Zbourat, nebo opravit? Na osudu Libeňského mostu se neshodují ani odborníci, Praha verdikt odkládá

Nahrávám video
Události: Pražští radní odložili rozhodnutí o Libeňském mostu
Zdroj: ČT24

Pražští zastupitelé nebudou na čtvrtečním jednání řešit osud Libeňského mostu. Důvodem je neshoda mezi politiky i odborníky, zda jej zbourat, či opravit. Na úterním jednání o tom rozhodli radní. Ministr kultury Ilja Šmíd navíc podle serveru Aktuálně.cz zvažuje, že zruší rozhodnutí svého resortu, že most není památkou.

„V tuto chvíli bylo Praze doručeno stanovisko České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), a to podporuje zbourání. Ale chodí i jiná odborná stanoviska,“ řekl náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).

Volání po odborné debatě je podle něj stále silné a na dalším postupu nepanuje shoda. Proto požádal radu, aby bod týkající se Libeňského mostu ze čtvrtečního zastupitelstva stáhla.

„Na základě toho, že se diskuse posouvá z oblasti politické do odborné, což si myslím, že je velmi přínosné, jsem řekl radě, ať zváží, zda jej (dokument) chtějí projednat tento týden, nebo dát prostor odborné diskusi,“ uvedl Dolínek. Sám při jednání rady prý nehlasoval, podle jeho názoru má město dostatek informací k rozhodnutí.

Radní původně materiál o osudu mostu na program čtvrtečního jednání zařadili. Nynější vyřazení ale neznamená, že se v něm přesto nemůže téma mostu objevit. Při projednání a schvalování programu na začátku jednání to může navrhnout kterýkoliv ze zastupitelů. Hlasování pak rozhodne, zda jej zařadí, či nikoliv. V budoucnosti předložený dokument by měl být podle Dolínka doplněn o zmíněná nová vyjádření odborníků. 

Ministr kultury Ilja Šmíd (nestr. za ANO) vyzval hlavní město, aby reagovalo na připomínky Národního památkového ústavu a dalších institucí proti bourání mostu. Sám prý zvažuje zahájit přezkumné řízení verdiktu ministerstva, které most odmítlo označit za památku.

Odpůrci demolice rozhodnutí uvítali

Místostarosta Prahy 7 a pražský zastupitel Ondřej Mirovský (Zelení/Trojkoalice) rozhodnutí o stažení materiálu uvítal. „Praha zatím nemá technické řešení náhradního mostu, proto můžeme ještě vést odbornou debatu o budoucnosti Libeňského mostu a o jeho osudu rozhodne příští vedení Prahy,“ řekl.

„Radní si uvědomili, že je nejdřív potřeba připravit řešení pro lidi a že ne všechno, co není oficiální památkou, je potřeba zbořit,“ poznamenal starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha 7 sobě).

Debata o budoucnosti mostu způsobila rozkol ve vedení Prahy a zástupci koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (Zelení, KDU-ČSL, STAN) vedou kvůli tomu dohodovací řízení. Na minulém jednání totiž dva členové Trojkoalice kvůli Libeňskému mostu nepodpořili program jednání zastupitelstva, které tak bylo předčasně ukončeno.

Podle ANO a ČSSD tím byla porušena koaliční smlouva. Trojkoalice zase tvrdí, že koaliční smlouvu porušili její partneři tím, že debatu o mostu zařadili v rozporu se slibem veřejnosti na začátek zasedání, aby se jí nemohli účastnit Pražané.

Právě Trojkoalice a Praha 7 patří společně například s občanskými sdruženími, některými odborníky nebo vedením Ústavu dějin umění Akademie věd mezi kritiky bourání mostu. Proti je i gremiální rada pražského Institutu plánování a rozvoje. 

Naopak pro demolici se vyslovila Dolínkem zmiňovaná Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků. Podle ní neodpovídá stav mostu a využití materiálů současné době. Nekvalitní je beton nebo v klenbách chybí výztuže. Stejně tak prý nelze dosáhnout požadované zatížitelnosti a konstrukce je za koncem své životnosti.

Podle některých odborníků se na stavbě před 90 lety příliš šetřilo. „Bylo tam, domníváme se, 200 kilogramů cementu na kubík, ale již dříve se třeba ve Francii požadovalo 350 kilo,“ uvádí Jan Vítek z Fakulty stavební ČVUT a člen komise, která podporuje bourání. Jiná odborná komise naopak uvádí, že jde jen o povrchové závady a most opravit lze s životností až padesát let.

O rekonstrukci či zbourání Libeňského mostu z roku 1928 se roky vedou spory. Ministerstvo kultury ho odmítlo prohlásit za památku. Jeho stav se mezitím zhoršuje, a magistrát ho proto musel načas uzavřít pro veřejnou a automobilovou dopravu. Zastupitelstvo naposledy o osudu mostu rozhodovalo v roce 2016, kdy nařídilo radnímu Dolínkovi připravovat jeho rekonstrukci ve stávající šíři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
před 18 hhodinami

Studenti vyvinuli aplikaci na vyhledávání brigád

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.
včera v 07:30

Thonetům vrátí čestné občanství, jejich židle se v Bystřici vyrábějí dodnes

Obec Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku napraví historickou křivdu a po 78 letech vrátí čestné občanství vynálezcům ohýbaného nábytku Augustovi a Jakobovi Thonetovým, které jim komunisté vzali v roce 1948. Jejich patent na ohýbání bukového dřeva dnes v Česku využívá jako jediná firma sídlící v Bystřici. O židle vyvinuté v polovině 19. století mají pořád zájem zákazníci z celého světa.
8. 2. 2026

ŘSD varuje před stopkou i pro rozestavěné projekty, dle vlády se výhled bude měnit

Vládou navržený střednědobý výhled rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v současné podobě ohrožuje plynulou výstavbu a může vést i k pozastavení rozestavěných projektů. Dokument počítá v letech 2027 a 2028 s výrazným poklesem peněz oproti letošku. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) bude vláda výhled ještě měnit.
8. 2. 2026

Od večera se bude hlavně na severovýchodě Česka tvořit náledí

Během nedělního večera a v noci na pondělí se bude především na severu Moravy a ve Slezsku místy tvořit náledí či zmrazky. Na ostatním území republiky budou komunikace namrzat především ve vyšších polohách a na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
8. 2. 2026

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
8. 2. 2026

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
8. 2. 2026
Načítání...