V malé obci u Senice žije jeden z posledních veteránů od Tobruku. Úřady o něm donedávna nevěděly

Za druhé světové války vstoupil Bernard Papánek (98) do československé zahraniční armády, sloužil v Tobruku a účastnil se obléhání Dunkerqu. To, že v malé obci u Senice žije válečný hrdina, donedávna nevědělo ani slovenské, ani české ministerstvo obrany. V polovině šedesátých let totiž emigroval do Izraele, kde přijal státní občanství a jméno Benjamin Palgi.

Dnes 98letého Bernarda Papánka je možné potkat každé dopoledne nejspíš na procházce v lese za malou obcí Šajdíkové Humence na Slovensku, nedaleko česko-slovenských hranic. „Žiju jako důchodce. Chodím denně na procházky a čtu. V Izraeli jsem chodil každý den k moři, tady do lesa,“ říká vitální senior.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Jeho příběh začal v roce 1938. Osmnáctiletý mladík měl čerstvý výuční list z obchodní školy ve Vídni a přišel do Brna, aby si tam našel práci. Příliš se mu ale nedařilo a nakonec ho jako polovičního slovenského Žida vykázali za město s tím, že má odejít na Slovensko.

Poprvé mu život zachránil útěk do Palestiny

Jeho vzdálený příbuzný mu ale pomohl dostat se do transportu do Palestiny. „On se nějak dal do spojení s tou organizací, co organizovala transporty do Palestiny a tam se mu podařilo, což jistě stálo dost peněz, že mě, a nejenom mě, ale i bratrance, se podařilo zařadit do transportu. A tím mi vlastně zachránil život,“ vzpomíná.

Mladý Bernard Papánek (1938)
Zdroj: archiv Bernarda Papánka

V Palestině pak jako řada dalších vstoupil na výzvu prezidenta Beneše do československé zahraniční armády. „Byli jsme tam krátkou doby v nějakém výcvikovém středisku blízko Haify a pak nás vezli do Tobruku, do Lybie. Tam jsme byli u protiletadlové baterie,“ popisuje první válečné zkušenosti Bernard Papánek.

Později se mladý voják se svojí jednotkou přesunul do Anglie, kde se setkal i s prezidentem Edvardem Benešem, který vojáky přijel navštívit.

S jednotkou v Londýně ( první zprava)
Zdroj: archiv Bernarda Papánka

Podruhé přežil díky kanadským lékařům a penicilinu

Na začátku října 1944 se Českoslovenští vojáci spolu s kanadskými a britskými jednotkami zapojili do obléhání Dunkerque na francouzském pobřeží, kde po vylodění spojenců v Normandii zůstala oblíčena německá posádka.

„Byli jsme u minometky v takovém údolí, stříleli na Dunkerque. Byly oběti na obou stranách, také jsme tam ztratili mrtvé, zraněné, ale myslím si, že to bylo celkem zbytečné, protože jsme neměli ani dost lidí, ani možnost těm Němcům ublížit,“ říká válečný veterán.

19. prosince 1944 byl těžce zraněn i on. „Bylo dost mlhy, já jsem šel a najednou jsem dostal ránu, byl jsem blízko, možná deset metrů od toho, kde jsme měli minomety,“ dodává. V břiše měl střepiny a každá mohla být smrtelná, lékaři v kanadské polní nemocnici ho ale zachránili. Bernard tak podruhé unikl smrti. „Oni měli všecko, i penicilin, Němci ho neměli, a to mi zachránilo život,“ říká pamětník.

Rodiče a příbuzní zahynuli v koncentračních táborech

Po válce ještě z Anglie zjišťoval, co se stalo s jeho rodiči a příbuznými, kteří žili ve Vídni. Nikdo z nich se z koncentračních táborů nevrátil. Přežil jen bratr Oto v Palestině. Nejdřív proto navštívil jeho, pak se ale vrátil do Brna, ze kterého ho před válkou vyhnali.

