Z Dolu Darkov vyjel poslední vozík černého uhlí. Těžba tam definitivně skončila

Horníci vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu Darkov. Definitivně tím skončila jeho samostatná čtyřicetiletá historie. K 1. březnu společnost OKD propustí téměř třináct set zaměstnanců. Příští týden šachtu převezme státní podnik DIAMO a začne dlouhý proces likvidace. V sobotu bude podobným způsobem definitivně ukončena těžba na dole ČSA.

Pomyslný pohřeb důlního díla byl ještě smutnější než jindy. Na obřad totiž mohla jen hrstka těch, kteří se s Darkovem chtěli naposledy rozloučit. „Vzhledem k epidemické situaci v Česku a přijatým opatřením se této akce účastnil úzký okruh pracovníků, kteří rozloučení s dolem zahájili hornickou hymnou. Následovalo tradiční předání plného vozíku předsedkyni představenstva OKD,“ popsala mluvčí těžařské firmy Naďa Chattová.

Provoz tento týden skončí i v nedalekém Dole ČSA, kde horníci symbolický poslední vozík vyvezou v sobotu. Firma doly postupně zavírá, protože už se tam těžba nevyplatí. V provozu budou od března už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih, které bude společnost OKD dál provozovat jako jeden důl. Podle dřívějších informací by tam měla těžba skončit v příštím roce.

Zaměstnance z utlumovaných dolů postupně přebírá státní podnik DIAMO. Už od 1. ledna převzal od OKD 749 zaměstnanců spolu s utlumovanými doly Lazy, Dukla, Staříč a Frenštát. Nechal si 200 lidí pro útlumové práce a zahlazování následků dolování, ostatní pracovníci z podniku odešli. Nyní z OKD přejde do DIAMA 1770 zaměstnanců, z nichž v podniku zůstane 493.

V průběhu let klesala těžba i počet zaměstnanců

Před třiceti lety v OKD pracovalo více než sto tisíc lidí. Po zavírání neefektivních provozů po roce 1989 měl v polovině 90. let minulého století podnik zhruba už jen polovinu zaměstnanců. Na konci roku 2018 necelých deset tisíc. Od března bude mít firma už jen okolo dvou tisíc osmi set vlastních zaměstnanců a necelou tisícovku dodavatelských pracovníků a v provozu budou už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih.

Podle dřívějších informací by v posledních dolech OKD měla těžba skončit v příštím roce. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Před několika lety firma skončila v úpadku a od roku 2018 je jejím majitelem prostřednictvím své společnosti Prisko stát.

  • Historie těžby v lokalitě Darkov sahá do poloviny 19. století. Tehdy tam začalo hloubení první jámy Dolu Gabriela. V roce 1856 došlo na dole Gabriela k výbuchu. Zemřelo 17 horníků. Následně padl první zákaz kouření v dolech. I přesto docházelo k dalším výbuchům a požárům
  • V revíru byly postupně otevírány další šachty – Austria, Barbora nebo Suchá–Stonava. Spojením těchto šachet vznikl v 50. letech 20. století Velkodůl 1. máj. Později byl přejmenován na Důl Darkov
  • Důl Darkov se postupně měnil na největší a nejvýkonnější středoevropskou šachtu. Horníci tady vytěžili přes čtyři miliony tun uhlí ročně. Z hlavní jámy bylo později vytahováno uhlí i z okolních šachet (například z dolu ČSA)
  • Těžba v dole v posledních letech prudce klesala, v roce 2009 vytěžili z Dolu Darkov přes tři miliony tun uhlí, což byla přibližně celá loňská produkce OKD
  • V lokalitě se při těžbě stalo několik tragických nehod. Například v srpnu 2015 výbuch metanu při ražbě chodby nepřežili tři lidé a další dva horníci utrpěli zranění. Dva polští horníci zahynuli při otřesu v podzemí Dolu Darkov v říjnu 2003, dva horníci zde zahynuli i v červnu 2005 při závalu v hloubce 770 metrů
  • Loni v květnu důl Darkov výrazně zasáhla epidemie koronaviru a byl jedním z lokálních ohnisek nákazy. Důl byl od 25. května mimo provoz. Později se nákaza rozšířila i do dalších dolů OKD a mezi příbuzné horníků a veškerá těžba se v červenci a srpnu na šest týdnů zastavila

Stonava přijde ročně o miliony z kompenzací

Obec Stonava na Karvinsku přijde po ukončení těžby v Dole Darkov řádově o desítky milionů korun, které každoročně dostávala od společnosti OKD jako kompenzaci za důlní činnost. Na tuto situaci se ale obec dopředu připravovala a v posledních letech s předstihem uskutečnila řadu důležitých investic.

Pod Stonavou leží hlavní část důlního pole Dolu Darkov, z nějž v úterý horníci vyvezli symbolický poslední vozík uhlí. Starosta Stonavy a senátor Ondřej Feber (ANO) uvedl, že uzavření dolu má dvě stránky. Přínosem je zlepšení životního prostředí, snížení prašnosti i zklidnění dopravy. „Druhá stránka věci je mnohem smutnější. Hornictví k naší obci patří po téměř dvě staletí. S ukončením těžby na Darkově do našeho rozpočtu už nepoplynou kompenzace v řádu desítek milionů korun ročně,“ uvedl.

Pro obec s více než 1800 obyvateli je to citelný výpadek. „Tyto peníze jsme používali na rozvoj a občanům jsme kompenzovali život na poddolovaném území. S tím jsme počítali a účelně jsme přeinvestovali naši infrastrukturu,“ řekl starosta Stonavy.

Obec podle něj náhrady za těžbu rozdělovala částečně na běžný provoz a na investice, na modernizaci to bylo vždy deset až patnáct milionu korun ročně. „Takto v posledních několika letech proběhla například oprava zbrojnice sboru dobrovolných hasičů nebo modernizace Domu PZKO včetně přilehlého parku. Zvládli jsme generální rekonstrukci komplexu historických budov ZŠ Stonava v části obce Holkovice, školní budovy v části Dolany, postavili jsme novou mateřskou školu a rekonstruovali původní,“ uvedl Feber.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 4 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 20 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 21 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 22 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

Plzeňská zoo slaví sto let. Chystá rozšíření i vysněný pavilon pro slony

Plzeňská zoologická zahrada slaví sto let od svého založení. Druhá nejdéle fungující zoo v Česku drží prvenství v počtu chovaných zvířat i druhů. Jubilejní sezonu doprovodí řada akcí i vydání historické knihy. Zoo plánuje rozšíření areálu a přiblížila se k realizaci dlouho připravovaného pavilonu pro slony indické.
včera v 09:00

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...