Jihomoravský kraj rozlohou i počtem obyvatel čtvrtý největší v republice. Počet lidí, kteří v kraji vína žijí, se už 13 let zvyšuje. Na konci roku 2015 přesáhl jeden milion sto sedmdesát pět tisíc. Podle průzkumu České televize si obyvatelé stěžují na dvě věci. Nedostatek středních škol a na to, že o činnosti svých volených zástupců nemají dostatek informací. Problémům kraje se budou od 20:00 v předvolební debatě České televize věnovat lídři osmi nejsilnějších stran usilujících o křesla v zastupitelstvu.
V Jihomoravském kraji je 128 středních škol, ve kterých studuje téměř 18 tisíc studentů. Letos podle Krajského úřadu žáci podali v prvním kole víc než 23 tisíc přihlášek ke studiu. Největší zájem je o gymnázia, obchodní akademie a zdravotnické obory s maturitou.
- ANO: Bohumil Šimek
- ČSSD: Michal Hašek
- KDU-ČSL: Roman Celý
- KSČM: Ivo Pojezný
- ODS: Jiří Crha
- TOP 09 + Žít Brno: Jan Vitula
- Zelení + Piráti: Jiří Hlavenka
- STAN + SOM: Martin Maleček
Například v Tišnově se do prvního ročníku osmiletého gymnázia hlásilo 89 zájemců, přijmout jich škola mohla třicet. Na čtyřleté studium šedesát ze 110. „Zájem je větší než kapacita a dá se říct, že každoročně narůstá,“ říká ředitel Gymnázia Tišnov Karel Švábenský.
Gymnázia jsou přeplněná, zájem o učební obory je menší
V učebních oborech, jako je třeba cukrář, kadeřník nebo obráběč kovů, naopak uspokojí všechny uchazeče. A někde kapacitu ani nenaplní. V kraji v posledních deseti letech řada odborných škol zanikla nebo se sloučila. „Počet oborů a škol se snížil o dvacet tři, právě proto, že poklesl počet studentů,“ vysvětluje Karel Adam z Českého statistického úřadu v Brně.
Na odborné škole a učilišti ve Vyškově se proto třeba snaží nové studenty přilákat na moderní stroje a zdá se, že úspěšně. „Studentů se přihlásilo víc, letos čtyři sta,“ říká ředitel SOŠ a SOU Vyškov Petr Hájek.
Jihomoravané chtějí víc informací
Kraj řídí z jihomoravské metropole pětašedesátičlenné zastupitelstvo. Schází se šestkrát za rok. Jeho jednání je ze zákona veřejné, zápisy i další aktuality jsou dostupné na webu.
Obyvatelé ale mají podle výsledků průzkumu pro Českou televizi pocit, že o činnosti svých volených zástupců nemají dostatek informací. Přitom ročně kraj vydá na propagaci stovky tisíc korun.
Schvalování rozpočtu, rozdělování dotací nebo rozhodování o stavbách a opravách mohou obyvatelé sledovat z galerie sálu zastupitelstva. V průměru se přijde podívat deset lidí. Svého práva přihlásit se do rozpravy ale využije jen jeden za dvě zasedání.
Online se projednávání a hlasování nepřenáší. Na internetu se ale obyvatelé mohou podívat například na rozpočet. Přes jednoduché rozhraní se dá prokliknout k jednotlivým položkám. Hned je vidět, za co a kolik kraj utrácí a kde naopak peníze získává. Z domova mohou také obyvatelé nahlédnout do smluv uzavíraných krajem. V registru jsou ale zveřejněné jen ty ze zákona povinné.
Webové stránky kraje lidem nestačí
Prostřednictvím své vlastní televize, rádia nebo novin kraj o své práci obyvatele neinformuje. Jediné médium, které zasílal do všech domácností, Listy jižní Moravy, zrušil v roce 2012.
„Neviděli jsme v tom ten velký efekt. Pořádáme tiskové konference, vydáváme tiskové zprávy, máme webové stránky,“ vysvětluje mluvčí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Eliška Windová.
Právě přehlednost webových stránek je terčem kritiky. „Jsou naprosto nepřehledné, těch informaci je tam strašně moc, jsou pomíchané napříč všemi cílovými skupinami,“ kritizuje portál Jihomoravského kraje specialista na webové stránky Jan Řezáč.
S propagací kraje byla spojená i nedávná aféra kolem falešné mluvčí. Ukázalo se, že se za ní skrývala kontroverzní lobbistka Jana Mrencová. Krajský úřad jí platil desítky tisíc korun.
O varovné SMS nebyl zájem
V posledních čtyřech letech musel hejtman Jihomoravského kraje několikrát vyhlašovat stav nebezpečí. Například při požáru lesa u Bzence v roce 2012, sesuvech půdy v Bulharech, Strachotíně a Dolních Věstonicích před dvěma lety, nebo když v letos v rodinném domku v Nedvědici našli hasiči deset tun nebezpečných chemikálií. Krajský úřad se pro takové situace pokusil zavést systém varovných sms, pro malý zájem obyvatel ho ale po krátkém čase zrušil.
- Dosavadní zastupitelstvo – od voleb v roce 2012:
- ČSSD - 23 křesel ( 35,38%)
KSČM - 16 křesel (24,62%)
KDU-ČSL - 14 křesel (21,54%)
ODS - 7 křesel (10,77%)
TOP 09 a Starostové pro Jihomoravský kraj - 5 křesel (7,69%) - Utvořená koalice v dosavadním zastupitelstvu: Po volbách v roce 2012 ovládla Jihomoravský kraj staronová koalice ČSSD a KDU-ČSL. V 65 členném zastupitelstvu má 37 křesel
- Současný hejtman: Michal Hašek (ČSSD)
- Kompletní výsledky voleb z roku 2012 nabízí web ČSÚ
- V Jihomoravském kraji letos do krajských voleb kandiduje celkem 21 stran, sdružení a hnutí. Přehled všech kandidátů i kandidujících subjektů najdete na webu ČSÚ
Problémy i perspektivy kraje budou hlavním tématem večerní předvolební debaty. Pozvánku do studia dostali lídři osmi stran a hnutí, které podle průzkumů mají největší šanci dostat se do zastupitelstva.
Hosté jsou zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Výzkum se konal od 8. srpna do 3. září vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji.
Česká televize v průběhu čtrnácti dní představuje ve všech krajích strany, hnutí a jejich lídry, kteří kandidují ve volbách do krajských zastupitelstev. Sérii diskusí završí v předvečer voleb superdebata. K urnám lidé půjdou v pátek a v sobotu 7. a 8. října.
- 15. 9., 20:00, ČT24: Karlovarský kraj
- 16. 9., 20:00, ČT24: Liberecký kraj
- 19. 9., 20:00, ČT24: Kraj Vysočina
- 20. 9., 20:00, ČT24: Pardubický kraj
- 21. 9., 20:00, ČT24: Královéhradecký kraj
- 22. 9., 20:00, ČT24: Plzeňský kraj
- 23. 9., 20:00, ČT24: Zlínský kraj
- 26. 9., 20:00, ČT24: Olomoucký kraj
- 27. 9., 20:00, ČT24: Jihočeský kraj
- 29. 9., 20:00, ČT24: Ústecký kraj
- 30. 9., 20:00, ČT24: Jihomoravský kraj
- 3. 10., 20:00, ČT24: Moravskoslezský kraj
- 4. 10., 20:00, ČT24: Středočeský kraj
- 6. 10., 20:00, ČT1 i ČT24: Superdebata
