V rámci asanace ostravské lokality Aglomerace se po půl sedmé ráno poroučel k zemi cihlový komín Strakáč, jedna z vertikálních dominant Dolních Vítkovic. Jeho demolici už koncem července schválil Český báňský úřad, a to i proti vůli občanských aktivistů, kteří chtěli cihlový objekt zachovat.
Komín s červenobílou šachovnicí padl k zemi během několika vteřin. „Odstřel se měl původně konat v šest hodin, nakonec se ale 101 metrů vysoký komín poroučel k zemi až v 6:33. Policie před odstřelem zastavila dopravu, jak v Místecké, tak v Rudné ulici,“ popsal redaktor ČT Tomáš Indrei.
Použito bylo 100 kilogramů výbušniny, která byla rozmístěna do 120 vývrtů. „Nebyl to úplně rutinní odstřel, protože to byl mohutný komín. Tloušťka stěny byla dva metry, průměr v patě komínu byl asi 13 metrů. Příprava probíhala tři dny, tedy vlastní práce. Navrtání trvalo dva dny, vrtaly se 150 centimetrů dlouhé vývrty. Dopadlo to líp, než jsem čekal,“ řekl po demolici střelmistr Petr Šobíšek.
Cihlový komín stál v průmyslovém areálu, kde se za socialismu spékala sovětská železná ruda s dalšími přísadami, aby mohla jít do vysokých pecí. Ty vyhasly koncem devadesátých let, komín z roku 1961 byl vyřazen z provozu a od té doby chátral.
K odstřelu cihlového objektu bylo potřeba zhruba 120 kilogramů výbušnin rozmístěných do 160 vrtů a pyrotechnici se na jeho demolici připravovali řadu dní. „Budeme k němu muset přistupovat s patřičnou pokorou, aby opravdu spadl,“ avizoval ještě před pádem objektu střelmistr Zdeněk Sobíšek.
Aktivisté chtějí postavit repliku
Proti bourání Strakáče neúspěšně protestoval místní spolek Svatý Václav, který se snažil pro komín získat památkovou ochranu. Argumentoval tím, že Strakáč představuje stavbu významnou v celostátním měřítku, navíc celé dekády představuje jednu z městotvorných dominant Ostravy.
„Stále nevidím důvod k tomu, že se komín zboural. Ostrava přišla o jeden ze svých tří vykřičníků v logu, tak bych to přirovnal, přišla o významnou památku, která nemá obdoby. Podle nás by se mělo řešit, že se přímo na tom místě postaví do 30 let věrohodná replika,“ řekl krátce po odstřelu předseda spolku Dominik Raška.
Podle firmy Vítkovice, která areál Aglomerace vlastní, byl komín kontaminovaný olovem, arzenem, polychlorovanými bifenyly a dalšími karcinogenními látkami a pro obyvatele Ostravy představoval riziko.
Na odstranění komína se podle mluvčí společnost Vítkovice Evy Kijonkové čekalo 16 let. První rozhodnutí o odstranění škodlivin v bývalé aglomeraci totiž Česká inspekce životního prostředí vydala už v roce 2003.
„Omlouváme se všem Ostravanům, že na likvidaci škodlivin v komíně museli čekat tak dlouho, ale byli jsme vázaní vypsáním státního tendru na sanaci starých zátěží a v poslední době nás významně blokovaly nesmyslné obstrukce aktivistů,“ řekl v sobotu generální ředitel a předseda představenstva Vítkovic Rodan Broskevič.
Podle předsedy dozorčí rady Vítkovic Jana Světlíka bylo přitom už v roce 1998 rozhodnuto, že aglomerace se památkově chránit nebude. „Bylo to pět roků před tím, než jsme vůbec koupili Vítkovice. Jsme rádi, že symbol té černé a špinavé Ostravy je pryč,“ uvedl Světlík.
Jih Dolní oblasti bez památkové hodnoty
Zničení komína je součástí zevrubné sanace, kterou prochází vítkovická lokalita Aglomerace od loňska. Většina z celkových dvaačtyřiceti objektů v industriálním komplexu už zmizela, aby uvolnila místo pro lehký průmysl. V lokalitě také bude vysázeno na 4400 stromů.
Na rozdíl od známější severní části Dolní oblasti, která patří k nejnavštěvovanějším areálům v zemi a kde jsou například vysoké pece s věží Bolt Tower, světy techniky nebo aula Gong, neměly podle expertů objekty v jižní části žádnou památkovou hodnotu.
Náklady na sanaci přijdou bez DPH na více než 125 milionů korun a platí je ministerstvo financí, protože jde o likvidaci starých ekologických zátěží. Původně se náklady odhadovaly na 750 milionů korun.
