V malé obci u Senice žije jeden z posledních veteránů od Tobruku. Úřady o něm donedávna nevěděly

Za druhé světové války vstoupil Bernard Papánek (98) do československé zahraniční armády, sloužil v Tobruku a účastnil se obléhání Dunkerqu. To, že v malé obci u Senice žije válečný hrdina, donedávna nevědělo ani slovenské, ani české ministerstvo obrany. V polovině šedesátých let totiž emigroval do Izraele, kde přijal státní občanství a jméno Benjamin Palgi.

Dnes 98letého Bernarda Papánka je možné potkat každé dopoledne nejspíš na procházce v lese za malou obcí Šajdíkové Humence na Slovensku, nedaleko česko-slovenských hranic. „Žiju jako důchodce. Chodím denně na procházky a čtu. V Izraeli jsem chodil každý den k moři, tady do lesa,“ říká vitální senior.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Jeho příběh začal v roce 1938. Osmnáctiletý mladík měl čerstvý výuční list z obchodní školy ve Vídni a přišel do Brna, aby si tam našel práci. Příliš se mu ale nedařilo a nakonec ho jako polovičního slovenského Žida vykázali za město s tím, že má odejít na Slovensko.

Poprvé mu život zachránil útěk do Palestiny

Jeho vzdálený příbuzný mu ale pomohl dostat se do transportu do Palestiny. „On se nějak dal do spojení s tou organizací, co organizovala transporty do Palestiny a tam se mu podařilo, což jistě stálo dost peněz, že mě, a nejenom mě, ale i bratrance, se podařilo zařadit do transportu. A tím mi vlastně zachránil život,“ vzpomíná.

Mladý Bernard Papánek (1938)
Zdroj: archiv Bernarda Papánka

V Palestině pak jako řada dalších vstoupil na výzvu prezidenta Beneše do československé zahraniční armády. „Byli jsme tam krátkou doby v nějakém výcvikovém středisku blízko Haify a pak nás vezli do Tobruku, do Lybie. Tam jsme byli u protiletadlové baterie,“ popisuje první válečné zkušenosti Bernard Papánek.

Později se mladý voják se svojí jednotkou přesunul do Anglie, kde se setkal i s prezidentem Edvardem Benešem, který vojáky přijel navštívit.

S jednotkou v Londýně ( první zprava)
Zdroj: archiv Bernarda Papánka

Podruhé přežil díky kanadským lékařům a penicilinu

Na začátku října 1944 se Českoslovenští vojáci spolu s kanadskými a britskými jednotkami zapojili do obléhání Dunkerque na francouzském pobřeží, kde po vylodění spojenců v Normandii zůstala oblíčena německá posádka.

„Byli jsme u minometky v takovém údolí, stříleli na Dunkerque. Byly oběti na obou stranách, také jsme tam ztratili mrtvé, zraněné, ale myslím si, že to bylo celkem zbytečné, protože jsme neměli ani dost lidí, ani možnost těm Němcům ublížit,“ říká válečný veterán.

19. prosince 1944 byl těžce zraněn i on. „Bylo dost mlhy, já jsem šel a najednou jsem dostal ránu, byl jsem blízko, možná deset metrů od toho, kde jsme měli minomety,“ dodává. V břiše měl střepiny a každá mohla být smrtelná, lékaři v kanadské polní nemocnici ho ale zachránili. Bernard tak podruhé unikl smrti. „Oni měli všecko, i penicilin, Němci ho neměli, a to mi zachránilo život,“ říká pamětník.

Rodiče a příbuzní zahynuli v koncentračních táborech

Po válce ještě z Anglie zjišťoval, co se stalo s jeho rodiči a příbuznými, kteří žili ve Vídni. Nikdo z nich se z koncentračních táborů nevrátil. Přežil jen bratr Oto v Palestině. Nejdřív proto navštívil jeho, pak se ale vrátil do Brna, ze kterého ho před válkou vyhnali.

Po válce v Brně
Zdroj: archiv Bernarda Papánka

Jako zahraniční voják se ale po čase ocitl v hledáčku státní bezpečnosti. V roce 1964 se proto rozhodl emigrovat i s manželkou do Izraele. „Pro manželku to bylo těžké, měla tady dvě děti 16 a 14 let. Mě také nechtěla ztratit. Byli tady její rodiče, povídal jsem, že po nějaké době bude ta možnost tam jet,“ vysvětluje těžké rozhodování.

Izraelské občanství má dodnes. A jméno Palgi

V Izraeli pracoval stejně jako bratr u letecké společnosti El Al, přijal izraelské státní občanství a začal užívat jméno Benjamin Palgi, protože prý v Izraeli měli problém jeho jméno vyslovit. Oficiáně tak dnes žije jako Palgi a pobírá izraelský důchod.

Po revoluci se začal pravidelně vracet domů. Nejvíc doma se cítí na Moravě, už čtyři roky žije u nevlastní dcery na Slovensku. V obou zemích je ale 98letý Bernard Papánek alias Benjamin Palgi vlastně cizincem.

To, že v malé obci u Senice žije válečný hrdina, donedávna nevědělo ani slovenské, ani české ministerstvo obrany. Z více než čtyř tisíc mužů, kteří v roce 1944 bojovali u Dunkerque, žije už jen pár jednotlivců. 

7 minut
Paměťová stopa: Cizinec
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
06:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
12:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
před 12 hhodinami

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
před 23 hhodinami

Vyšetřování požáru v Mostě pokračuje, incident vedl k rozsáhlým kontrolám restaurací

Před rokem si požár restaurace U Kojota v Mostě vyžádal sedm obětí. Příčinou požáru byl pád plynového topidla, které nešťastnou náhodou převrhl jeden z hostů. Vyšetřování tragédie pokračuje, policie obvinila dva lidi z obecného ohrožení z nedbalosti. Kriminalisté čekají na další znalecké posudky. Hasiči v Ústeckém kraji po požáru zahájili rozsáhlé kontroly v restauracích. Za loňský rok uložili za nedodržování podmínek požární bezpečnosti v restauracích pokuty v celkové výši přesahující jeden milion korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:07

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
včera v 14:52

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
včera v 06:00
Načítání...