Z Dolu Darkov vyjel poslední vozík černého uhlí. Těžba tam definitivně skončila

Horníci vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu Darkov. Definitivně tím skončila jeho samostatná čtyřicetiletá historie. K 1. březnu společnost OKD propustí téměř třináct set zaměstnanců. Příští týden šachtu převezme státní podnik DIAMO a začne dlouhý proces likvidace. V sobotu bude podobným způsobem definitivně ukončena těžba na dole ČSA.

Pomyslný pohřeb důlního díla byl ještě smutnější než jindy. Na obřad totiž mohla jen hrstka těch, kteří se s Darkovem chtěli naposledy rozloučit. „Vzhledem k epidemické situaci v Česku a přijatým opatřením se této akce účastnil úzký okruh pracovníků, kteří rozloučení s dolem zahájili hornickou hymnou. Následovalo tradiční předání plného vozíku předsedkyni představenstva OKD,“ popsala mluvčí těžařské firmy Naďa Chattová.

Provoz tento týden skončí i v nedalekém Dole ČSA, kde horníci symbolický poslední vozík vyvezou v sobotu. Firma doly postupně zavírá, protože už se tam těžba nevyplatí. V provozu budou od března už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih, které bude společnost OKD dál provozovat jako jeden důl. Podle dřívějších informací by tam měla těžba skončit v příštím roce.

Zaměstnance z utlumovaných dolů postupně přebírá státní podnik DIAMO. Už od 1. ledna převzal od OKD 749 zaměstnanců spolu s utlumovanými doly Lazy, Dukla, Staříč a Frenštát. Nechal si 200 lidí pro útlumové práce a zahlazování následků dolování, ostatní pracovníci z podniku odešli. Nyní z OKD přejde do DIAMA 1770 zaměstnanců, z nichž v podniku zůstane 493.

V průběhu let klesala těžba i počet zaměstnanců

Před třiceti lety v OKD pracovalo více než sto tisíc lidí. Po zavírání neefektivních provozů po roce 1989 měl v polovině 90. let minulého století podnik zhruba už jen polovinu zaměstnanců. Na konci roku 2018 necelých deset tisíc. Od března bude mít firma už jen okolo dvou tisíc osmi set vlastních zaměstnanců a necelou tisícovku dodavatelských pracovníků a v provozu budou už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih.

Podle dřívějších informací by v posledních dolech OKD měla těžba skončit v příštím roce. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Před několika lety firma skončila v úpadku a od roku 2018 je jejím majitelem prostřednictvím své společnosti Prisko stát.

  • Historie těžby v lokalitě Darkov sahá do poloviny 19. století. Tehdy tam začalo hloubení první jámy Dolu Gabriela. V roce 1856 došlo na dole Gabriela k výbuchu. Zemřelo 17 horníků. Následně padl první zákaz kouření v dolech. I přesto docházelo k dalším výbuchům a požárům
  • V revíru byly postupně otevírány další šachty – Austria, Barbora nebo Suchá–Stonava. Spojením těchto šachet vznikl v 50. letech 20. století Velkodůl 1. máj. Později byl přejmenován na Důl Darkov
  • Důl Darkov se postupně měnil na největší a nejvýkonnější středoevropskou šachtu. Horníci tady vytěžili přes čtyři miliony tun uhlí ročně. Z hlavní jámy bylo později vytahováno uhlí i z okolních šachet (například z dolu ČSA)
  • Těžba v dole v posledních letech prudce klesala, v roce 2009 vytěžili z Dolu Darkov přes tři miliony tun uhlí, což byla přibližně celá loňská produkce OKD
  • V lokalitě se při těžbě stalo několik tragických nehod. Například v srpnu 2015 výbuch metanu při ražbě chodby nepřežili tři lidé a další dva horníci utrpěli zranění. Dva polští horníci zahynuli při otřesu v podzemí Dolu Darkov v říjnu 2003, dva horníci zde zahynuli i v červnu 2005 při závalu v hloubce 770 metrů
  • Loni v květnu důl Darkov výrazně zasáhla epidemie koronaviru a byl jedním z lokálních ohnisek nákazy. Důl byl od 25. května mimo provoz. Později se nákaza rozšířila i do dalších dolů OKD a mezi příbuzné horníků a veškerá těžba se v červenci a srpnu na šest týdnů zastavila

Stonava přijde ročně o miliony z kompenzací

Obec Stonava na Karvinsku přijde po ukončení těžby v Dole Darkov řádově o desítky milionů korun, které každoročně dostávala od společnosti OKD jako kompenzaci za důlní činnost. Na tuto situaci se ale obec dopředu připravovala a v posledních letech s předstihem uskutečnila řadu důležitých investic.

Pod Stonavou leží hlavní část důlního pole Dolu Darkov, z nějž v úterý horníci vyvezli symbolický poslední vozík uhlí. Starosta Stonavy a senátor Ondřej Feber (ANO) uvedl, že uzavření dolu má dvě stránky. Přínosem je zlepšení životního prostředí, snížení prašnosti i zklidnění dopravy. „Druhá stránka věci je mnohem smutnější. Hornictví k naší obci patří po téměř dvě staletí. S ukončením těžby na Darkově do našeho rozpočtu už nepoplynou kompenzace v řádu desítek milionů korun ročně,“ uvedl.

Pro obec s více než 1800 obyvateli je to citelný výpadek. „Tyto peníze jsme používali na rozvoj a občanům jsme kompenzovali život na poddolovaném území. S tím jsme počítali a účelně jsme přeinvestovali naši infrastrukturu,“ řekl starosta Stonavy.

Obec podle něj náhrady za těžbu rozdělovala částečně na běžný provoz a na investice, na modernizaci to bylo vždy deset až patnáct milionu korun ročně. „Takto v posledních několika letech proběhla například oprava zbrojnice sboru dobrovolných hasičů nebo modernizace Domu PZKO včetně přilehlého parku. Zvládli jsme generální rekonstrukci komplexu historických budov ZŠ Stonava v části obce Holkovice, školní budovy v části Dolany, postavili jsme novou mateřskou školu a rekonstruovali původní,“ uvedl Feber.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 1 hhodinou

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 1 hhodinou

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
před 4 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 6 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
včera v 06:30

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026
Načítání...