Vlastivědné muzeum v Olomouci vystavuje od pátku řadu exponátů, které připomínají pobyt císaře Františka Josefa I. v tomto městě. K vidění jsou například autentické předměty z jeho osobního majetku. Výstavu muzeum připravilo při příležitosti sta let od císařova úmrtí.
V sále svaté Kláry Vlastivědné muzea v Olomouci bude expozice o předposledním rakousko-uherském císaři k vidění až do poloviny února. Její součástí je i rozsáhlý doprovodný program.
„Výstava František Josef I. v Olomouci poskytuje vzácnou příležitost k setkání s dobou za císaře pána, jak ji prožívala hanácká metropole, a alespoň částečně splácí pomyslný dluh Olomoučanů vůči stařičkému mocnáři, za jehož panování město zažívalo nebývalý rozkvět,“ uvedl ředitel muzea Břetislav Holásek.
Výstava návštěvníky seznámí nejen s podobou císařových návštěv v Olomouci, ale i s tím, jak se odrazily v životě města. Nechybějí například informace o tom, kde císař při návštěvách bydlel, jak se bavil, jakou zvěř v okolí Olomouce skolil či jak se zde slavila jeho výročí.
Mezi exponáty najdou zájemci i řadu unikátů. Příkladem může být soubor průsvitných mozaik používaných ke slavnostnímu osvětlení města ve večerních hodinách. Návštěvník se může těšit také na autentické předměty z osobního majetku císaře jako například na císařův dětský stolek či jeho maršálskou uniformu. Součástí výstavy je doprovodný program včetně přednášek, výtvarných dílen a komentovaných prohlídek.
Císař František Josef I. byl v Olomouci poměrně častým hostem. Město sehrálo v dějinách monarchie, ale i v životě panovníka důležitou roli. V trůnním sále zdejšího arcibiskupského paláce se 2. prosince 1848 ujal tehdy osmnáctiletý arcivévoda František Josef vlády a od této doby začal vystupovat jako císař pod jménem František Josef I.
Město přitom poznal už při svém prvním krátkém pobytu ve 14 letech, o dva roky později si zde procvičoval dovednosti a znalosti z vojenské výchovy, uvedli zástupci muzea.
Středem panovníkova zájmu se Olomouc stala ještě několikrát. V 50. letech 19. století si ji opakovaně zvolil jako místo politického jednání s ruským carem Mikulášem I. Zastavil se zde i v roce 1866 během návštěv míst dotčených boji po prohrané prusko-rakouské válce. V dalších letech zavítal například na maturitní zkoušky na Slovanském gymnáziu, navštívil také nemocnici na Hradisku.
