Karina Movsesjan: Devatenáctiletá česká studentka je na stopě stárnutí

Nahrávám video

Chtěla by umět prodloužit lidský život. Vyhrála dvě světově nejproslulejší soutěže pro mladé vědce. Zkoumá protein, který by mohl odhalit rozdíl mezi normální a nádorovou buňkou. A je jí devatenáct let.

Narodila se sice v Kyrgyzstánu, ale z té doby si nic nepamatuje – do České republiky se její rodiče přistěhovali, když jí byly dva roky, v Karlových Varech si otevřeli restauraci a penzion. Už na základní škole se rozhodla věnovat vědě a hned na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech si našla vědeckou specializaci.

RAD51 je protein, který dokáže bezchybně opravovat DNA – a současně je to hlavní vědecké téma Kariny Movsesjan. Díky jeho výzkumu vstoupila do světové vědy a sbírá ocenění po celém světě.

  • 6/2016 vyhrála krajské a celostátní kolo Středoškolské odborné činnosti pro mladé vědce v oboru biologie.
    11/2016 titul Česká hlavička, laureátka ceny SANITAS obor: Život a zdraví člověka
    12/2016 cena Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského
    4/2017 cena Učené společnosti ČR v kategorii středoškolský student
    4/2017 vítězka Expo Science AMAVET 2017
    5/2017 vyhrála dvě první místa na mezinárodní soutěži Intel ISEF 2017 v Los Angeles
    Kategorie: First Award a Best of Category Award a zvláštní ocenění Dudley R. Herschbach SIYSS – účast na Seaborgově semináři ve Stockholmu, který se koná každoročně u příležitosti udílení Nobelových cen
    26. 9. 2017 hlavní vítězka 29. ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce (European Union Contest for Young Scientists – EUCYS

Že se chce věnovat molekulární biologii a biochemii, pochopila už na základní škole, konkrétně v deváté třídě.

„Zpočátku mě zajímaly obecně přírodní vědy, poté jsme přemýšlela o tom, co nám jednotlivé obory můžou dát, to se přiznám, když jsem viděla zeleně fluoreskující opici anebo myš s uchem na zádech, tak mi došlo co všechno bychom mohli dělat – pokud bychom porozuměli všem těm biologickým procesům a jak bychom mohli všechny tyto poznatky využít pro zkvalitnění lidského života, tak to pro mě bylo naprosto jasné, že bych se nemohla věnovat ničemu jinému,“ uvedla.

Můžeme stárnout pomaleji

Jejím hlavím cílem je poznání stárnutí – nechce, aby člověk neumíral, ale to, aby člověk žil delší dobu zdravý a bez nemocí typických pro stáří.

„Já tady nevidím tak velký etický problém. Určitě by se změnil zdravotní systém a všechno by se posunulo, lidé by žili déle, měli by delší čas na založení rodiny a měli by delší a kvalitnější život,“ popisuje, jak by mohl vypadat svět, kdyby její práce uspěla. Zajímavé totiž je, že zatímco u modelových organismů, které se používají v laboratořích (jako jsou třeba hlístice) se daří prodlužovat život až desetinásobně, u lidí se to zatím nedaří. A právě to by chtěla změnit.

Její práce tento potenciál opravdu má, sama ho popsala takto: „Pokud bychom pochopili, jak ty jednotlivé mechanismy fungují a jak ty mechanismy ovlivňují ten protein, potom bychom mohli cíleně vybrat léčby, které cílí na ten defekt, který ty mutace způsobuje a který vlastně není normálně v buňkách. Mohli bychom rozlišit, které terapie by byly účinné a které ne.“

Kariéra v Brně

Tomuto základnímu výzkumu se věnuje v Brně, u docenta Lumíra Krejčího z Laboratoře rekombinace a DNA opravy na Masarykově univerzitě . Sama si ho vybrala, oslovila ho pomocí Skypu a on talentované středoškolačce nabídl, aby u něj pracovala.

Docent Krejčí o své talentované studentce říká: „Kariérně je nesmírně talentovaná, jednak má v hlavě srovnáno, čeho chce dosáhnout, už v tak raném věku. Je nesmírně inteligentní. Je schopna se orientovat v problematice, a to na světové úrovni. Je schopna ty věci v laboratoři manuálně vytvořit, a to v nesmírně velké kvalitě, takže nemyslím si, že přeskakuje jenom vrstevníky a nebojím se říct, že je schopna přeskočit generaci. Ta práce, za kterou získala ocenění je jenom zlomek, co Karin byla schopna vyprodukovat. V současné době pracuje na třech projektech, které jsou provázané, a tím nosným tématem je pochopení mechanismu, jak mutace jednoho z klíčových proteinů, který se podílí na stavbě genomu, vede ke vzniku celé řady nádorových onemocnění.“

Přestože má Karina Movsesjan velké množství nabídek ze zahraničí, v Brně je naprosto spokojená a tamní laboratoř jí plně vyhovuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne, a to na stanici Rýmařov, kde naměřili 30,3 stupně Celsia, což je o desetinu víc než dosavadní nejvyšší hodnota z roku 1965. Ještě před polednem naměřili další na stanici Luká a vyrovnání loňského rekordu 30,5 stupně Celsia v Protivanově. K 18:00 padly rekordy na desítkách stanic po celé republice.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 6 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 6 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 7 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 8 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 11 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
včera v 16:21

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
včera v 13:44
Načítání...