraci“.
Žít Brno prožilo před čtyřmi lety sen. Když však nadšenci řídili město, voličská euforie vyprchala
Psal se rok 2011. Brno již pátým rokem řídil primátor Roman Onderka z ČSSD, který měl po obhajobě funkce v předchozím roce v zádech velkou koalici své strany a ODS. Ta vznikla po „smíření“ obou stran – v předchozím období totiž občanští demokraté skončili v opozici, přestože ve volbách vyhráli. Onderka tehdy dokázal sestavit širokou koalici proti nim. Nyní ČSSD a ODS městu dominovaly. Nejenže měly pohodlnou většinu, ale mohly ignorovat velmi slabou a roztříštěnou opozici.
V takových podmínkách vznikl web s názvem Žít Brno. Na téže adrese dnes funguje docela standardní volební web představující kandidáty a program, tehdy však šlo o satiru. Lidé z okruhu Žít Brno přejmenovali své město na Krno, aby upozornili, že se jim pod vedením velké koalice zdá zakrnělé, a pak ironicky komentovali dění ve městě. Třeba prostřednictvím fiktivních zpráv jako „Autojízda: nový způsob boje proti nebezpečným chodcům a cyklistům“ nebo „Lesy brzdí krněnský rozvoj, musí se vybetonovat“.
Web Žít Brno – snímek z roku 2012
Z Krna na radnici
U kritiky „Krna“ pod vládou ČSSD a ODS, případně dění v Brně-středu, kde vládl starosta Libor Šťástka (ODS), to neskončilo. V roce 2014 lidé, kteří se na webu podíleli, založili stejnojmenné politické hnutí, které pak šlo do komunálních voleb spolu s Piráty.
Předsedkyní se stala překladatelka Barbora Antonová, přičemž sami členové si dělali legraci, že má podobnou „stínovou“ roli jako Karel Schwarzenberg v TOP 09. Rázným praktikem typu Miroslava Kalouska byl v Žít Brno Matěj Hollan.
„Do politiky jsme chtěli vstoupit o několik let později nebo nikdy, ale dotlačil nás k tomu primátor Brna Roman Onderka. Podle odhadů odborníků nám udělal reklamní kampaň za 11 milionů korun,“ prohlásil tehdy lídr Hollan. Zatímco začátek kampaně s heslem „Hůř už to dělat nejde“ se ještě nesl v ironickém duchu, hnutí pak zvážnělo.
Program již žádnou recesí nezaváněl. Obsahoval hesla jako „Demokratické minimum“ a „Otevřená radnice“, sliboval konkrétní změny ve školství (posílení školek, podpora dětských skupin), bydlení (podpora znevýhodněných skupin, podpora sociálního bydlení, podpora nájemního bydlení) nebo revizi fungování městských firem.
Hollan nebyl v politice žádný nováček, dříve byl členem Strany zelených, kandidoval za ně i do zastupitelstva a angažoval se v boji proti hazardu – odtud zmíněné ostré spory se Šťástkou – nebo proti přesunu hlavního nádraží. Více či méně vážně se vyjadřoval k městské politice prostřednictvím webu Žít Brno, ale komentoval i celostátní témata. Kvůli hazardu kritizoval tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, před prezidentskými volbami 2013 vyzýval voliče, aby nedávali hlas Miloši Zemanovi ani Janu Fischerovi a volili Jiřího Dienstbiera nebo Karla Schwarzenberga.
Matěj Hollan z Žít Brno při volbách do obecního zastupitelstva v roce 2014
Boj proti Zemanovi sice Hollanovi nevyšel, zato v komunálních volbách skončilo Žít Brno s podporou Pirátů třetí – s necelými dvanácti procenty sice zaostalo za vítězným ANO i za Onderkovou ČSSD, ale dosáhlo výrazně vyššího zisku než třeba ODS. V městském zastupitelstvu mu připadlo sedm mandátů, což ale nebylo vše.
Ještě pronikavější byl výsledek Žít Brno v městské části Brno-střed, kde vyhrálo se ziskem 17,5 procenta, zatímco hlavní rival Libor Šťástka a jeho ODS zaznamenali pouze třináctiprocentní zisk. Martin Landa z kandidátky Žít Brno se stal starostou. Hollan nikoli, protože ten se zapojil do jednání s hnutím ANO a lidovci o celoměstské koalici a stal se náměstkem primátora.
