Vrahovi ženy z pražské tramvaje Janu Holmanovi uložil soud 17 let vězení a ústavní protialkoholní léčení. Podle znalců je náprava muže téměř vyloučená. Proti verdiktu se lze odvolat, žalobkyně i Holman si ponechali čas na rozmyšlenou.
Dvaašedesátiletý Holman se k vraždě přiznal, u soudu řekl, že potřeboval peníze na cestu domů do Posázaví a u příbuzných se nechtěl doprošovat. V době činu měl „pomatení mysli“, bolela ho záda a cítil beznaděj.
Cestující zemřela ve čtvrtek 13. února dopoledne v tramvajovém vozu směřujícím z centra Prahy do Modřan. Holman u soudu uvedl, že čtyřiašedesátiletou ženu zastřelil zezadu z bezprostřední blízkosti mezi zastávkami Nádraží Braník a Černý kůň.
„To bylo pár vteřin od myšlenky ke skutku. Nabití trvalo zhruba deset vteřin, hned jsem střílel,“ vypověděl s tím, že kdyby se žena otočila, prý by to neudělal.
Přijel za prací, která se nekonala
Z chaty u Poříčí nad Sázavou přivezl Holmana do Prahy v pondělí před vraždou soused. Holman mířil za synem, který mu slíbil výdělek při společné práci. Muž měl vybitý telefon, a tak si nepřečetl zprávu, v níž syn dohodu kvůli nemoci zrušil. „Zprávu jsem bohužel nepřijal, a to byla osudová chyba,“ prohlásil Holman.
V hlavním městě pak dvě noci přespal u synovy přítelkyně, protože syn ho prý odbyl a nechal na holičkách. V úterý se Holman nechal ošetřit v nemocnici kvůli vyhřezlým plotýnkám, noc ze středy na čtvrtek už prý strávil popojížděním v tramvaji.
„Seděl jsem tam a rozmýšlel jsem o tom, co udělám a jak se dostanu domů. Nevěděl jsem, co mám dělat. Dostal jsem se do zvláštního stavu beznaděje, nazval bych to panický pomatení mysli. Paniku ve mně vyvolalo to, že bych měl ještě cestovat,“ popsal.
V den vraždy pak využil příležitosti, kdy u branického nádraží vystoupili z tramvaje všichni lidé kromě jediné cestující. „Zůstal jsem bez prostředků, sám, v bolestech. Přestal jsem uvažovat normálně, začalo mi být všechno jedno,“ vysvětlil, proč ženu střelil do krku.
Své oběti sebral kabelku, ve které měla peněženku s částkou 1700 korun. Nejdražším předmětem v tašce byly dioptrické brýle, celková hodnota všech ukradených věcí byla 6545 korun. Za loupežnou vraždu Holmanovi hrozil trest 15 až 20 let, případně výjimečný trest včetně doživotí.
Pachatele se nedařilo objevit. Muž se sám přiznal
Pachatel vraždy zůstával neznámý přes dva roky až do doby, kdy se Holman přišel sám přiznat na strašnické policejní oddělení. Údajně ho trápily výčitky svědomí, které zaháněl alkoholem. Pětkrát byl trestán za nenásilné činy, naposledy ho v roce 2014 potrestal benešovský soud kvůli neoprávněnému odběru elektřiny.
Znalci uvedli, že Holman má intelekt v pásmu průměru, je sebestředný a trpí poruchou osobnosti, nikoliv však duševní chorobou. Někteří svědci spekulovali o tom, že vzal vinu na sebe, aby kryl vlastního syna. Tuto možnost ale odmítl jak obžalovaný, tak i soudní psycholog.
