Vědci zrekonstruovali tvář šamanky z doby lovců mamutů

Podívat se do očí ženě, která žila před téměř třiceti tisíci lety, umožní svým návštěvníkům Moravské zemské muzeum. Obličej šamanky z Dolních Věstonic zrekonstruovala podle nalezené lebky antropoložka Eva Vaníčková spolu se sochařem Ondřejem Bílkem. Je to už jejich třetí projekt.

Od pátku mohou návštěvníci brněnského pavilonu Anthropos pohlédnout do tváře takzvané šamanky z Dolních Věstonic. Žila v době lovců mamutů, tedy asi před 30 000 lety. Na pravděpodobné podobě ženy pracovala Eva Vaníčková se sochařem Ondřejem Bílkem.

„Samotné rekonstrukci předcházelo dlouhodobé studium lebky, nejenom rozměrů a její morfologie, ale i pátrání po tom, co se s lebkou dělo od jejího vyzvednutí do současnosti,“ popsala rekonstrukci tváře šamanky Eva Vaníčková.

Pohřbenou ženu našel v roce 1949 v Dolních Věstonicích archeolog Bohuslav Klíma asi 20 metrů od místa, kde byla dříve nalezena Věstonická venuše. Kosterní pozůstatky šamanky jsou součástí sbírek Moravského zemského muzea a patří mezi jedny z nejcennějších. Odborníci ji slepovali ze tří stovek zlomků. Některé z nich byly zřejmě slepeny chybně, což moderní metody odstranily. Kostra byla překryta kostmi z mamuta.

Nahrávám video
Rekonstrukce tváře šamanky trvala přes rok
Zdroj: ČT24

K roli šamanky mohlo ženu předurčit zranění obličeje

„Šamanka měla v dětských letech zranění obličeje, což mělo vliv na její vzhled,“ popsala detail tváře Eva Vaníčková. Levá polovina jejího obličeje je menší než pravá. Se zraněním historické postavy se museli odborníci vyrovnat. Svou práci proto konzultovali i se stomatology. Zranění podle expertů mohlo ženu předurčit k významné roli ve spirituální sféře v rámci šamanistického pojetí světa.

Podle stomatologa Jiřího Ramby žena zřejmě mezi devátým a dvanáctým rokem života měla úraz a spadla na bradu z pravé strany. Následkem byla poúrazová růstová asymetrie obličeje.

„Žena se dožila více než 40 let, v tehdejší populaci tak patřila k nejstarším,“ dodala o ženě antropoložka Eva Vaníčková z Moravského zemského muzea.

Stejný tým zrekonstruoval i podobu princezny z Býčí skály a neandrtálce

Busta bude od pátku ve vitríně pavilonu Anthropos. Tam je od loňska i socha neandrtálce, na které pracoval stejný tým. Vědci zrekonstruovali i podobu takzvané princezny z Býčí skály, ze které se zachovala jen lebka. Šamanka tak bude třetím vymodelovaným člověkem z doby dávno minulé. Její model je ze silikonu s reálnými vlasy a skleněnýma očima. Odborníci na modelu pracovali zhruba rok.

Nahrávám video
Rozhovor s vědci o rekonstrukci tváře šamanky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 18 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...