Žena skončila po konzumaci hořké cukety ve vážném stavu v nemocnici

Lékaři Krajské nemocnice T. Bati (KNTB) ve Zlíně zachránili ženu po otravě toxinem z cukety. Čtyřiapadesátiletá žena skončila na jednotce intenzivní péče, kde strávila šest dnů. Podle odborníků může být toxin cucurbitacin přítomen v některých typech zeleniny, například právě v cuketách. Lidé by je neměli jíst, pokud jsou hořké nebo jinak zvláštní chuti.

Žena ze Zlína dostala velkou cuketu ze zahrádky a připravila si ji spolu s rajčaty a sýrem k zapečení. Zpočátku necítila nic zvláštního, večeři jedla sama. „Jídlo jsem jedla s chutí, ale po snězení asi dvou třetin se mi chuť začala zdát podivně nahořklá. Bohužel jsem jídlo celé dojedla,“ uvedla.

Po třech hodinách začala mít bolesti břicha následované velkými křečemi a vodnatým průjmem narůžovělé barvy.

Stav ženy byl vážný

Do nemocnice se dostala po pár hodinách těžce dehydratovaná a s bolestmi břicha. „Její stav byl opravdu dramatický. Začali jsme podávat infuze, provedlo se CT břicha, kde byl popsán obraz těžkého otoku sliznice žaludku, tlustého střeva a výrazné změny na játrech. Výrazné poškození jater bylo patrné i z krevních testů. Pacientka pak byla ze zvracení a průjmů tak vyčerpaná, až na chvíli ztratila vědomí,“ popsal vedoucí lékař interní jednotky intenzivní péče KNTB Ilja Ryšavý.

Stav pacientky byl podle lékařů od začátku netypický pro infekci. „Laboratorní výsledky nebyly nijak zvýšené, takže neukazovaly na zánět. Při gastroenteritidě nebývá nástup potíží tak rychlý, bývá jiný charakter průjmů. Nález na játrech byl netypický, a tak pro jistotu nasadili antibiotickou širokospektrální terapii. Pro intoxikaci by svědčila hořká chuť požité zeleniny, obraz postižení hlavně tkání, které byly v přímém kontaktu s toxinem, tedy žaludek, střevo, játra,“ uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Tak silná otrava překvapila i toxikology

„Musím říci, že do té doby jsem nikdy o intoxikaci hořkou cuketou neslyšel. Ale protože nám pak pacientka o konzumaci cukety řekla, naše sestřičky napadlo, jestli se nemohla tímto způsobem otrávit. Skutečně jsme pak našli v internetové databázi několik popisů podobných případů otrav, které vznikly po požití tykvovité zeleniny s obsahem cucurbitacinu, což nám potvrdili odborníci z toxikologického informačního střediska ve Všeobecné fakultní nemocnici Praha s tím, že se však nikdy nejednalo o takhle závažnou otravu,“ vysvětlil Ryšavý.

Pacientka se nyní cítí lépe. „Sama chtěla svůj případ zveřejnit, aby si lidé dávali pozor. Podle odborníků může být cucurbitacin přítomen v některých typech zeleniny, například právě v cuketách nebo v jiné tykvovité zelenině,“ uzavřela mluvčí nemocnice. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 17 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...