Začíná dlouho plánovaná stavba pražského metra D. Má trvat sedm let

Nahrávám video
Události: Začala výstavba metra D
Zdroj: ČT24

Dopravní podnik hlavního města Prahy zahájil stavbu první části linky D metra v úseku Pankrác – Nové Dvory o pěti stanicích, pro který na začátku března získal pravomocné stavební povolení. Navázat mají stavby úseků Pankrác – Náměstí Míru a Nové Dvory – Depo Písnice a celá trať mezi Náměstím Míru a Depem Písnice zvaná I.D o deseti stanicích a délce 10,6 kilometru za 97,79 miliardy korun by se měla otevřít najednou v roce 2029.

Trasa D je už od devadesátých let 20. století prostorově vymezena v územním plánu města a později i v Zásadách územního rozvoje jako propojení jižního sektoru Prahy s centrem. První plány na zřízení linky D vznikly už v 70. letech.

„Takový okamžik, jakým je zahájení nové trasy metra, se naposledy uskutečnil před 44 lety, kdy začala stavba linky B. Myslím si, že je to neuvěřitelně důležitý krok pro rozvoj města, nejen jižní části, která trpí tím, že je obsloužena pouze automobilovou dopravou,“ řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě).

Zahájení stavby přivítala i pražská opozice. „Jsem rád, že metro D, které je spjaté s pražskou ODS už od roku 2012, kdy jsme zadali prvotní impulz pro jeho výstavbu, se konečně po dlouhé době začíná stavět. V hlavním městě je toho ještě dost, co musíme udělat pro zkvalitnění dopravy, ale dnešek je dobrou zprávou pro velkou část Pražanů a krok k lepšímu životu ve městě,“ sdělil ve čtvrtek zastupitel a exprimátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Předseda zastupitelů ANO Ondřej Prokop uvedl, že novou linku Praha nutně potřebuje. „Metro D je jeden z mála projektů, které jsme připravili a předali koalici (primátora) Zdeňka Hřiba, který nezastavila, a naopak posunula kupředu,“ řekl. Zároveň městu vytkl, že stavba oproti minulosti podražila. Primátora kritizoval za to, že Piráti nedokázali nalézt shodu se svou někdejší zastupitelkou z Prahy 4, která stavbu spolu s místním občanským sdružením zdržovala.

Trasy pražského metra s plánovanou linkou D
Zdroj: DPP

V první fázi povede linka z Pankráce do Nových Dvorů (pět stanic), následně přibudou tři stanice směrem do Písnice, později ještě spojka z Pankráce na Náměstí Míru. Stanice budou ražené nebo hloubené. Na lince bude jezdit automatické metro nové generace bez strojvedoucího. Moderní lehké vlakové soupravy budou podélně průchozí mezi vozy. Na nástupištích budou bezpečnostní stěny s posuvnými dveřmi mezi nástupištěm a kolejemi.

Stanice Pankrác bude jednolodní s bočními nástupišti a bude největší na trase D. Kolejiště bude 33 metrů pod zemí. Stanice Olbrachtova bude tvořena dvěma staničními tunely v oblouku s vnitřními nástupišti a bude mít dva vestibuly. Tunel mezi stanicemi bude měřit 675 metrů. Na Pankráci budou využity tunely vytvořené při geologickém průzkumu. Vybudováno bude rovněž 468 metrů dlouhé propojení mezi linkami C a D. Metro na něm překoná výškový rozdíl patnáct metrů. Vlaky budou do doby, než bude mít trasa D své depo, vyjíždět z depa Kačerov.

Možnosti dalšího pokračování trasy

Stanice Náměstí Míru je koncipovaná jako otevřené ukončení trasy, s možností jejího dalšího pokračování severním směrem. První rozvojovou možností ve výhledu je směřování trasy metra do centra v prostoru Náměstí Republiky, Petrského Náměstí a dále pak na Hlavní Nádraží a Žižkov.

Druhou možností je rozvoj kolejové trasy na jih do regionu. Kromě možnosti přímého pokračování trasy metra ze stanice Depo Písnice se diskutuje i o případném vedení nové tramvajové trati nebo nebo železnice. Další možností pokračování trasy D je předem připravené větvení trasy do Modřan ze stanice Nové Dvory.

Možnosti rozvoje metra
Zdroj: DPP

Spory kolem projektu

Pražští radní schválili stavbu linky 8. října 2013. První úsek měl vést z Pankráce do Písnice. Trasa dlouhá přes deset kilometrů měla být hotova do roku 2022. Obsloužit má několik sídlišť v oblasti Krče, Lhotky, Libuše, Nových Dvorů a Písnice a další spádové oblasti. Má odlehčit lince C. Dne 18. října 2013 získala trasa D od Prahy 4 územní rozhodnutí.

Tehdejší pražský primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) řekl, že stavba trasy D ze stanice Náměstí Míru do Písnice vyjde na 60 miliard korun. Později se objevily další odhady nákladů. Pražští radní rozhodli, že na trase budou jezdit vlaky bez řidiče.

V červnu 2016 Praha zažádala o stavební povolení pro stavbu z Pankráce do Písnice, o dva měsíce později oznámila, že dokumentaci pro trasu metra D zpracuje Metroprojekt. Stejná firma projektovala i nové stanice metra A. V červenci stejného roku bylo na 18 měsíců přerušeno stavební řízení, především kvůli váznoucím výkupům pozemků. Praha musela znovu vypracovat změnu územního plánu. Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost města proti rozsudku Městského soudu v Praze, který změnu územního plánu zrušil.

Vedení hlavního města odhadlo, že stavba linky z Písnice na náměstí Míru vyjde na 72 miliard korun. Náklady na přípravu zatím činily zhruba miliardu korun. V květnu 2019 dopravní podnik podepsal se společnostmi Hochtief CZ, Metrostav a Strabag smlouvy na provedení geologického průzkumu. Ten začal v červenci na Pankráci.

Nahrávám video
Zahájení stavby nové linky metra
Zdroj: ČT24

Přípravy zbrzdila i pandemie

V lednu 2020 dopravní podnik vypsal veřejnou zakázku na první část linky, která zahrnuje přestupní stanici na Pankráci, novou stanici Olbrachtova a tunely. Stavba prvního úseku bude trvat sedm a půl roku a vyjde na necelých jedenáct miliard korun bez DPH. Pak přípravy zbrzdila pandemie koronaviru.

V červenci 2020 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zakázal pražskému dopravnímu podniku předběžným opatřením uzavřít smlouvu s vítězem veřejné zakázky na vybudování prvního úseku metra D. V říjnu antimonopolní úřad rozhodl, že podnik musí znovu rozhodnout o námitkách, které mu poslala společnost Eurovia CS k tendru na stavbu první části.

Stavbě už nic nebrání

V červnu 2021 vedení hlavního města souhlasilo se zahájením stavby prvního úseku z Pankráce na Nové Dvory. Zastupitelé rovněž schválili garanci financování stavby. Peníze na ni bude dopravní podnik shánět u Evropské investiční banky (EIB) i komerčních bank. Stejný měsíc také oznámil, že může uzavřít smlouvu s vítězem tendru na stavbu první části metra D.

Předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna svým rozhodnutím potvrdil rozhodnutí úřadu, že podmínky i průběh tendru byly v pořádku. Pravomocné stavební povolení na metro D získal dopravní podnik v březnu 2022. Ministerstvo dopravy zamítlo odvolání odpůrců stavby proti vydání stavebního povolení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 12 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
před 16 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
9. 4. 2026
Načítání...