Devět mimořádně nadaných středoškolských studentů obdrželo cenu v soutěži České hlavičky. Získávají ji třináctým rokem za mimořádnou vědeckou práci. Mnozí z nich ještě před složením maturity spolupracují se špičkovými vědci a řada laureátů po ukončení střední školy pokračuje ve vědeckém výzkumu.
Porotu soutěže České hlavičky tvoří přední čeští vědci a akademičtí pracovníci, například astrofyzik Jiří Grygar, ředitel Ústavu analytické chemie Akademie věd František Foret nebo ekonomka Stanislava Hronová, kteří vybrali vítěze z řad středoškolských studentů v sedmi kategoriích.
Cenu Futura, která se uděluje za zlepšovací návrhy a vynálezy či inovace, získal Jakub Dokulil z Brna. Dokázal vylepšit koherencí řízený holografický mikroskop, který umožňuje pozorovat biologické děje trvající i několik hodin. „Vlivem okolního prostředí dochází k rozostření pozorovaného vzorku. Navrhl jsem řešení, jak zjistit, že se vzorek odchýlí z roviny zaostření a zároveň ho vrátí do požadované polohy,“ popsal svůj projekt Dokulil.
Cenu Ingenium dostal Jakub Dvořák z Prahy za to, že sestrojil a vypustil do stratosféry sondu. Vybavil ji vlastními přístroji, které měřily teplotu, výšku a radiaci, a také měla kameru pro záznam videa. Všechny přístroje pečlivě testoval na Zemi, zda jsou schopné fungovat ve výšce třicet pět kilometrů. Výsledky, které znázornil v grafech a porovnal s profesionálně naměřenými údaji, by mohly pomoci například vyučujícím fyziky. Práce obsahuje i fotografie pořízené ze sondy.
Tibor Malinský z Hradce Králové získal cenu Genus za přírodní vědy. Jeho projekt se zabýval tvorbou látek, které se používají jako značky pro DNA sondy. Výsledné poznatky mohou dopomoci k designu nových DNA sond a jeho práce může vést k dalšímu rozvoji bioanalytických metod využívaných k analýze DNA.
Výzkum proteinu, který způsobuje rakovinu prsu a vaječníku
Jediná letos oceněná dívka Nikola Svobodová z Pelhřimova získala cenu Sanitas za výzkum proteinu, který způsobuje rakovinu prsu a vaječníku. „Cílem mé práce bylo zjistit mechanismus, jakým se DNA opravné proteiny podílejí na vzniku a dalším rozvoji nádoru,“ vysvětlila Svobodová.
V laboratoři, kde Nikola Svobodová tvořila svoji práci, začínala před léty i jiná laureátka České hlavičky, a to Karina Movsesjan. I ta se věnovala proteinu RAD51 a stala se pak také vítězkou evropské soutěže nejlepších vědeckých prací mladých talentů. Podle odborníků, kteří se seznámili s prací Svobodové, představuje pro vědu stejnou naději, jako její předchůdkyně.
Cenu Universum získali dva studenti. Matěj Doležálek z Humpolce se zabýval matematickou teorií čísel a kvadratickými formami. Vojtěch Dienstbier z Olomouce, kterého od dětství baví astronomie, objevil a popsal novou pulsující hvězdu. Její charakteristiky popsal pomocí tří základních astronomických metod – fotometrie, spektroskopie a astrometrie. Nové hvězda nikdy nezapadá pod obzor a umožňuje tak celoroční sledování.
Český pohled na anglického básníka Tennysona
Ve společenských vědách, v nichž se uděluje cena Merkur, uspěl Jan Rus z Trutnova. Zabýval se vnímáním britského básníka 19. století Alfreda Tennysona v českém prostředí. Ve své době byl v Čechách čteným autorem, překládal ho Jaroslav Vrchlický a Josef Václav Sládek, dnes ho u nás už téměř nikdo nezná.
Poslední mimořádnou cenu Veolia za ochranu životního prostředí získali Jakub Vácha ze Soběslavi a Šimon Zeman z Prahy za výzkum bezobratlých živočichů v ekosystému pískoven. Prováděli výzkum na pěti různých lokalitách. Chlapci následně vytvořili seznam druhů živočichů a také návrhy na opatření a doporučení, jak postupovat při rekultivaci a sanaci pískovny, návrh Edukačního biocentra a brožuru o geologii.
S laureáty pořádající společnost dál spolupracuje, pomáhá jim shánět granty, místa ve vědeckých kolektivech nebo realizátory projektů. Mnozí laureáti tak po ukončení střední školy skutečně pokračují ve vědeckém výzkumu. Podle ředitele společnosti Česká hlava Václava Marka jde o studenty, jejichž finanční podpora se bohatě vyplatí všem.
