Spory mezi Univerzitou Palackého v Olomouci a její Přírodovědeckou fakultou kvůli vědeckému ústavu CATRIN pokračují. Ve středu měl akademický senát rozhodnout o novele řádu o nakládání s majetkem univerzity, nakonec byl ale tento bod z programu odebrán. Zástupci fakulty a studenti demonstrovali před rektorátem. Tvrdí, že sdílení majetku mezi fakultou a nově vzniklým centrem nebude fungovat.
Akademický senát Univerzity Palackého schválil těsnou většinou vznik ústavu v polovině června téměř po dvou letech debat. Do autonomního Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií UP s anglickou zkratkou CATRIN mají přejít dvě výzkumná centra přírodovědecké fakulty a část ústavu molekulární a translační medicíny, který je součástí lékařské fakulty.
Zástupci přírodovědecké fakulty ale mají problém se sdílením majetku mezi nově vzniklým ústavem a současnou fakultou. Novelu řádu měl ve středu projednávat právě akademický senát. Nakonec byl tento bod programu odebrán.
„V podstatě stále vidím řadu bodů jako problematickou, jak po faktické stránce, tak po stránce legislativní,“ řekl vedoucí katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty Petr Bednář.
Děkan podal správní žalobu
Na základě souhlasu akademického senátu fakulty podal děkan Martin Kubala na začátku srpna správní žalobu. Fakulta se zároveň rozhodla podat podnět ministerstvu školství, aby prověřilo usnesení akademického senátu univerzity o schválení ústavu. Děkan k tomu řekl, že je to zřejmě jediný způsob, jak zabránit dalším krokům, které podle něj fakultu poškozují.
Část fakulty se domnívá, že novela se nezabývá detaily a od října, kdy nový ústav vznikne, by mohly nastat velké problémy. Proděkan pro vědu a výzkum vidí jako východisko stejnou dohodu, jakou má univerzita s lékařskou fakultou. „Možná bychom se měli vrátit k té dohodě, kterou uzavřelo vedení univerzity s lékařskou fakultou, kde se do nového ústavu nepřevádí ani budovy, ani přístroje a můžeme se domluvit na nějakém jejich užívaní v rámci CATRIN,“ vysvětlil proděkan pro vědu a výzkum přírodovědecké fakulty Karel Lemr.
Model, na který přistoupila lékařská fakulta, ale byl přírodovědecké nabídnut víc než před rokem, vedení fakulty ho ale striktně odmítlo s tím, že chce ostrý řez. Část univerzity teď nechápe, co přírodovědecká fakulta vlastně chce.
„Já to považuji za zdržovací taktiku, že co bylo jednou dohodnuto, teď zpochybňují a snaží se tím oddálit vznik ústavu, který ale vlastně založený byl,“ řekl ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Ivo Frébort.
Část zaměstnanců by pod nový ústav přejít chtěla
Zaměstnanci Přírodovědecké fakulty, kteří pracují v jejím výzkumném ústavu RCPTM, do CATRIN odejít chtějí. Jedním z nich je i Jakub Navařík. V zaměstnání prý teď proto naráží na naschvály a komplikace.
„Víc než dvě stovky zaměstnanců podepsaly žádost o převod do výzkumného ústavu adresovanou panu děkanovi a ten je všechny odmítl,“ řekl Jakub Navařík. Jedinou možností teď pro ně je podat výpověď a odejít. Asi dvě desítky z nich to už udělaly.
Spory mezi Regionálním centrem pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), které má pod ústav přejít, a mateřskou přírodovědeckou fakultou se vyhrotily loni v sprnu, kdy vědci vyhlásili stávkovou pohotovost. Tvrdili, že centrum čelí anonymním udáním poskytovatelům dotací, kvůli tomu bylo podrobeno několika auditům a situace se podle nich projevila rovněž odchody několika špičkových vědců. Letos v srpnu vyhlásil stávkovou pohotovost a dny neklidu také vysokoškolský odborový svaz na přírodovědecké fakultě.
