Vědci zrekonstruovali tvář šamanky z doby lovců mamutů

Podívat se do očí ženě, která žila před téměř třiceti tisíci lety, umožní svým návštěvníkům Moravské zemské muzeum. Obličej šamanky z Dolních Věstonic zrekonstruovala podle nalezené lebky antropoložka Eva Vaníčková spolu se sochařem Ondřejem Bílkem. Je to už jejich třetí projekt.

Od pátku mohou návštěvníci brněnského pavilonu Anthropos pohlédnout do tváře takzvané šamanky z Dolních Věstonic. Žila v době lovců mamutů, tedy asi před 30 000 lety. Na pravděpodobné podobě ženy pracovala Eva Vaníčková se sochařem Ondřejem Bílkem.

„Samotné rekonstrukci předcházelo dlouhodobé studium lebky, nejenom rozměrů a její morfologie, ale i pátrání po tom, co se s lebkou dělo od jejího vyzvednutí do současnosti,“ popsala rekonstrukci tváře šamanky Eva Vaníčková.

Pohřbenou ženu našel v roce 1949 v Dolních Věstonicích archeolog Bohuslav Klíma asi 20 metrů od místa, kde byla dříve nalezena Věstonická venuše. Kosterní pozůstatky šamanky jsou součástí sbírek Moravského zemského muzea a patří mezi jedny z nejcennějších. Odborníci ji slepovali ze tří stovek zlomků. Některé z nich byly zřejmě slepeny chybně, což moderní metody odstranily. Kostra byla překryta kostmi z mamuta.

2 minuty
Rekonstrukce tváře šamanky trvala přes rok
Zdroj: ČT24

K roli šamanky mohlo ženu předurčit zranění obličeje

„Šamanka měla v dětských letech zranění obličeje, což mělo vliv na její vzhled,“ popsala detail tváře Eva Vaníčková. Levá polovina jejího obličeje je menší než pravá. Se zraněním historické postavy se museli odborníci vyrovnat. Svou práci proto konzultovali i se stomatology. Zranění podle expertů mohlo ženu předurčit k významné roli ve spirituální sféře v rámci šamanistického pojetí světa.

Podle stomatologa Jiřího Ramby žena zřejmě mezi devátým a dvanáctým rokem života měla úraz a spadla na bradu z pravé strany. Následkem byla poúrazová růstová asymetrie obličeje.

„Žena se dožila více než 40 let, v tehdejší populaci tak patřila k nejstarším,“ dodala o ženě antropoložka Eva Vaníčková z Moravského zemského muzea.

Stejný tým zrekonstruoval i podobu princezny z Býčí skály a neandrtálce

Busta bude od pátku ve vitríně pavilonu Anthropos. Tam je od loňska i socha neandrtálce, na které pracoval stejný tým. Vědci zrekonstruovali i podobu takzvané princezny z Býčí skály, ze které se zachovala jen lebka. Šamanka tak bude třetím vymodelovaným člověkem z doby dávno minulé. Její model je ze silikonu s reálnými vlasy a skleněnýma očima. Odborníci na modelu pracovali zhruba rok.

9 minut
Rozhovor s vědci o rekonstrukci tváře šamanky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Pražské fórum Pirátů schválilo personální změny v radě města

Pražské fórum Pirátů schválilo v on-line hlasování personální změny v pražské radě. S odchodem Zdeňka Hřiba (Piráti) a Jiřího Pospíšila (TOP 09) z rady a jejich nahrazením stranickými kolegy souhlasilo 94 procent členů, informovala mluvčí pražských Pirátů Martina Kameník Vacková. Hlasování se uskutečnilo proto, že k personální výměně je nutná změna koaliční smlouvy. Začalo v pátek 5. prosince a skončilo v pondělí večer. Zastupitelé by měli o změnách v radě hlasovat na čtvrteční schůzi.
před 5 hhodinami

Městské divadlo Zlín získá dotaci na opravu fasády, začne na jaře

Dvacetimilionovou dotaci na opravu Městského divadla ve Zlíně schválili krajští zastupitelé. Kvůli odpadávání obložení je průčelí budovy už dva roky obklopené lešení a ploty. Celková obnova ale bude výrazně dražší. Poslední odhad zřizovatele činí 145 milionů korun. Primátor Zlína Jiří Korec (ANO) doufá, že se podaří ještě ušetřit. Oprava fasády by měla začít na jaře příštího roku.
před 6 hhodinami

Téměř na třetině stanic padly teplotní rekordy

Teplotní rekord pro 8. prosinec padl na 53 ze 172 meteorologických stanic, které fungují alespoň třicet let. Nejtepleji bylo v Žatci, kde teploměr dosáhl patnácti stupňů Celsia. Nové maximum má i nejstarší česká stanice v pražském Klementinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nadprůměrně teplo má být i v dalších dnech, zejména v Čechách se vyjasní.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čech ani Němec, jsem Znojemák, říká Josef Vlasák

Josef Vlasák se narodil pět let před druhou světovou válkou do česko-německé rodiny. Nepovažuje se za Němce ani za Čecha – říká o sobě, že je Znojemák. Jeho rodiče se před válkou hlásili k německé národnosti. Otec, ač aktivní antifašista, musel v roce 1940 narukovat do wehrmachtu. Díky jeho postojům se rodina po válce vyhnula odsunu. Amatérský fotograf a sběratel historických snímků je spoluautorem knihy Milované Znojmo a před deseti lety se stal čestným občanem města.
před 9 hhodinami

V osadě Bedřiška zbourali dům, aktivisté protestovali na zastupitelstvu

V pondělí ráno proběhla demolice domu v bývalé hornické kolonii Bedřiška v Ostravě. Bourání začalo kolem půl sedmé, zhruba o půl deváté již dům, který v minulých dnech bránili aktivisté, nestál. Mluvčí obyvatel Bedřišky Eva Lehotská kroky městského obvodu odsoudila. Podporovatelé osady Bedřiška pak před polednem protestovali proti demolici na jednání zastupitelstva a odpoledne na náměstí. Kromě verbální výměny názorů se vše obešlo bez incidentů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hejtmanem Karlovarského kraje se stal Petr Kubis

Zastupitelé Karlovarského kraje v pondělí zvolili novým hejtmanem Petra Kubise (ANO). V čele kraje střídá Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO), která v listopadu rezignovala z rodinných důvodů. Kubis je bývalým policistou a úřadujícím starostou Sokolova. V říjnu byl zvolen do sněmovny, poslaneckého mandátu se ale vzdal.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 15 hhodinami
Načítání...