Ústí nad Labem – Zřejmě definitivní ortel nad Regionálním operačním programem Severozápad vyřkli zastupitelé Ústeckého kraje. Odmítli zaplatit svoji část plošné korekce 2,6 miliardy korun, kterou nařídila Evropská komise za chyby při rozdělování dotací. Jsou přesvědčeni, že kraj nenese za problémy ROPu Severozápad odpovědnost. Bez sankce, kterou má shromáždit Regionální rada Severozápad, se už proplácení evropských dotací v Ústeckém ani Karlovarském kraji neobnoví. Situaci ale může změnit nabídka ministerstva financí, kterou dnes karlovarským zastupitelům přednesl náměstek resortu Jan Gregor. Podle něj by mohl kraj dotace získat, pokud svůj podíl z pokuty uhradí.
Korekci si mezi sebe měly rozdělit kraje i další příjemci, u jejichž dotací evropský audit nalezl pochybení. Na regiony souhrnně připadly zhruba dvě miliardy korun, z toho asi dvě třetiny na větší Ústecký kraj.
Dotace jen pro Karlovy Vary? Rozdělení programu na dvě části
O korekci ROP Severozápad dnes mimořádně jednal Karlovarský kraj. Zda pokutu zaplatí, ovšem tamní zastupitelé nerozhodli, místo toho zváží nabídku ministerstva financí. Úředníci totiž kraji nabídli, že by mohl čerpat prostředky z programu bez ohledu na ústecké „ne“. Region by ale musel přistoupit na zaplacení podílu z celkové pokuty.
Podle náměstka ministra financí Jana Gregora by bylo možné proplácení pro oba kraje oddělit. „Ministerstvo financí najde ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj způsob proplácení dotací pouze v Karlovarském kraji. Bude se to týkat proplácení projektů i certifikace,“ řekl Gregor.
Karlovarský kraj má z pokuty 2,6 miliardy korun zaplatit asi třetinu. „Severozápad byly vždy dva kraje a nyní jsme se během 15 minut dozvěděli, že jdou rozdělit. Já náměstku ministra věřím, ale buďme ostražití,“ zdůvodnil hejtman Josef Novotný (ČSSD) přerušení jednání. Zaplacení korekcí bylo pro Karlovarský kraj obrovskou zátěží. Jak dnes vypočítával hejtman Novotný, má letos kraj k dispozici na výdaje 1,75 miliardy korun. „Rozdíl mezi výdaji, které máme, a příjmy je necelých 70 milionů,“ uvedl Novotný.
Ústecký kraj: Za problémy s dotacemi nemůžeme jen my
„Ústecký kraj není auditním orgánem, ale pouhým příjemcem dotací,“ zdůvodnil názor rady radní pro ekonomiku Ladislav Drlý (KSČM). Dohled podle něj mělo na starosti ministerstvo financí, na které tak spadá alespoň část viny a mělo by se na korekci podílet. „Veškerá zodpovědnost ale byla přenesena na nás a za této situace jsme nebyli ochotni na to přistoupit,“ dodal Oldřich Bubeníček.
Na jednání ovšem zazněla také ostrá kritika zástupců kraje. Vystoupili s ní opoziční zastupitelé a také zástupci ministerstva financí, kteří zopakovali, že krajské politiky, kteří rozhodovali o přidělování dotací, považují za původce situace. Kraj kritizovali také podnikatelé z regionu.
Většina zastupitelů však je stejně jako rada přesvědčena, že kraj za pochybení regionální rady nenese odpovědnost. Návrh, aby Ústecký kraj svoji část korekce neplatil, podpořila i část opozice, celkem 42 zastupitelů z 50 přítomných. Proti hlasovalo pouze šest zastupitelů ze sdružení Pro kraj, další dva zastupitelé se zdrželi.
Petr Navrátil, předseda Regionální rady Severozápad:
„O tom, zda uhradí, či neuhradí korekci, nyní musí rozhodnout ministerstvo financí a Karlovarský kraj. Pokud se rozhodnou, že korekci neuhradí, dojde k zastavení celého operačního programu a neproplacení financí jednotlivým žadatelům.“
Kraj platit nechce – stát také ne
Podle ústeckého hejtmana Bubeníčka kraj ve skutečnosti neměl na výběr: „Nám bylo jasné, když jsme svolávali mimořádné zasedání zastupitelstva, že každé rozhodnutí, které uděláme, bude špatné. Ale hledali jsme to rozhodnutí, které nejméně poškodí Ústecký kraj a jeho občany.“ Dodal, že se region nechce zbavit vší odpovědnosti, chce ale, aby se stát na korekci částečně podílel.