Politika, jízda načerno a důtky
Hollan dostal v radě na starost kulturu, památkovou péči, sociální věci a zdravotnictví, po koaliční krizi v roce 2016 vyměnil zdravotnictví za dopravu, té se ale letos na jaře vzdal. Již na konci roku prošel zastupitelstvem zákaz hracích automatů ve městě. Později se Hollan potýkal například s návrhem na sloučení Nemocnice Milosrdných bratří s Úrazovou nemocnicí, řešil problémy s Uberem nebo se změnami v parkování.
Hollan popouzel celou řadu politiků. Například Robert Kerndl, který je zastupitelem Brna-střed za ODS, napsal předvolební kritický text výhradně na téma Hollan. Měl výhrady například ke slučování nemocnic a zmiňoval se o „fatálním selhání s projektem rezidentního parkování“.
Na druhé straně se řada půtek nesla spíše v osobní rovině. Matěj Hollan ve funkci náměstka zosobňoval Žít Brno a břitkou kritiku, která v Onderkově éře dopadala na politiky ČSSD a ODS. Občanští a sociální demokraté tak neváhali bedlivě sledovat takřka každý jeho krok.
obrázek
Když ODS v roce 2016 přišla s návrhem na jeho odvolání z rady, předložila deset důvodů a zdaleka nešlo jen o politické záležitosti. S chutí zdůraznila údajné přistižení náměstka pro dopravu v tramvaji bez jízdenky, video z Ukrajiny, kde se Hollan nechal bičovat důtkami, nebo prohlášení, že v Brně bylo „vícero národností, které jsme si dílem zplynovali, dílem vyhnali“. Sám Hollan pak řekl, že některé z věcí, které ODS uváděla, o něm „lživě šíří média“, a slíbil, že ty ostatní se pokusí napravit.
Nejvážnější problém se však přece jen politiky týkal. Letos v únoru došlo k roztržce v koalici. Hollanovu práci v oblasti dopravy kritizoval primátor Petr Vokřál (ANO). „Delší dobu nejsem spokojen s řízením a výsledky v oblasti dopravy. Několik měsíců jsem na tento fakt upozorňoval pana náměstka Hollana,“ uvedl tehdy Vokřál. Nakonec prosadil svou a Hollan se gesce na posledních pár měsíců vzdal.
Zázemí v Brně-středu
V té době také vyšlo najevo, že nadšení ze Žít Brno je definitivně to tam. Hnutí chtělo původně opět kandidovat spolu s Piráty, ovšem tentokrát naopak. Jestliže před čtyřmi lety kandidovalo Žít Brno s podporou Pirátů (tj. s Piráty na své kandidátce), tentokrát se naopak členové hnutí chtěli dostat na pirátskou kandidátku. Jenže pirátská strana neschválila nominaci Hollana na některé z prvních sedmi míst kandidátky a nakonec oba subjekty kandidovaly samostatně (Matěj Hollan přitom nebyl lídrem ani u svého domovského hnutí, na prvním místě kandidovala Barbora Antonová).
V součtu dosáhly obě strany podobného výsledku jako minule. Ale reálně to byl pád: Piráti dosáhli s necelými devíti procenty na šest křesel, Žít Brno dostalo pouze 4,16 procenta hlasů. Stalo se tak členem široké skupiny stran, které v Brně skončily těsně pod pětiprocentní hranicí – podobně dopadli Zelení, komunisté a STAN.
Pod vedením Barbory Antonové a Martina Freunda (vpravo) se Žít Brno do zastupitelstva již nedostalo
ODS oproti tomu zažila velkou renesanci, skončila druhá a začala s ANO vyjednávat o koalici – vlastně v obráceném gardu tedy proběhlo totéž jako před čtyřmi lety, kdy Žít Brno uspělo, když se vymezilo vůči sociálním a občanským demokratům.
Jen o trochu lépe dopadlo Žít Brno ve svém „domovském“ Brně-střed. Do zastupitelstva se dostalo, ale výrazně oslabené. Vítězství v městské části slavila ODS, byť již ne v čele s Liborem Šťástkou, nýbrž architektem Vojtěchem Menclem. Žít Brno získalo ani ne polovinu hlasů než občanští demokraté.
Hnutí tedy v komunální politice zatím nekončí, ale sílu z minulých voleb ztratilo. Je už jen otázka, zda na www.zitbrno.cz najdou čtenáři opět přehled kandidátů, nebo uštěpačná vyjádření na adresu vedení „Krna“.