Brzkov, Polná, Přibyslav, Věžnice – to jsou čtyři obce na Jihlavsku, které společně bojují proti plánované těžbě uranu. Nyní se obrátily na vládu s požadavkem, aby se jejich zástupci stali i s vlastníky pozemků dalšími účastníky řízení o rozšíření chráněného ložiskového území.
Podle Martina Besty z oddělení komunikace státního podniku Diamo ale hovoří zákon jasně – účastníkem řízení je pouze navrhovatel, tedy v tomto případě Diamo. Samotné řízení o rozšíření chráněného ložiskového území u Brzkova, kde Diamo zvažuje těžbu uranu, už začalo, ale ministerstvo životního prostředí ho na konci února přerušilo.
Podle obcí by měl být v souladu se zákonem v okolí případné těžby proveden nejprve geologický průzkum. Na to ale mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba namítá, že s žádným průzkumem už se nepočítá, protože zde proběhl v letech 1976 a 1991.
Ministerstvo průmyslu říká, že ložiskové území je jen čára na mapě, která obyvatele nijak neomezí. Zároveň veřejnost uklidňuje, že žádná nová těžba se aktuálně nechystá. „Protože vybudování nové těžební jámy a zařízení by stálo minimálně miliardu korun a byl by to ekonomicky naprostý nesmysl,“ dodává ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).
Materiál o přípravě na vytěžení uranu u Brzkova prošel vládou v prosinci 2014 a měla by to být opět vláda, která může za několik let učinit konečné rozhodnutí. Podle studie proveditelnosti by těžba mohla začít někdy kolem roku 2023.
V Česku je v současné době v provozu poslední uranový důl ve střední Evropě. Horníci v něm ročně vyprodukují zhruba dvě stě tun uranu. Nachází se v Rožné na Ždársku a počítá se s tím, že za tři roky by zde těžba měla skončit. Někteří z přibližně tisícovky zaměstnanců by ale mohli najít práci v padesát kilometrů vzdáleném Brzkově.
Přijde na řadu arbitráž?
Právní zástupce obcí Luboš Kliment ale namítá, že vedle Diama je zde ještě jeden zájemce o těžbu, a to australská společnost Urania Mining. „Pokud by bylo Diamo se svým návrhem na rozšíření ložiskového území úspěšné, může být dán základ pro obří mezinárodní těžařskou arbitráž,“ tvrdí Kliment s tím, že o dalším postupu budou obce informovat jejich starostové 12. dubna na setkání v Brzkově.
Podle mluvčího Kotrby je to ale zkreslující výklad, protože stanovení chráněného ložiskového území je institutem soužícím k ochraně nerostného bohatství státu. „Práva jakéhokoliv budoucího těžaře tím nejsou a nemohou být dotčena, bez ohledu na to, kdo o stanovení chráněného ložiskového území požádá,“ uvedl Kotrba.
Starosta Brzkova Aleš Bořil upozorňuje na to, že jeho město má kvůli případné těžbě uranu dlouhodobě problémy se schválením územního plánu, a obec se tak nemůže rozvíjet. Bořil si navíc stěžuje na aroganci úřadů, které samosprávy neinformují.
Kritici dolu pak namítají, že v okolí Brzkova je zásoba uranu maximálně na dvacet let a podle ekologických organizací krátkodobá těžba zbytečně zatíží životní prostředí a přinese vysoké náklady na následnou sanaci. A to vše na pozadí dlouhodobého poklesu ceny uranu na světových trzích.
