Pustevny - Na Pustevnách v Beskydech hořela v noci chata Libušín navržená architektem Dušanem Jurkovičem. Hasiči dostali požár pod kontrolu krátce před třetí hodinou ranní. Kvůli jeho rozsahu byl vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu, na místě tak zasahovalo více než 70 hasičů. Plameny se z interiérů chaty rozšířily kvůli větru i po střeše, jejíž konstrukce se zbortila. Hasiči museli vynést ven dvě propanbutanové láhve. V hořícím objektu nikdo nebyl a zatím nebylo hlášeno ani žádné zranění zasahujících hasičů. Příčina požáru zatím není známa. Škoda se odhaduje až na 80 milionů korun.
Na místo bylo celkem povoláno 12 jednotek hasičů ze Zlínského i sousedního Moravskoslezského kraje. Nasazeno bylo 16 cisternových automobilů, vysokozdvižná plošina a automobilový žebřík. Část jednotek byla již odeslána zpět na stanice. Hasiči na místě zůstanou zřejmě celý den. Na požářiště přijel i vyšetřovatel, na závěry je ale ještě příliš brzy.
„Objekt byl zasažen poměrně ve velkém rozsahu. I vzhledem k tomu, že jde o historickou budovu, bude škoda pravděpodobně dost veliká,“ poznamenal mluvčí krajských hasičů Libor Netopil. Oheň zachvátil především pravou část budovy, nejvíce umělecky hodnotnou jídelnu. Lépe je na tom levá část objektu, Stará Pustevna.
Zatím se ale nenašel důkaz, který by potvrdil, že chata vzplála kvůli technické závadě. „Nicméně zároveň neznáme motiv, kvůli kterému by měl případný pachatel secesní stavbu zapálit,“ uvedla Macalíková. Policie požár kvalifikuje jako obecné ohrožení proto, že od hořícího Libušína stojí jen pár metrů další chata Maměnka, kterou hasiči museli preventivně ochlazovat. Je ale možné, že právní kvalifikace se bude na základě dalšího vyšetřování měnit.
„Z hlediska kulturního a památkového je to obrovská škoda, finančně se dá odhadnout na několik desítek milionů korun, navíc je to takové srdce návštěvnického života na Pustevnách,“ řekl Jindřich Ondruš, ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, jež objekt spravuje od roku 1995. Postaralo se i o jeho rekonstrukci - oprava Libušína a sousední Maměnky, další významné Jurkovičkovy stavby, stála 25 milionů korun.
Muzeum se nyní bude snažit objekt obnovit. „Vztahuje se na něj pojistka. Chceme vyhlásit také sbírku. Některé věci nepůjdou opravit, bude třeba je udělat nové, dokumentace však máme dost,“ dodal Ondruš. Zničení chaty je podle něj o to bolestnější, že se připravuje evropská trasa mapující Jurkovičova díla.
Horskou chatu Libušín a sousední Maměnku postavil slavný slovenský architekt Dušan Jurkovič ve stylu lidové secese s valašskými prvky. Odborníci je řadí mezi jeho nejcennější díla. Národní kulturní památka by si letos v srpnu připomněla 115 let od svého otevření.
Areál na Pustevnách tvoří výletní ubytovny, které Jurkovič vystavěl v letech 1897 až 1899. Vynikají vyřezávanými dřevěnými prvky, které mají dekorativní i nosnou funkci. Pro Jurkovičovy stavby je typická výrazná barevnost – a to zvenku i uvnitř. Interiéry Libušína zdobily motivy z valašských i slovenských pověstí. Maloval je akademický malíř Karel Štapfer podle návrhů Mikoláše Alše. K unikátům patřily i tři secesní lustry, příborník, skleník či hodiny.
Během druhé světové války chaty poničili členové Hitlerjugend, za socialismu zase hospodaření Valašských hotelů a restaurací. První demolici zabránil na sklonku svého života těsně po válce samotný Jurkovič, té druhé pak rekonstrukce v devadesátých letech. Už loni v létě přitom Libušín i Maměnku trápily zetlelé trámy.
Architekt se ve Zlínském kraji výrazně podepsal také na podobě Luhačovic. V letech 1902 až 1907 tam postavil deset staveb a čtyři objekty přestavěl, vtiskl tak lázeňskému městu originální podobu. Jednu z jeho budov, Slováckou búdu, zničily plameny v roce 2002. Podle hasičů někdo požár založil úmyslně, viníka se ale nepodařilo najít. Jednou z variant, které vyšetřovatelé prověřovali, byl pojistný podvod.
Dušan Samo Jurkovič (23. srpna 1868 Turá Lúka – 21. prosince 1947 Bratislava) byl slovenský architekt, návrhář nábytku a etnograf. Byl výrazným představitelem secesní architektury. Vytvořil velice osobitý „ národní styl“, výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Inspiraci hledal i u anglického hnutí Arts and Crafts. V letech 1884-88 studoval na Státní uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Po návratu do Martina spolupracoval s lidovými tesaři z Oravy u stavitele Bully. Poté odešel pracovat na Vsetín, kde u stavitele Michala Urbánka studoval valašské lidové stavby. S Michalem Urbánkem navrhoval valašskou dědinu a další folklórní stavby pro národopisnou výstavu v Praze. Od r. 1896 působil Dušan Jurkovič jako samostatný architekt v Brně. Za 1. světové války realizoval řadu vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Roku 1919 se stal přednostou Památkového úřadu v Bratislavě.
