V Újezdu vzniká památník jedné z nejhorších leteckých katastrof

Újezd u Brna – Před bezmála 51 lety se u Újezdu u Brna zřítilo letadlo ČSA se pětatřiceti lidmi na palubě. Teď na místě největší letecké havárie na území Československa vzniká pomník. Kovář Ivo Lorenz už dokončuje desku se jmény všech třinácti obětí, která se na pomníku objeví.

Kromě vzpomínek pamětníků připomínají nyní letecké neštěstí jen tři stránky v místní kronice. Brzy se to ale změní. „Už dávno tam měl být pomníček. Nechceme stavět žádný velký monument, ale chceme aby na místě byla připomínka těchto lidí,“ myslí si starosta Újezdu u Brna Jan Hradil (nez.).

Místní umělecký kovář Ivo Lorenz už vytváří pietu. Zadarmo. Radnice mu zaplatí jen materiál. Celý pomník tak vyjde jen na dvanáct tisíc korun. „Nakovali jsme to a natvarovali. Teď vytváříme nosník pod pietní mísu na svíce. Ta bude stát na takovém trianglu a bude zapuštěná do kamene,“ popisuje kovář Lorenz dílo, které právě dopracovává. 

Havárii v roce 1962 nepřežilo celkem třináct lidí

V říjnu 1962 mířilo dopravní letadlo z Bratislavy do Prahy, už se chystalo na mezipřistání na Tuřanském letišti, jenže pilot v husté mlze špatně odhadl vzdálenost, snížil letovou výšku na minimum a narazil do kopce Špidlák. Neštěstí přihlížely desítky lidí, kteří zrovna pracovali na vinici.

Fakta o letecké havárii u Újezdu u Brna

Ke zřícení letadla ČSA Avia Av-14-32A (Il-14M) došlo 10. října 1962. Letadlo bylo na pravidelné lince z Košic do Prahy. Dispečer z letiště v brněnských Tuřanech, kde bylo naplánované mezipřistání, dal pilotovi pokyn k sestupu nejprve na 600 metrů, později na 300 metrů. Pilot ale v husté mlze nedodržel výšku ani kurz a při rychlosti 230 kilometrů za hodinu ve výšce 280 metrů narazil pravým křídlem do kopce Špidlák u Újezdu u Brna.

K nehodě došlo jen šest kilometrů jihovýchodně od dráhy tuřanského letiště. Nehodu nepřežilo deset z 38 cestujících a tři ze čtyř členů posádky. Ostatní cestující utrpěli těžká zranění.

„Byl to strašný pohled. Předek byl zabodnutý do země, jedno křídlo utržené,“ vzpomíná na hrůzný pohled pamětnice tragické nehody Zdena Suchomelová. Letoun se tedy rozletěl na sedm částí. Přestože existovalo riziko, že letadlo brzy vybouchne, zemědělci neváhali a začali vytahovat zaklíněné pasažéry z trosek letadla. „Vytahovala jsem nějakého Slováka v šedém obleku, ale nohy měl přeražené. Už to začínalo hořet, tak jsme si lehli do brázdy na poli, a pak to vybuchlo,“ vypráví Suchomelová, které bylo v době nehody devětadvacet let.

  • Místa, kde zůstaly trosky letadla zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4559/455855.jpg
  • Při havárii zahynulo třináct lidí zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4559/455857.jpg
  • Letadlo se zřítilo na kopec Špidlák u Újezdu u Brna zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4559/455858.jpg
  • Letadlo se zřítilo na kopec Špidlák u Újezdu u Brna zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4559/455859.jpg
  • Letadlo se zřítilo na kopec Špidlák u Újezdu u Brna zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4559/455860.jpg
  • Trosky letadla, které v roce 1962 havarovalo u Újezdu u Brna zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4559/455861.jpg

Havárie v okolí tuřanského letiště

17. 7. 1977 – po vzletu z dráhy havaroval letoun L-200D Slovairu Bratislava. Pilot i cestující z nehody vyvázli bez zranění, letadlo ale bylo na odpis.

13. 1. 1998 – nedaleko obce Prace se za husté mlhy zřítil při přibližovacím manévru letoun L-410 UPV-E. Oba zahraniční piloti zemřeli.

26. 5. 1998 – u Šlapanic na Brněnsku se zřítilo dvoumístné motorové letadlo typu Pilatus PC-12 pár minut po startu z letiště v Tuřanech. Při havárie zemřeli pětašedesátiletý Němec a jeho třicetiletá dcera, která stroj pilotovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVysílač na Klínovci jako připomínka srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 18 mminutami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 45 mminutami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 1 hhodinou

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 18 hhodinami

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
před 23 hhodinami

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
včera v 06:30

Zbrojařská firma chce v Ralsku výcvikové centrum. Část místních se projektu obává

Zbrojařská společnost DSS, zapojená do muniční iniciativy, plánuje v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku vybudovat výcvikové centrum pro policii, armádu a NATO. Někteří místní obyvatelé se ale obávají, že by v areálu mohl vzniknout také muniční sklad. Radnice projekt obhajuje jako výhodný.
7. 3. 2026

Karlovo náměstí v Praze se chystá na rekonstrukci, probíhá přesadba stromů

Na Karlově náměstí v Praze začaly přípravné práce před jeho rekonstrukcí. Při nich město nechává přestěhovat několik až devět metrů vysokých stromů. Za pomocí jeřábu je pracovníci vytahují i s kořeny a převážejí do jiné části parku. Podle krajinářské architektky z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Barbory Liškové aktuálně probíhá přesadba pěti kusů stromů a celková rekultivace prostoru. Rekonstrukce samotného náměstí začne na přelomu roku a potrvá zhruba tři roky.
6. 3. 2026
Načítání...