Vysvobozen: Drahého robota vytáhl ze spárů Hranické propasti policejní stroj. Po devíti měsících

Robot, který se zasloužil o zaznamenání světového rekordu při měření hloubky Hranické propasti, byl od loňského září uvězněn v jejích útrobách. V pondělí večer ho z hloubky 197 metrů vytáhl policejní stroj o 137 metrů výše. V úterý dopoledne ho pak potápěči dostali nad hladinu.

„Už podle pondělního videa vypadal robot nepoškozený,“ uvedl speleolog Martin Prachař, podle něhož komplikovala vytažení robota velmi nízká viditelnost. „Po zapnutí motorů klesá k nule,“ podotkl.

„V jednu chvíli to dokonce vypadalo, že tam roboti zůstanou oba dva,“ poznamenal. Potápěči se na použití nového robota domluvili s policejním odborem speciálních potápěčských činností a výcviku, řekl předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba.

Dálkově řízený robot zůstal v propasti od loňského výzkumu česko-polské expedice, která s jeho pomocí spustila sondu až do hloubky 404 metrů.

Pomohl až robot s rukou

Policisté využili při záchranné akci podvodního robota s rukou, která stroj speleologů zachytila a vynesla. Policejní speciál má technickou hloubku ponoru až 600 metrů a vysvobodil robota speleologů v hodnotě tří milionů korun z míst, kde jsou v propasti napadané klády. Robotovi, jehož tvůrcem je Polák Bartlomiej Grynda, se tam zamotalo komunikační lano. 

Speleologové doufají, že zařízení dlouhý pobyt v tamních vodách příliš neublížil. „Je tam tři čtvrtě roku, je vyroben z hliníkových komponentů, které se mohou rozkládat. Věřím však tomu, že bude i nadále fungovat,“ doplnil Guba.

Jeskyňáři chtěli robota vytáhnout bez toho, že by museli stříhat jeho optický kabel, po němž vysílal data. „Pokud bychom ho ustřihli, jedna část robota by se zatopila vodou,“ dodal speleolog Prachař.

Poslechněte si, co o náročné operaci předcházející vytažení robota řekl speleolog Martin Prachař:

Tvůrce robota, který byl využit během projektu The National Geographic, již vyvíjí jeho následovníka. „Celý výzkum už je nyní jenom o technice, tyto hloubky pod 400 metrů a v jeskynním prostoru jsou pro člověka velice náročné, nastat mohou i krizové situace,“ dodal Guba.

Česko-polská expedice zapsala Hranickou propast na seznam jako nejhlubší zatopenou jeskyni na světě loni 27. září. Sonda s pomocí robota přitom nedosáhla dna, zastavil ji konec vodicího kabelu. Dosavadní rekord držela italská propast Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou 392 metrů. V průzkumu propasti, kterou odborníci systematicky zkoumají od 60. let minulého století, hodlají hraničtí speleologové pokračovat. Navázat na ně chtějí už v září, kdy by chtěli překonat metu 500 metrů.

Dno možná až v hloubce tisíc metrů

Podle geologů má propast dno možná až v hloubce 700 až 1000 metrů. Usuzují tak podle chemického složení a teploty vody, která se od hladiny po hloubku asi padesáti metrů pohybuje v rozmezí 16 až 19 stupňů. Viditelnost vody je velmi proměnlivá, někdy je vidět jen na jeden metr, jindy až padesát.

Voda je minerální, obsahuje oxid uhličitý. Hranický kras je unikátní v tom, že na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikl leptáním vod prosakujících z povrchu, ale výrony termálních pramenů z hlubin.

V Hranicích nyní rozvíjejí plány, jak nejhlubší zatopenou propast na světě turisticky využít. Uvažují zde například o skleněné lávce přes propast, nových vyhlídkových trasách nebo informačním centru.

Nahrávám video
Hranická propast by se mohla dočkat zvelebení svého okolí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 4 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 6 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 17 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...