V Brně-Líšni začala venkovní výstava s názvem Národ o sobě. Je putovní, do Brna se přesunula z Prachatic a je součástí projektu Národní kronika Nadace Charty 77, který vznikl ve spolupráci s Národním muzeem. Výstavou chce projekt oslovit co nejširší veřejnost. A upozornit na to, že lze své vzpomínky a příběhy uložit tak, aby se neztratily.
Není malých příběhů, není malých životů, to je hlavní myšlenka Národní kroniky. Projekt Nadace Charty 77 chce inspirovat k psaní vzpomínek. Přispěla i líšeňská rodačka Marie Waltrová. Vzpomíná na to, jak šla poprvé do školy. V den, kdy začala druhá světová válka. „Sice to bylo první září 1939, což byl tragický den, ale my jsme to nevnímali,“ vzpomíná.
Líšeňské sestry Boromejky, které měly ve třídě někdy až čtyřicet žáků, vedly podle ní školu pevnou rukou, ale o děti se staraly. Během války jim vařily v chladných měsících polévku, protože v budově byla zima. „Já jsem měla pětku z němčiny, manžel šest, protože za války bylo šestistupňové hodnocení. My jsme považovali za čest neučit se německy,“ pokračovala Marie Walterová ve vzpomínkách.
Vzpomíná i na přelety spojeneckých letadel. Vzpomínky na válečná školní léta i na pobyt v nemocnici, který absolvovala, nezapadnou. Společně s ostatními jsou uchované v Národní kronice. A tváře pamětníků teď vystupují z anonymity na veřejné výstavě v Líšeňské Jírově ulici.
Líšeň je poslední zastávkou putovní výstavy. Prolistovat Národní kroniku a pročíst příběhy lidí může každý na internetu. Kdokoli také může přispívat, nejen senioři, ale také studenti. Na webovém portálu Národní kronika se sešly už tisíce příběhů. Listovat různými vzpomínkami lze podle témat, autora, kraje nebo období.
Patronem Národní kroniky je historik a spisovatel Zdeněk Mahler. Do projektu se zapojil režisér a herec Jan Kačer, herečka Iva Janžurová, houslista Pavel Šporcl nebo spisovatelka a kurátorka Kateřina Tučková.
