Dobřany (Plzeňsko) – Moderní kovové materiály začíná vyrábět nová metalurgická laboratoř v Dobřanech u Plzně. Z šestitisícových Dobřan se tak stává druhé největší centrum výzkumu v celém kraji – hned po krajském městě. V Západočeském materiálově metalurgickém centru pracuje 40 expertů, kteří tvoří evropskou špičku v oblasti materiálových analýz a numerického modelování technologických procesů.
V Dobřanech pracuje 40 lidí, kteří zkoumají termomechanické procesy a vyvíjejí konstrukční oceli a kovové materiály pro konkrétní průmyslové aplikace. První půlrok provozu metalurgického centra bude zkušební. Zaměstnanci si zatím zkusí, jak funguje vybavení experimentální haly o ploše 2 500 metrů čtverečních. Je v ní vakuová tavicí a odlévací pec s kapacitou 300 kilogramů, hydraulický lis o síle 25 tisíc kilonewtonů a na míru vyrobená válcovací stolice.
„Válcovací linka podstatně rozšíří možnosti experimentálního zpracování materiálu. Budou na ní vyvíjeny válcovací technologie se speciálními průběhy teploty a vyráběny experimentální polotovary,“ uvedl výkonný ředitel centra Libor Kraus. Na hydraulickém lisu se vyvíjí například technologie kování titanových kloubních náhrad nebo turbínových lopatek.
Vedle metalurgické laboratoře je v dobřanském areálu firmy Comtes FGT také dvoupatrový objekt laboratoří určených pro metalografické analýzy, počítačové modelování a konstrukční práce. Výzkumné centrum se má navíc dále rozvíjet. Do příštího roku přijme dvacet nových zaměstnanců. Vědecký ředitel Zbyšek Nový chce přilákat především nadané vysokoškoláky a mladé vědce, laboratoře také nabízí praktická cvičení a stáže studentů a doktorandů a témata výzkumných prací.
„Velmi si vážíme, že tady máme takovou společnost, která zvyšuje prestiž města. Jde o největší soukromou investici v historii Dobřan,“ uvedl starosta Marek Sýkora. Doufá, že se ve městě někteří výzkumníci usídlí a časem je budou následovat zaměstnanci dalších firem, které výzkumné centrum do Dobřan přitáhne. Výstavba haly na ploše přes tři tisíce metrů čtverečních začala přesně před rokem. Z celkové ceny čtyři sta milionů korun zaplatila 350 milionů Evropská unie z programu Výzkum a vývoj pro inovace.
