Ve zničených severních Čechách mají vzniknout jezera, lesy i pole

Praha – Vláda vyčlenila na rekultivaci krajiny poškozené povrchovou těžbou v severních Čechách, na Kladensku a také na Ostravsku 19 miliard korun. O tuto částku se uchází 370 projektů. Podle krajinného ekologa Stanislava Štýse odpovídá takové množství velké rozloze rekultivovaného území. Na poničené půdě by měly vzniknout lesy, jezera i pole.

Vládní miliardy zamíří do Ústeckého, Karlovarského, Moravskoslezského a Středočeského kraje. Ostravsko dostane 7 miliard, miliarda půjde na Kladensko. Největší část peněz má ale zamířit na sever Čech, zhruba 11 miliard. Obnovovit se má krajina od Sokolova až k Ústí nad Labem. Severočeská povrchová těžba se nejvíce rozšířila ve 20. století, v menším rozsahu ale probíhala už dříve. Ekolog Štýs připomíná, že až dosud nebyly peníze na rekultivaci poddolované krajiny. Vláda totiž v 90. letech začala napravovat ekologické škody, ale ty, které vznikly těžbou, ignorovala. O změně přístupu začala jednat až vláda Miloše Zemana v roce 2002.

Podle Štýse, který dělá supervizora pro realizaci rekultivačních projektů pro Ministerstvo financí, by se neměla poškozená krajina rekultivovat jedním typem povrchu. „Ideální krajina je mnohotvárná. Musí mít zemědělské pozemky, protože potřebujeme vyrábět potraviny. Musí být ekologicky účinná a nejlepším ekologicky stabilní společenstvem je les. To znamená zemědělství, lesnictví – a voda k tomu patří,“ charakterizuje ekolog nejvhodněji vypadající krajinu. Jezera by měla vzniknout v jámách po povrchových dolech, lesy naopak na výsypkách.

Sever Čech býval plný močalů, ty se obnovovat nebudou 

Návrat k původnímu rázu krajiny by v severních Čechách nebyl vhodný. Stanislav Štýs připomíná, že v místech dnešních povrchových dolů byly dříve zčásti močály a částečně zemědělská půda se zcela vykácenými lesy. „Nová krajina bude pestřejší, ekologicky účinnější a také pro lidi obyvatelnější,“ přibližuje Štýs očekávání, která klade do obnoveného severu Čech.

V obnoveném prostředí by s rekultivací měla proběhnout i resocializace. Podle Štýse je vhodné, aby bylo možné v krajině budovat komunikace a stavět. Na rekultivátory ale čekají i problémy. Na některých pozemcích jsou jedovaté horniny, takže tamní obnova je dlouhá a obtížná. Některá území jsou zase velice členitá a nestabilní, zejména výsypky z vytěžených míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
před 4 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
včera v 16:11

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
včera v 15:52

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...