Strhané mosty a mohutné sesuvy hlíny za domy - tak vypadal celé dva roky po povodni krkonošský Rudník. Teprve teď mohli místní začít s nápravou největších škod, které napáchala blesková povodeň v létě 2013. Čekalo se hlavně na peníze, které tehdy stát postiženým obcím slíbil.
Starosta Rudníku Aleš Maloch (nez.) popsal u jednoho z mostů administrativní paradox, který se jim přihodil. Voda totiž - podle něj - podemlela základy a most vlastní vahou klesl asi o metr a půl. Jenže z fondu pro uhrazení povodňových škod obec na tento most nakonec peníze nedostane. „Podle názoru ministerstva na něm nebylo patrné poškození povodní,“ konstatoval starosta.
Aby před dvěma lety povodeň obec úplně zničila, stačilo osm hodin. Než stát poslal peníze na poslední opravy, trvalo to přes dva roky.
Starosta: Získat dotaci je papírová válka
„Dotační titul byl vypsán v pozdější době. Je s tím spousta administrativy, spousta schvalování, výběrových řízení, projektových prací. Je to papírová válka,“ říká starosta.
Voda v Rudníku v červnu 2013 vyplavila 105 domů a z jednadvaceti mostů jich šestnáct zničila. Celková škoda se vyšplhala na sto milionů.
Opravy Rudníku dosud stály už víc než padesát milionů. Za nové mosty zaplatí obec dalších patnáct milionů. A k tomu ještě zhruba deset milionů za odstranění devíti masivních sesuvů. Práce na tom největším už začaly.
Vedoucí odboru majetku a investic Rudníku Lukáš Skalský konstatoval, že sesuv by už měl být stabilizovaný. Hlínu odvezlo 340 nákladních aut a náklady činí 2,6 milionu korun.
Bez dotací by se přitom dvoutisícová obec z povodně nikdy nevzpamatovala. Stopy po ní ale z Rudníku jen tak nezmizí. Stavební práce tam budou pokračovat ještě nejméně do poloviny příštího roku.
- V Krkonoších způsobil největší problémy levobřežní přítok Labe, říčka Čistá: Po nočním nepřetržitém lijáku nabrala v neděli 2. června ráno nečekaně velké množství vody od Hertvíkovic, vlna vody proletěla skrz Rudník a Arnultovice až do Hostinného, kde voda v 7.00 vystoupila 3 m nad normální stav a okamžitý průtok vody v Labi činil více než 260 m³/s (namísto běžných 3–4 m³/s), během dalších 6 hodin už ale klesl na polovinu. S evakuací obyvatel musel pomáhat i armádní vrtulník.
