Chtěla by umět prodloužit lidský život. Vyhrála dvě světově nejproslulejší soutěže pro mladé vědce. Zkoumá protein, který by mohl odhalit rozdíl mezi normální a nádorovou buňkou. A je jí devatenáct let.
Karina Movsesjan: Devatenáctiletá česká studentka je na stopě stárnutí
27 minut
Karina Movsesjan ve Vědeckém interview
Narodila se sice v Kyrgyzstánu, ale z té doby si nic nepamatuje – do České republiky se její rodiče přistěhovali, když jí byly dva roky, v Karlových Varech si otevřeli restauraci a penzion. Už na základní škole se rozhodla věnovat vědě a hned na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech si našla vědeckou specializaci.
RAD51 je protein, který dokáže bezchybně opravovat DNA – a současně je to hlavní vědecké téma Kariny Movsesjan. Díky jeho výzkumu vstoupila do světové vědy a sbírá ocenění po celém světě.
- 6/2016 vyhrála krajské a celostátní kolo Středoškolské odborné činnosti pro mladé vědce v oboru biologie.
11/2016 titul Česká hlavička, laureátka ceny SANITAS obor: Život a zdraví člověka
12/2016 cena Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského
4/2017 cena Učené společnosti ČR v kategorii středoškolský student
4/2017 vítězka Expo Science AMAVET 2017
5/2017 vyhrála dvě první místa na mezinárodní soutěži Intel ISEF 2017 v Los Angeles
Kategorie: First Award a Best of Category Award a zvláštní ocenění Dudley R. Herschbach SIYSS – účast na Seaborgově semináři ve Stockholmu, který se koná každoročně u příležitosti udílení Nobelových cen
26. 9. 2017 hlavní vítězka 29. ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce (European Union Contest for Young Scientists – EUCYS
Že se chce věnovat molekulární biologii a biochemii, pochopila už na základní škole, konkrétně v deváté třídě.
„Zpočátku mě zajímaly obecně přírodní vědy, poté jsme přemýšlela o tom, co nám jednotlivé obory můžou dát, to se přiznám, když jsem viděla zeleně fluoreskující opici anebo myš s uchem na zádech, tak mi došlo co všechno bychom mohli dělat – pokud bychom porozuměli všem těm biologickým procesům a jak bychom mohli všechny tyto poznatky využít pro zkvalitnění lidského života, tak to pro mě bylo naprosto jasné, že bych se nemohla věnovat ničemu jinému,“ uvedla.
Můžeme stárnout pomaleji
Jejím hlavím cílem je poznání stárnutí – nechce, aby člověk neumíral, ale to, aby člověk žil delší dobu zdravý a bez nemocí typických pro stáří.
„Já tady nevidím tak velký etický problém. Určitě by se změnil zdravotní systém a všechno by se posunulo, lidé by žili déle, měli by delší čas na založení rodiny a měli by delší a kvalitnější život,“ popisuje, jak by mohl vypadat svět, kdyby její práce uspěla. Zajímavé totiž je, že zatímco u modelových organismů, které se používají v laboratořích (jako jsou třeba hlístice) se daří prodlužovat život až desetinásobně, u lidí se to zatím nedaří. A právě to by chtěla změnit.
Její práce tento potenciál opravdu má, sama ho popsala takto: „Pokud bychom pochopili, jak ty jednotlivé mechanismy fungují a jak ty mechanismy ovlivňují ten protein, potom bychom mohli cíleně vybrat léčby, které cílí na ten defekt, který ty mutace způsobuje a který vlastně není normálně v buňkách. Mohli bychom rozlišit, které terapie by byly účinné a které ne.“
Kariéra v Brně
Tomuto základnímu výzkumu se věnuje v Brně, u docenta Lumíra Krejčího z Laboratoře rekombinace a DNA opravy na Masarykově univerzitě . Sama si ho vybrala, oslovila ho pomocí Skypu a on talentované středoškolačce nabídl, aby u něj pracovala.
Docent Krejčí o své talentované studentce říká: „Kariérně je nesmírně talentovaná, jednak má v hlavě srovnáno, čeho chce dosáhnout, už v tak raném věku. Je nesmírně inteligentní. Je schopna se orientovat v problematice, a to na světové úrovni. Je schopna ty věci v laboratoři manuálně vytvořit, a to v nesmírně velké kvalitě, takže nemyslím si, že přeskakuje jenom vrstevníky a nebojím se říct, že je schopna přeskočit generaci. Ta práce, za kterou získala ocenění je jenom zlomek, co Karin byla schopna vyprodukovat. V současné době pracuje na třech projektech, které jsou provázané, a tím nosným tématem je pochopení mechanismu, jak mutace jednoho z klíčových proteinů, který se podílí na stavbě genomu, vede ke vzniku celé řady nádorových onemocnění.“
Přestože má Karina Movsesjan velké množství nabídek ze zahraničí, v Brně je naprosto spokojená a tamní laboratoř jí plně vyhovuje.
