Z moravského Manchesteru zbyly jen opuštěné fabriky

• izi

11. 12. 201411. 12. 2014|Zdroj: ČT24

Komplex bývalé továrny Vlněna

Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Brno – Vlněna a Mosilana. Symboly brněnského textilního průmyslu jsou dnes v troskách. Opuštěné továrny většinou chátrají, komplex Vlněna v srdci Brna čeká příští rok na jaře demolice. Zašlou slávu brněnských textilek, jejich majitelů a doby, kdy bylo Brno nazýváno moravským Manchesterem, připomíná nová výstava v Moravské galerii v Brně.

Brněnské ulice Cejl, Tkalcovská, Dornych či Lidická. Jejich tvář poznamenal na přelomu 19. a 20. století textilní průmysl. Brnu se tehdy začalo přezdívat moravský Manchester. Oprávněně. V meziválečném období ve městě existovalo téměř 40 velkých továren a brněnská produkce kvalitních vlněných látek byla konkurentem i pro britské firmy. Do textilu z Moravy se oblékali lidé i vojáci po celé Evropě. Například Offermannova továrna exportovala své látky srbské, rumunské, turecké, řecké a egyptské armádě.

Vedle textilek vznikal i navazující průmysl jako strojírenství nebo chemičky. „Pro textilní průmysl byly stavěny jednotlivé budovy i celé areály. Kvůli textilnímu průmyslu do města proudily desítky tisíc lidí. V rychlém sledu byly stavěny továrny, domy, nové ulice a čtvrtě,“ říká spoluautor výstavy Tomáš Zapletal. Průmysl se podle něj podepsal na charakteru města a dal vzniknout Brnu jako moderní metropoli.

Textilní byznys po sobě v brněnských ulicích nezanechal jen fabriky, ale i architektonické skvosty. Rodina textilního průmyslníka Alfreda Löw-Beera postavila stejnojmennou vilu v Černých polích, jeho dcera Greta Tugendhatová pak s manželem postavili slavnou vilu Tugendhat. Rodina průmyslníka Stiassného měla funkcionalistickou vilu v brněnských Pisárkách. Ve všech případech rodiny doplatily na nacistickou okupaci.

Galerie v souvislosti s výstavou vydala i knihu Kateřiny Tučkové Fabrika. Nabízí příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna, který do Brna přišel v roce 1776. Kniha kombinuje historická fakta a beletrii.

Vlněna půjde k zemi

Dnes už fabriky dávno ztratily svůj původní lesk. Třeba závod v Přízové ulici, později známý jako Vlněna, vznikl ze staršího komplexu továrních budov na přelomu 19. a 20. století. V areálu měli svoje podniky průmyslníci Neumark a Stiassny. Továrny byly za druhé světové války téměř ze tří čtvrtin zničeny, výroba se v nich ale udržela ještě dlouhá desetiletí. Po nástupu komunismu byly podniky znárodněny a firmy Neumark a Stiassny sloučeny do národního podniku Vlněna. Textilní výroba v místě definitivně skončila až v roce 1996. Bývalou továrnu mezi ulicemi Přízová a Dornych v samém v srdci Brna chtěli památkáři prohlásit za kulturní památku. Ministerstvo kultury ale návrh zamítlo, desítky zchátralých objektů proto nyní čeká bourání. K zemi půjdou na jaře příštího roku. Na jejich místě má vzniknout nový obytný komplex.

Brněnské průmyslové dědictví zmapovala Fakulta architektury VUT v Brně. 

Vlněna měla objekty jak v Přízové, tak i v Tkalcovské ulici a okolí. Druhá zmíněná lokalita v ulici Cejl je místem samotného počátku textilního průmyslu v Brně. V roce 1781 tam v domě č. 66. zřídil Wilhelm Mundy malou továrnu na výrobu vlněných výrobků. Na konci 19. století vznikl dodnes známý název firmy Weiss a Hanak. I tady zasáhl zub času a také neštěstí: areál v roce 2000 zasáhl ničivý požár a výrazně jej poškodil. V následujících letech byla většina z budov zbourána.

Další velká textilní firma, která vznikla po roce 1948 sloučením soukromých textilek, nesla jméno Mosilana. Její továrny byly v Brně hned na třech místech: v ulici Vlhká, ve čtvrti Obřany a v Husovicích, kde areál vznikl z továrny Fritsch & Co.A.G., lidově zvané jako „Fričovka“.