Ten to odmítá. Naposled poté, co ústečtí zastupitelé korekci zamítli, upozornil premiér Petr Nečas (ODS), že nikdo jiný než kraje korekci platit nebude: „Tak jako stát platí za své státní operační programy tyto korekce, tak v případě regionálních operačních programů, za které nesou odpovědnost kraje, musí tyto korekce zaplatit kraj.“
Totéž dlouhodobě opakovalo ministerstvo financí. Jeho představitelé upozorňovali, že se krajští politici do problémů dostali vlastním přičiněním. „V případě Regionálního operačního programu Severozápad byl řídící orgán výlučně složen z politických reprezentací Ústeckého a Karlovarského kraje,“ řekl ministr financí Miroslav Kalousek a odkázal na „machinace“ krajských vedení „a jejich kmotrů“.
Stát nabídl krajům pouze půjčku, to ale hejtmanům nestačí. „Poslední nabídka – a ústní nabídka, nemáme nic na papíře – je miliarda a půl. Pokud se po nás chce 2,5 miliardy, jsou to další stovky milionů, které bychom museli dát jak jeden, tak druhý kraj ze svých rozpočtů. Ty peníze prostě nemáme,“ vysvětlil Oldřich Bubeníček odmítnutí půjčky.
Odmítnutí zaplatit korekci zřejmě povede k zániku Regionálního operačního programu Severozápad. Bubeníček ovšem doufá, že ho bude možné ještě „resuscitovat“. Po Velikonocích budou hejtmani jednat s premiérem, ministry financí a místního rozvoje a představiteli Asociace krajů. Řešením by pak podle Bubeníčka mohl být nejen podíl státu na zaplacení korekce, ale také opětovná kontrola. Od té si Bubeníček slibuje snížení částky, kterou má Regionální rada Severozápad zaplatit. „Na zastupitelstvu padal různá čísla a nejsme si jisti, zda tato výše je skutečně ta, kterou po nás Brusel chce,“ upozornil hejtman.
Jak se platí korekce
Korekci udělila Evropská komise Regionální radě regionu soudržnosti Severozápad, která je správcem dotačního programu. Ta podle auditů, které si loni objednal stát i samotná komise, chybovala při přidělování dotací. Protože podle Bruselu někteří příjemci vůbec neměli dotace dostat, je třeba vrátit peníze zpět do ROPu, odkud přišly. Problém je v tom, že tyto peníze už jsou „prostavěné“ a regionální rada nemá k dispozici žádné vlastní prostředky, které by sloužily na krytí korekcí. Někdo je tedy musí poskytnout. V úvahu připadají kraje, které tvoří region soudržnosti a jsou největšími příjemci dotací. Krajští politici navíc tvoří výbor regionální rady, který rozhoduje, které projekty dotace získají. Představitelům krajů se to ale nelíbí, měl by se na tom podle nich podílet i stát, který má své zástupce v monitorovacích výborech a na dění kolem regionálních operačních programů by měl dohlížet také prostřednictvím svého auditního a certifikačního orgánu.
Příjemci čekají na miliardy, o peníze mohou přijít i bezproblematické projekty
Potíže Regionální rady Severozápad začaly již v roce 2011. Policie obvinila tehdejšího ředitele Úřad Regionální rady Petra Kušnierze, že bral úplatky za to, že zprostředkoval přidělení dotací na určité projekty – Kušnierze za to soud nakonec poslal do vězení. Pravidlem se potom staly policejní razie v sídle úřadu, policie si později odvedla i dalšího ředitele úřadu Pavla Markvarta.
Do sídla loni také zavítali auditoři ministerstva financí i Evropské komise, kteří hodnotili chybovost při rozdělování dotací. Následně Evropská unie a stát přestaly dotace proplácet. Nedošlo tentokrát k pouhému pozastavení certifikace, kdy dotace dočasně proplácí stát a o peníze z EU nežádá, ale úplnému přerušení toku peněz.
Přislíbenou dotaci tak dodnes nedostal například Děčín, který s vidinou evropských peněz postavil knihovnu a další projekty za 230 milionů korun, Chomutov stále čeká na 260 milionů přislíbených jako příspěvek na aquapark, dalších 100 milionů se nedostává podnikatelům, kteří staví sjezdovky v Krušných horách. Teď, když krajští zastupitelé korekci odmítli, mohou ještě města a podnikatelé doufat, že povelikonoční jednání přinesou obrat. V opačném případě budou muset rychle sehnat peníze jinde – z Evropy nepřijdou.