Po válce v Brně
Zdroj: archiv Bernarda Papánka

Jako zahraniční voják se ale po čase ocitl v hledáčku státní bezpečnosti. V roce 1964 se proto rozhodl emigrovat i s manželkou do Izraele. „Pro manželku to bylo těžké, měla tady dvě děti 16 a 14 let. Mě také nechtěla ztratit. Byli tady její rodiče, povídal jsem, že po nějaké době bude ta možnost tam jet,“ vysvětluje těžké rozhodování.

Izraelské občanství má dodnes. A jméno Palgi

V Izraeli pracoval stejně jako bratr u letecké společnosti El Al, přijal izraelské státní občanství a začal užívat jméno Benjamin Palgi, protože prý v Izraeli měli problém jeho jméno vyslovit. Oficiáně tak dnes žije jako Palgi a pobírá izraelský důchod.

Po revoluci se začal pravidelně vracet domů. Nejvíc doma se cítí na Moravě, už čtyři roky žije u nevlastní dcery na Slovensku. V obou zemích je ale 98letý Bernard Papánek alias Benjamin Palgi vlastně cizincem.

To, že v malé obci u Senice žije válečný hrdina, donedávna nevědělo ani slovenské, ani české ministerstvo obrany. Z více než čtyř tisíc mužů, kteří v roce 1944 bojovali u Dunkerque, žije už jen pár jednotlivců. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoZákon proti týrání zvířat se sice zpřísnil, dokazování je ale komplikované

Už roky říkají někteří lidé z Chvalkovic na Dačicku, že jsou svědky kopání do psa a bití dalších domácích zvířat u jednoho ze sousedů. Jedna žena natočila i video, postih dotčeného ale i tak zůstává nejistý. Místní opakovaně upozorňovali úřady, policii i veterinární správu, chybělo ale víc důkazů. Z téměř sedmi tisíc kontrol předala loni veterinární správa policii jen 22 případů, u kterých si byla jistá důkazy. Podnětů přitom přibývá. Sami se ale můžou dostat do potíží. Současný zákon na ochranu zvířat proti týrání definuje týrání jako jednání, které zvířeti způsobuje bolest, utrpení či poškození zdraví. Stanovuje pokuty i tresty pro pachatele. V praxi je ale dokazování komplikované.
před 10 hhodinami

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale peníze

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
před 21 hhodinami

VideoŘidiče čeká léto plné uzavírek. V Česku se staví a opravují stovky kilometrů silnic

V Česku se aktuálně staví a opravují stovky kilometrů dálnic, silnic i železnic. Rozsáhlé práce ale výrazně dopadají na provoz a řidiči se musí potýkat s kolonami, semafory i objížďkami na řadě hlavních tahů. Omezení komplikují dopravu například u rozestavěné D6, na křížení dálnic D1 a D2 v Brně, u budoucí D35 nebo na trase k polské hranici, kde vzniká poslední úsek D11. Další práce začnou během prázdnin, kdy se opravy na silnicích tradičně soustředí nejvíc.
před 22 hhodinami

Při nehodě a požáru dvou kamionů na D2 u Brna zemřeli oba řidiči. Provoz je částečně obnoven

Dva řidiči zemřeli v sobotu brzy ráno při nehodě a požáru dvou kamionů na 11. kilometru dálnice D2 před Brnem. Havárie se stala v místě zúžení. Policie krátce před 16:30 oznámila částečné obnovení provozu. Průjezdný je v místě aktuálně jeden pruh pro každý směr.
včeraAktualizovánovčera v 16:42

VideoPolitické spektrum: Liberální aliance nezávislých občanů, ČSNS, Strana soukromníků ČR

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 13. června přijali Šimon Hlinovský (Liberální aliance nezávislých občanů), Michal Klusáček (Česká strana národně sociální) a Ladislav Linek (Strana soukromníků České republiky). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
včera v 14:39

Lidé si připomněli 84. výročí vyhlazení obce Lidice

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.
včera v 10:01

Finský program proti šikaně pomáhá na více než stovce českých škol, připojí se další

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.
včera v 10:00

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
včera v 08:30
Načítání...