V malé obci u Senice žije jeden z posledních veteránů od Tobruku. Úřady o něm donedávna nevěděly

Za druhé světové války vstoupil Bernard Papánek (98) do československé zahraniční armády, sloužil v Tobruku a účastnil se obléhání Dunkerqu. To, že v malé obci u Senice žije válečný hrdina, donedávna nevědělo ani slovenské, ani české ministerstvo obrany. V polovině šedesátých let totiž emigroval do Izraele, kde přijal státní občanství a jméno Benjamin Palgi.

Dnes 98letého Bernarda Papánka je možné potkat každé dopoledne nejspíš na procházce v lese za malou obcí Šajdíkové Humence na Slovensku, nedaleko česko-slovenských hranic. „Žiju jako důchodce. Chodím denně na procházky a čtu. V Izraeli jsem chodil každý den k moři, tady do lesa,“ říká vitální senior.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Jeho příběh začal v roce 1938. Osmnáctiletý mladík měl čerstvý výuční list z obchodní školy ve Vídni a přišel do Brna, aby si tam našel práci. Příliš se mu ale nedařilo a nakonec ho jako polovičního slovenského Žida vykázali za město s tím, že má odejít na Slovensko.

Poprvé mu život zachránil útěk do Palestiny

Jeho vzdálený příbuzný mu ale pomohl dostat se do transportu do Palestiny. „On se nějak dal do spojení s tou organizací, co organizovala transporty do Palestiny a tam se mu podařilo, což jistě stálo dost peněz, že mě, a nejenom mě, ale i bratrance, se podařilo zařadit do transportu. A tím mi vlastně zachránil život,“ vzpomíná.

Mladý Bernard Papánek (1938)
Zdroj: archiv Bernarda Papánka

V Palestině pak jako řada dalších vstoupil na výzvu prezidenta Beneše do československé zahraniční armády. „Byli jsme tam krátkou doby v nějakém výcvikovém středisku blízko Haify a pak nás vezli do Tobruku, do Lybie. Tam jsme byli u protiletadlové baterie,“ popisuje první válečné zkušenosti Bernard Papánek.

Později se mladý voják se svojí jednotkou přesunul do Anglie, kde se setkal i s prezidentem Edvardem Benešem, který vojáky přijel navštívit.

S jednotkou v Londýně ( první zprava)
Zdroj: archiv Bernarda Papánka

Podruhé přežil díky kanadským lékařům a penicilinu

Na začátku října 1944 se Českoslovenští vojáci spolu s kanadskými a britskými jednotkami zapojili do obléhání Dunkerque na francouzském pobřeží, kde po vylodění spojenců v Normandii zůstala oblíčena německá posádka.

„Byli jsme u minometky v takovém údolí, stříleli na Dunkerque. Byly oběti na obou stranách, také jsme tam ztratili mrtvé, zraněné, ale myslím si, že to bylo celkem zbytečné, protože jsme neměli ani dost lidí, ani možnost těm Němcům ublížit,“ říká válečný veterán.

19. prosince 1944 byl těžce zraněn i on. „Bylo dost mlhy, já jsem šel a najednou jsem dostal ránu, byl jsem blízko, možná deset metrů od toho, kde jsme měli minomety,“ dodává. V břiše měl střepiny a každá mohla být smrtelná, lékaři v kanadské polní nemocnici ho ale zachránili. Bernard tak podruhé unikl smrti. „Oni měli všecko, i penicilin, Němci ho neměli, a to mi zachránilo život,“ říká pamětník.

Rodiče a příbuzní zahynuli v koncentračních táborech

Po válce ještě z Anglie zjišťoval, co se stalo s jeho rodiči a příbuznými, kteří žili ve Vídni. Nikdo z nich se z koncentračních táborů nevrátil. Přežil jen bratr Oto v Palestině. Nejdřív proto navštívil jeho, pak se ale vrátil do Brna, ze kterého ho před válkou vyhnali.

Po válce v Brně
Zdroj: archiv Bernarda Papánka

Jako zahraniční voják se ale po čase ocitl v hledáčku státní bezpečnosti. V roce 1964 se proto rozhodl emigrovat i s manželkou do Izraele. „Pro manželku to bylo těžké, měla tady dvě děti 16 a 14 let. Mě také nechtěla ztratit. Byli tady její rodiče, povídal jsem, že po nějaké době bude ta možnost tam jet,“ vysvětluje těžké rozhodování.

Izraelské občanství má dodnes. A jméno Palgi

V Izraeli pracoval stejně jako bratr u letecké společnosti El Al, přijal izraelské státní občanství a začal užívat jméno Benjamin Palgi, protože prý v Izraeli měli problém jeho jméno vyslovit. Oficiáně tak dnes žije jako Palgi a pobírá izraelský důchod.

Po revoluci se začal pravidelně vracet domů. Nejvíc doma se cítí na Moravě, už čtyři roky žije u nevlastní dcery na Slovensku. V obou zemích je ale 98letý Bernard Papánek alias Benjamin Palgi vlastně cizincem.

To, že v malé obci u Senice žije válečný hrdina, donedávna nevědělo ani slovenské, ani české ministerstvo obrany. Z více než čtyř tisíc mužů, kteří v roce 1944 bojovali u Dunkerque, žije už jen pár jednotlivců. 

Nahrávám video
Paměťová stopa: Cizinec
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 32 mminutami

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
11:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby Baldy odsouzeného za terorismus

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.
14:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud přiřkl mobiliář zámku Hrubý Rohozec dědičce rodu Walderode

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
10:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.
včera v 18:05

V Brně vznikne nový bulvár. Propojí budoucí nádraží s centrem

V Brně začala výstavba nové městské třídy nazvané Bulvár, která propojí nové hlavní nádraží s historickým centrem. Severní část má být hotová příští rok v létě, jižní se bude stavět později. Projekt je klíčový pro rozvoj nové čtvrti Trnitá, kde má vzniknout bydlení pro 15 tisíc obyvatel a až 20 tisíc pracovních míst.
včeraAktualizovánovčera v 17:43

Předjaří vítá v Královské zahradě na Hradě tisíce květin

V Empírovém skleníku v Královské zahradě Pražského hradu lze vidět více než sto odrůd kvetoucích jarních květin. Na výstavě Předjaří: Zahrada malých gest je doplňuje výtvarná tvorba mladých českých a slovenských autorů.
včera v 17:03

VideoVejce před Velikonocemi kvůli úbytku slepic s ptačí chřipkou podraží

Živočišná výroba v Česku zdražuje. Nejrychleji skot, drůbež a vejce. Na Královéhradecku mezitím pokračuje druhá největší likvidace chovu drůbeže v tuzemsku. V halách bylo bezmála 240 tisíc nosnic. Chovatelé chtějí s ohledem na blížící se Velikonoce a zvýšenou poptávku po vejcích obnovit chov co nejrychleji. Podle jejich odhadu to ale zabere minimálně čtyři měsíce. Nákaza ptačí chřipky se šíří i v dalších chovech po celé Evropě.
25. 2. 2026
Načítání...