Karina Movsesjan: Devatenáctiletá česká studentka je na stopě stárnutí

Nahrávám video
Karina Movsesjan ve Vědeckém interview
Zdroj: ČT24

Chtěla by umět prodloužit lidský život. Vyhrála dvě světově nejproslulejší soutěže pro mladé vědce. Zkoumá protein, který by mohl odhalit rozdíl mezi normální a nádorovou buňkou. A je jí devatenáct let.

Narodila se sice v Kyrgyzstánu, ale z té doby si nic nepamatuje – do České republiky se její rodiče přistěhovali, když jí byly dva roky, v Karlových Varech si otevřeli restauraci a penzion. Už na základní škole se rozhodla věnovat vědě a hned na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech si našla vědeckou specializaci.

RAD51 je protein, který dokáže bezchybně opravovat DNA – a současně je to hlavní vědecké téma Kariny Movsesjan. Díky jeho výzkumu vstoupila do světové vědy a sbírá ocenění po celém světě.

  • 6/2016 vyhrála krajské a celostátní kolo Středoškolské odborné činnosti pro mladé vědce v oboru biologie.
    11/2016 titul Česká hlavička, laureátka ceny SANITAS obor: Život a zdraví člověka
    12/2016 cena Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského
    4/2017 cena Učené společnosti ČR v kategorii středoškolský student
    4/2017 vítězka Expo Science AMAVET 2017
    5/2017 vyhrála dvě první místa na mezinárodní soutěži Intel ISEF 2017 v Los Angeles
    Kategorie: First Award a Best of Category Award a zvláštní ocenění Dudley R. Herschbach SIYSS – účast na Seaborgově semináři ve Stockholmu, který se koná každoročně u příležitosti udílení Nobelových cen
    26. 9. 2017 hlavní vítězka 29. ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce (European Union Contest for Young Scientists – EUCYS

Že se chce věnovat molekulární biologii a biochemii, pochopila už na základní škole, konkrétně v deváté třídě.

„Zpočátku mě zajímaly obecně přírodní vědy, poté jsme přemýšlela o tom, co nám jednotlivé obory můžou dát, to se přiznám, když jsem viděla zeleně fluoreskující opici anebo myš s uchem na zádech, tak mi došlo co všechno bychom mohli dělat – pokud bychom porozuměli všem těm biologickým procesům a jak bychom mohli všechny tyto poznatky využít pro zkvalitnění lidského života, tak to pro mě bylo naprosto jasné, že bych se nemohla věnovat ničemu jinému,“ uvedla.

Můžeme stárnout pomaleji

Jejím hlavím cílem je poznání stárnutí – nechce, aby člověk neumíral, ale to, aby člověk žil delší dobu zdravý a bez nemocí typických pro stáří.

„Já tady nevidím tak velký etický problém. Určitě by se změnil zdravotní systém a všechno by se posunulo, lidé by žili déle, měli by delší čas na založení rodiny a měli by delší a kvalitnější život,“ popisuje, jak by mohl vypadat svět, kdyby její práce uspěla. Zajímavé totiž je, že zatímco u modelových organismů, které se používají v laboratořích (jako jsou třeba hlístice) se daří prodlužovat život až desetinásobně, u lidí se to zatím nedaří. A právě to by chtěla změnit.

Její práce tento potenciál opravdu má, sama ho popsala takto: „Pokud bychom pochopili, jak ty jednotlivé mechanismy fungují a jak ty mechanismy ovlivňují ten protein, potom bychom mohli cíleně vybrat léčby, které cílí na ten defekt, který ty mutace způsobuje a který vlastně není normálně v buňkách. Mohli bychom rozlišit, které terapie by byly účinné a které ne.“

Kariéra v Brně

Tomuto základnímu výzkumu se věnuje v Brně, u docenta Lumíra Krejčího z Laboratoře rekombinace a DNA opravy na Masarykově univerzitě . Sama si ho vybrala, oslovila ho pomocí Skypu a on talentované středoškolačce nabídl, aby u něj pracovala.

Docent Krejčí o své talentované studentce říká: „Kariérně je nesmírně talentovaná, jednak má v hlavě srovnáno, čeho chce dosáhnout, už v tak raném věku. Je nesmírně inteligentní. Je schopna se orientovat v problematice, a to na světové úrovni. Je schopna ty věci v laboratoři manuálně vytvořit, a to v nesmírně velké kvalitě, takže nemyslím si, že přeskakuje jenom vrstevníky a nebojím se říct, že je schopna přeskočit generaci. Ta práce, za kterou získala ocenění je jenom zlomek, co Karin byla schopna vyprodukovat. V současné době pracuje na třech projektech, které jsou provázané, a tím nosným tématem je pochopení mechanismu, jak mutace jednoho z klíčových proteinů, který se podílí na stavbě genomu, vede ke vzniku celé řady nádorových onemocnění.“

Přestože má Karina Movsesjan velké množství nabídek ze zahraničí, v Brně je naprosto spokojená a tamní laboratoř jí plně vyhovuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 1 hhodinou

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 21 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...