Brno – Šestnáct členů vědecké expedice Masarykovy univerzity se vrátilo z Antarktidy do Česka. Ukončili tak svůj pětitýdenní pobyt na české vědecké stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Dnes by měli veřejnosti představit výsledky letošního bádání. Brněnští polárníci jezdí do Antarktidy každoročně na začátku roku, kdy tam panují nejmírnější klimatické podmínky. Stejně jako loni jim ale letos transport nových zásob znemožnily nahromaděné ledové kry.
„Vědecké cíle stanovené pro letošní expedici byly úspěšně naplněny. Čeští výzkumníci získali na ostrově Jamese Rosse velké množství vědeckých dat a vzorků, na kterých budou moci dále pracovat v zázemí svých domovských ústavů a laboratoří,“ uvedl ve zprávě z expedice Antarktida správce stanice a vedoucí výpravy Pavel Kapler.
Vědci úspěšně pokračovali v monitorování ústupu antarktických ledovců i klimatologických měřeních. Dlouhodobé trendy ukazují, že i této oblasti se dotýká zvyšování průměrné teploty. „Projevy jsou různorodé – někdy oteplení může přinést zvýšenou dodávku vody, tudíž se antarktická vegetace může rozrůstat. Ale může nastat i opačný fenomén, kdy zvýšená teplota přinese vysušení toho stanoviště a naruší jeho druhovou pestrost,“ vysvětlil biolog a člen polární expedice Miloš Barták.
Pilně pracoval i tým parazitologů, kteří odebrali z ulovených ryb přes 7 300 parazitů. Mikrobiologové odebrali a kultivovali vzorky vody a půdy, ale i některých zvířat. Vědcům se také podařilo nasbírat dostatečné množství bezobratlých organismů pro výzkum magnetorecepce, tedy schopnosti orientovat se na základě magnetického pole Země.
Češi v Antarktidě
Nedaleko nejsevernějšího výběžku Antarktického poloostrova, na ostrově Jamese Rosse, vybudovala Masarykova univerzita základnu, která slouží antarktickému výzkumu Přírodovědecké fakulty MU a mnoha dalších českých i zahraničních akademických institucí. Samotná výstavba trvala dvě sezony jižního léta, a to v roce 2005 a 2006. Provozovatelem stanice je Masarykova univerzita. Celý komplex se nachází na pobřežní terase v nadmořské výšce 8 metrů ve vzdálenosti 100 metrů od pobřeží.
Vědecká polární stanice byla nazvaná po slavném českém genetikovi a klimatologovi Johannu Gregoru Mendelovi. Jejím vybudováním se Česká republika zařadila mezi vyspělé státy světa podílející se na výzkumu ledového kontinentu.
„Zajímavostí je, že Antarktida hostí celou řadu dosud neznámých organismů, které jsou přizpůsobeny drsnému polárnímu prostředí, jsou to tzv. extremofilové,“ popsal vědecké lákadlo zamrzlého kontinentu Barták. Sám se zabývá fyziologií řas či sinic v tamních jezerech, které přežívají neustálé zamrzání a rozmrzání a prudké změny teplot. „Nás třeba zajímá, jaké si vyvinuli adaptační mechanismy, aby mohli přežívat,“ vysvětlil Barták.
Antarktický výzkum má ambice posouvat vědění v mnoha oblastech. „Například tamní lišejníky slouží pro výzkum toho, jak by se zemské organismy chovaly mimo planetu Zemi - ať už v orbitálních podmínkách na palubě kosmických lodí, nebo v podmínkách, které napodobují fyzikální poměry jiných planet,“ dodal Barták.
Kry už druhým rokem komplikují zásobování
Ne ve všem se ale polárníkům dařilo. Nepříznivá situace na moři, která zkomplikovala již loňskou expedici, zabránila i druhému pokusu o doručení nákladu pro českou vědeckou stanici. „Nahromaděné ledové kry při ústí Antarktického průlivu zabránily chilskému ledoborci připlout na vzdálenost umožňující transport zásob,“ uvedl Kapler.
Vědci se dostali 18 kilometrů od základny, dál už ledoborec nemohl. Lehčí materiál a lidi na pevninu přepravily vrtulníky. „Na palubě ledoborce ale zůstalo všech 108 solárních panelů, nový typ větrné elektrárny i kontejner pro úpravu a skladování pitné vody,“ potvrdil vedoucí expedice. Tři členové výpravy, kteří zatím v Antarktidě zůstali, se zásoby ještě jednou pokusí dovézt na základnu. „Právě v těchto dnech se snaží společně s vojáky chilského námořnictva kontejnery vylodit,“ uzavřel Barták.
Výzkum na stanici J.G.M.
Výzkum Antarktidy a Arktidy je vzhledem k důležitosti obou oblastí pro zachování rovnováhy planetárního systému Země považován za jednu z vědeckých priorit současnosti.
V současné době je výzkum odborníků z přírodovědecké fakulty orientován do těchto oblastí:
- Výzkum ledovců v závislosti na probíhajících změnách klimatu
- Studium klimatických podmínek odledněných území
- Výzkum složek slunečního záření včetně měření a modelování škodlivého UV záření
- Dlouhodobý experiment simulující lokální oteplení zaměřený na odezvu vegetace na zvýšenou teplotu
- Celoroční měření fotosyntézy antarktických mechů a lišejníků pomocí speciálních přístrojů
- Studium rozšíření mechů, lišejníků, řas, sinic a hub v závislosti na ekologických faktorech stanoviště. Výzkum adaptací těchto organismů na extrémní podmínky prostředí
- Sledování biologické aktivity jezer pomocí měření teploty vody a koncentrace rozpuštěného kyslíku
