Po dvou letech oprav si ve čtvrtek veřejnost poprvé mohla prohlédnout barokní zámeček v Mirošovicích na Teplicku. Na torzu historické stavby se vystřídalo několik desítek dělníků, řemeslníků a restaurátorů. Upravena je i příjezdová cesta a interiér. Na okraji Českého středohoří tak přibyl významný bod na mapě opravených kulturních památek, a to díky malé obci Hrobčice, která se do rekonstrukce pustila.
Zámeček v Mirošovicích na Teplicku je po dvou letech opravený
„Jsme na území postiženém důlní činností. Každá památka je pro náš region významná, proto jsme se do toho pustili,“ řekla starostka Jana Syslová (Za obec krásnější).
Roční rozpočet Hrobčic, pod které Mirošovice patří, je 22 milionů korun. Náklady na veškeré stavební práce činily 64 milionů. „Dotační programy dokáží být štědré a nám se podařilo získat z programu na využití brownfieldu bezmála padesát milionů korun. Ze svého jsme dali čtrnáct milionů korun. Je to dost, ale věříme, že se to zhodnotí velmi brzo,“ uvedla. Ocenila zhotovitele oprav, který přes zvýšení cen materiálů v loňském roce rozdíl výrazněji nepromítl do konečného vyúčtování.
„Zájem o zámek je ohromný. Zvažujeme, že bychom zřejmě v neděli dopoledne dělali prohlídky,“ dodala starostka.
Z původního vybavení zámečku se nic nedochovalo. Řemeslníci ale objevili v jedné části původní ostění, které je z doby kolem roku 1300. Zachránit se podařilo pískovcový portál okolo dveří. Na stropních klenbách téměř celého suterénu restaurovali odborníci původní renesanční omítky. Nechybí ani erb nad sálem v prvním patře. „Ten si pamatuji z doby, kdy jsem sem chodila jako malá holka do kina,“ vzpomínala rodačka z Mirošovic Eva.
Kanceláře místo lazaretu
Prostory na zámku nabídne obec ve veřejném výběrovém řízení podnikatelům. „Mohly by tu být kanceláře, malé řemeslné dílny, prodejna, kavárna. Jsme na jezdecké trase z nedalekých Svinčic. Věříme, že cestu si k nám lidé najdou,“ řekla Syslová před původním panským sídlem, které šlechta několikrát přestavěla, naposledy rod Lobkowiczů do barokního stylu.
V minulém století byl na zámku polní lazaret, ubytovna, státní statek, hospoda a obchod. Pak mnoho desítek let chátral, přestože je od 60. let chráněn jako kulturní památka. Zámek zcela zpustl, propadla se střecha a obklopilo ho křoví, v němž se hromadily odpadky.
O dotace na obnovu brownfieldů, tedy opuštěných a nevyužívaných budov, mají obce a města velký zájem. Do projektu ministerstva průmyslu a obchodu se hlásí rekordní počet zájemců, hlavně z Ústeckého kraje. Aby na opravu obce získaly peníze, musí splnit stanovené podmínky. „Objekt musí sloužit deset let pro podnikání – aby zde tedy měli kanceláře, kavárnu,“ nastínila Syslová.
Podle dat agentury CzechInvest je nyní aktuálně v Ústeckém kraji asi pět set chátrajících objektů. Za poslední roky se v celém regionu podařila opravit asi desítka budov ve veřejné správě. „Celkový objem dotací, který ministerstvo přislíbilo, je 318 milionů korun. V tomto kraji, který těch brownfieldů má hodně, je velký zájem,“ uvedl Petr Očko, který je pověřen řízením agentury CzechInvest.